A dalsi narozeniny

pisek

Samiku tobe to napisu cesky, nejenom proto ze umis o neco lip nez Roxy a docela urcite budes rozumet az dorostes a budes to cist, ale taky proto ze mi to jde nejak vic od srdce, kdyz s tebou od mala mluvim cesky. Tvoje sestra je anglicanka, malo platny, kdyz ji neco rikam cesky tak mi casto rekne “say it in English!”.

Tak vcera ti bylo devet. Tohle byly prvni vase narozeniny kdy jsem neudelala spolecnou party pro vas oba jako jsem delala kazdy rok, protoze jste jen tyden od sebe a mate spolecne kamarady. Byly to prvni narozeniny kdy jsem neudelala zadnou party at all, a vy jste mi to nejen “odpustili”, ale de-facto si ani nevsimli. Upekla a nazdobila jsem dorty a svicky jsme sfoukli v kruhu rodinnem (ktery pomohl doutvorit deda s J.z Cech pres skype), darky byly skromne.

Prochazime zvlastnim, narocnym a vzrusujicim obdobim, a ja nejsem schopna posoudit nakolik to ve vas zanechava stopu. Jste jeste mali, ale uz ne tak mali. Nechci vas zatezovat detaily sveta dospelych, jak to mam a nemam s praci, proc nechodite uz do breakfast clubu, co se deje s autem a proc uz s nami nebydli Mirek. Vy kolikrat vite stejne vic nez ja, hlavne ty, s tvoji schopnosti empatie.

Kolikrat kdyz jsi byl mensi jsme spolu koukali na nejaky rodinny film a byl tam nejaky romanticky moment a ja se rozbrecela dojetim a ty ses na mne podival a v tu chvili se ti koulely slzy po tvarich. “Proc prosimte TY brecis? smala jsem se a plakala. “ja NEJSEM smutna!!”.

Ted je to trochu jinak, sice se porad rad vodis za ruku, (tesne nez dojdeme ke skole, obejmuti a pusu na rozloucenou uz musim loudit) a odmenou je ti kdyz vas necham spat u sebe ve velky posteli. Ale uz zacinas odmlouvat, sice si to brblas “pod vousy” ale ja to moc dobre slysim.

Kdyz jsi kamaradce co u nas byla na sleepover sveril ze u tatinka je “vic legrace” nez doma (protoze te necha neomezene hrat Mincraft a nemusis tam delat ukoly a nikdy po tobe nic nechce takze ani nemusi zvedat hlas kdyz to neudelas), mrzelo me to. Vim ze jsem to mohla ocekavat a ze je to prirozeny, ze to proste nemuzete v tuhle chvili videt jinak, ale stejne to zabolelo. Takovy veci ti ale rikat nemuzu. Znelo by to jako vycitka, a ja vam nemam co vycitat. Moje prace je vas dobre vychovat a ja se o to snazim.

Jestli z neceho mam v zivote strach tak z toho ze se mi to nepovede. Ze nebudu dost dusledna v delani toho co povazuju za spravne. Ze vas nedovedu tam, odkud uz muzete jit sebejiste dal sami.

Jste takovej muj nejdulezitejsi projekt. :)

Kdyz si o tom nekdy pred usnutim povidame, ze nebudeme zit spolu naporad, ze jednou dospejete, potkate nekoho kdo bude “special” a rozhodnete se byt s nim, vystudujete, procestujete svet, budete mne chodit navstevovat a ja budu stara babicka, ty se rozbrecis a rikas mi ze nechces cestovat, nebo nekam odejit, ze chces zustat se mnou. Roxy ani nehne brvou a pta se koho si vezme, jak se rodej deti a celkove je nad veci. Je uzasny jak jste si podobni a pritom rozdilni!

Zmenili jsme skolu a vy mate za sebou ctvrty tyden. Mas noveho kamarada a to je velka vec, protoze ze ty tri roky v predchozi skole se nikdo takovej koho ty bys povazoval za kamarada (a on tebe taky, coz je pro tebe nekdy tezky poznat) nenasel. Ukazalo se zaroven ze je to soused kteremu vidime z balkonu do oken (svet je malej) a uz jsem se navzajem navstivili. Takze kdyz uz kvuli nicemu jinymu tak kvuli tomuhle to vyznam melo a jsem za tebe rada. Doufam ze se ti bude ve skole darit a ze to bude pozitivni inspirujici prostredi, ktere te bude motivovat k dobrym vecem.

bday.jpg

Jsem rada ze jsme zacali jezdit denne do skoly a zpet na kole, i kdyz je to plne dobrodruzstvi, jak se ukazuje ;) Na kole ti to jde vyborne, jsi odvazny a uz zkousis jezdit bez drzeni, ruzne se zvedat, delat smyky a podobne.

Kdyz jsem dneska rano zjistila ze mam mekky kolo a nebyl cas ho nafukovat, a bezela jsem za vama parkem, nejdriv jsi mi nabizel svy kolo ze pobezis ty, a u skolky jste to oba vzdali, nechali mne dobehnout a rozhodli se nechat svy kola tam ze odtamtud pobezime dal vsichni tri. Diky za tuhle solidarnost!

Samueli, synu muj, ja vim ze o tom nekdy pochybujes, (na pochybovani a analyzovani a presprilisny prehodnocovani vseho ses expert, jako ja) – miluju te, miluju te uplne stejne jako Roxy, vzdycky to tak bylo a vzdycky to tak bude, i kdyz nekdy zvedam hlas a zakazuju ti hrat Minecraft.

Vubec nemej z niceho zadny obavy, vsechno je ok, OK?

Your mum

xx

 

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s