Za Londyn krasnejsi (a divocejsi)

Jsem se zasadila nevedomky svou pulrocni absenci na pozemku v zahradkarske kolonii. Kdyz jsem se tam tento vikend odvazila (v doprovodu kamarada) uzasla jsem nad tim jak priroda prevzala suverene zezlo a vykouzila neco ceho bych ani s vedomym usilim nebyla schopna.

Dvoumetrove vlci maky a slez, zidle pokacene a prorostle plazivkou s lepivejma kulickama, ke dverim do chatky jsem se musela prosekat. Asi to tak necham, raj pro vcely a cmelaky, ted uz stejne nic zasadit nestihnu ale sousede na me pohlizeli s velkou nelibosti ze svych uzkostne opecovavanych, pravidelne rozporcovanych kousku zeme. Zeme kterou jsme urvali z rukou developeru, a zatim ji porad hajime, jako komunita, i kdyz mame nakazano nesazet stromy a kere protoze ji muzeme kdykoliv ztratit. Stavi se divoce vsude kolem nas. Asi tak divoce jako ty moje vlci maky.

Tak doufejme ze me zatim nevyhodi, ze spravim zatejkajici strechu a na pristi rok zaradim vic pracovnich hodin na ‘farme’, kdyz uz jsem na ni cekala pres 10let. Nemohla jsem tenkrat tusit ze jednou skocim v baraku se zahradou…a ze deti vyrostou tak rychle, ze nutit je k pozemkovejm pracem bude nemozny. Porad je vidim jako miminka ktery s uzasem a nadsenim bori prsty do hliny a nachazi tu stonozku, onde zizalu a jsou ji bezmezne fascinovane. Kde jsou ty casy?!

Jaro je tady

A tak nejak mam pocit ze je uz nejhorsi za nama. Se slunickem na tvari a zpevem ptaku ve vzduchu je vsechno prece jen veselejsi a lidi zacinaji vylejzat ze svejch doupat a pomalu se rozkoukavat a rozvzpominavat na svy nekdejsi spolecensky navyky.

My jedeme jako pri starym, skola, prace, doma, pes, vylety. Stihli jsme bezva tydenni dovolenou v Yorkshire tesne po rozvolneni restrikci 12.4. Hodne se nam tam libilo a je to asi nejdal kde jsem na ostrovech byla, krome Walesu vlastne nikam jinam nez do Kentu nejezdime, je to treba napravit, zvlast kdyz je nejasny jak to bude s povolenim mezinarodnich letu a turistickych destinaci.

Tak preji vsem prijemne pozvolne prehoupnuti do leta a v ramci moznosti bez stresu a obav. Uzivejte drobnych malickosti a mejte se radi x

PS: jo a jestli jsem to jeste nikde nezminovala, jsem zhruba 8tydnu od dokonceni sveho postgradualniho studia pedagogie a doabsolvovani praxe na ucitelstvi druheho stupne v oboru Design & Technologie!

Zima v Londyne

Vcera rano spadlo par vlocek. Byly velke, padaly pomalu a byla to hezka podivana. Vzapeti se rozproudily toky digitalnich kanalu s fotografickou a video-presentaci toho jak si kazdy uziva zimy. Ani ja nebyla vudci ‘sdilecimu nutkani’ imunni:

Toto jsem zachytila z okna loznice kolem 11 rano, nez jsem stacila udat instrukce o teplem obleceni a obuti, vybehli vsichi tri ven (deti v pyzamech a zupanech) a obstastnily se kontaktem s mokrou studenou hmotou:

Bavilo je to asi tak 15minut. Odpoledne uz bylo po snehu, takze z planovane prochazky do parku seslo, stejne jsem mela obavu ze to tam bude jak na Vaclavaku Oxford Street.

Dnes sviti slunicko a je to tam venku uplne jarni tak jsem rada ze jsme to vcera stihli.