Covid necovid, prekrocili jsme behem dvou dni pet statnich hranic a zakotvili v severozapadnich Cechach.

Vypada to bourkove a prehankove ale teplo je a obcas vyleze i slunicko. Zatim jsme v azylu u taty a sbirame zazitky s aklimatizaci psa na volny prostor. Uz ve dvou pripadech se ukazalo ze ma sice tendence se nas drzet, ale zaroven nepohrdne prilezitosti rozsirit si hranice a jit na vyzvedy do neznama. Jedno setkani s domorodci zatim nedopadlo prilis pozitivne: maly chlapecek vencil sveho psa na voditku a Max (navolno) se je hrnul pozdravit a chapecek zahystercil “vemte si toho svyho psa ted hned!” po cemz nasledovala bleskova akce uchopeni psa za obojek a pripnuti voditka, seznamovaci konversace timto znemoznena, kluk v soku, nevim zda z nas, ze strachu o sveho psa, ze strachu z naseho psa nebo zda slo jen o reakci z prekvapeni.  Pak jeste pridal ” psi maji byt na voditku. Vsude! “a znel z toho hnev, strach a stisnenost. Nebyla zadna sance vstoupit do toho s vysvetlenim ze jde o neskodne stene. Zatimco ratlik v jeho naruci agresivne stekal a rval se ze sevreni ven a Max pokracoval v pokusech jit se s nim blizeji pozdravit.

Kazdy jsme se rozesli tedy svou cestou, my tri trochu sklesle.

Jak to tu tedy mate se psy? To je nejaky covidi ban?