takovy, ktery cloveka donuti prehodnotit sve vlastni problemy a posleze je odhodit jako bezpredmetne a zbytecne Continue reading →

sice jsem se prospala hodinku v autobuse c.453 z New Crossu na Oxford Circus ale porad to neni ono. Premyslim ze si ulozim hlavu na pracovni desku nasich ‘barovych’ stolku a trochu si schrupnu. Z naseho 40clennyho tymu je nas tu na hornim patre dneska vsehovsudy asi 10. Alternativa je zamknout se na zachode, oprit si hlavu vsede o dvere (design a layout je tak uspornej ze tohle umoznuje bez vetsich problemu) a dat si akademickou desetiminutovku tam.

Zachtelo se mi kafe. Sla jsem si tedy pro cerny silny neslazeny esspresso, ale automat mi vyprodukoval nevabne vyhlizejici brecku barvy caje a vuni ne nepodobne te ktera cisi z hadru na vytirani podlahy po stoosmdesatem pouziti (i kdyz takovy veci uz asi neexistujou, stejne jako bavlnene kapesniky). Chut jsem se rozhodla radeji netestovat. Continue reading →