Ale delo se hrozne moc veci.
Dobre tak chvili jsem tu nebyla
2
Category Archives: Deník matky
Takovy vsedni den
Je deset minut po desate, dovecereli jsme druhou veceri (meloun, mango a cokoladovo-bananovy dort ktery jsme si vcera sami upek
li) a poprali si dobrou noc. Jeste slysim jak si vedle v detskym pokojicku povidaji, a ja osamela se Sandy (coz je cincila, nas novy domaci mazlicek). Sandy je nocni tvor ale ja moc nejsem, rozhodne ne dneska. Premyslim jestli se zhroutit k televizi na gauc nebo si to usnadnit a zhroutit se rovnou do manzelske postele v loznici.
Dneska mam takovy pocit, jako kdyz si zaslouzim poplacani na rameno, a nemam nikoho kdo by me poplacal fyzicky, musim si to teda zaznamenat aspon virtualne abych se pak treba jednou pochvalila sama az si to budu retrospektivne cist.
Roxy je dneska 7
A dalsi narozeniny
You’re 6 today
is it real?
…asked me my daughter, gently touching my new tattoo. “Does it hurt?”. I was very much looking forward their reactions, after all they’re are just 7 & 4 and they’ve never seen one from close up. I’m turning 44 and this is my first. Funny how quickly they accept the reality, they don’t question you, they don’t talk you out of things. They’re not even amazed. But they are amazing! My children.
Začaly nám prázdniny
Dneska jsem měla celý den pro Samuela, Roxana byla ve školce. Stihli jsme spoustu věcí – asi proto že nebylo kam spěchat, došlo na hlouposti, vtipy, moudrosti, dívání se z očí do očí, cákání vody v bazénu, jízdu bláznivým tobogánem, přípravu do školy, odběr krve v nemocnici, návštěvu zverimexu, řízení, parkování, zase řízení a zase parkování, průzkum bazaru se starožitnictvím kde jsem ulovila úžasný obraz, čekání na oběd který jsme si vzali do parku a snědli na laviččce u hřiště, setkání s kamarády.
Takhle by se mi to líbilo…když přičtu úžasný včerejšek a očekávání s nadcházejícím víkendem – I couldn’t be happier!
Samuel’s Good Bye Card
Myslim ze tohle si Samueluv ucitel na lednicku neda. Ne snad proto ze karta na rozloucenou je ozdobena hrozinkama a susenym bananem a obsahuje celkem nezbytne housenky, ale predevsim proto ze by byla konstantni pripominkou toho jak Samuela za necely rok vubec nic nenaucil. Jeho spelling je zoufaly! Nechala jsem ho to udelat uplne samostatne a tohle je vysledek. Dneska jsem mela “review meeting” v nove skole po dvou tydnech “settlingu” a je evidentni ze je akademicky pozadu. Rukopisy jinych deti ktere mi zastupkyne reditelky ukazovala mne pak cestou do prace pronasledovaly a zcela urcite nastane doma pevnejsi rezim s pripravou do skoly! A hura za zmenu, uz byla zapotrebi!
Vanoční přáníčka
Jsme v půli prosince a Samuel začíná ze školy nosit vánoční přáníčka od spolužáků. A tak jednoho dne už není zbytí a musím si s ním sednout nad seznam ostatních 30dětí a přimět ho alespoň se na předtištěné karty podepsat a nadepsat obálku příslušným jménem. Dávno už jsem rezignovala na úsilí individuálních projevů a přání všeho nejlepšího, eseje ostatních dětí, kde specifikují množství dárků a koncipují složitá souvětí mně nechávají chladnou.
Na Mácháči
Už ani nevím, jestli to byl nápad mamky nebo můj, Máchovo jezero jako destinace na týdenní dovolenu s dětmi, možná jsme o něm dokonce přemýšlely už i vloni, jinou vhodnou rekreační nemovitostí neoplývaje. Volba na kemp padla celkem náhodně, po pár přečtených recenzích na internetu, rezervace a platba zálohy proběhla online a já se nedostala ani k progooglovaní okolí do datumu odjezdu. V Londýně se pořád něco dělo takže progooglovávat Máchovo jezero mi přislo surreálné, prostě termín a místo dovolené byl dán, rodina si událost zanesla do diáře a známí byli poinformováni a pobidnuti ať se přidají.
spoon and other things 