v Londyne

Vcerejsi rande s kamoskou v Horniman Museum and gardens.

Zavzpominaly jsme jaky to bylo kdyz deti byly maly, jaky to bylo kdyz travnik nebyl rozbahnenej a mohly jsme mit celodenni piknik, ted nas to mnozstvi malejch deti a kocarku a ostrazitejch maminek spis omezuje protoze nemuzu pustit psa navolno v parku aniz by nekdo nedostal hysterak…

Dokonce modry nebe a slunicko, ovsem neni si kde sednout, clovek uz je starsi a chce lavicku vyhratou sluncem a ne ponorenou do stinu, kafe u bandstandu zavreny, dlouhy fronty u hlavniho bufiku v budove muzea. Dcera se doma nenajedla pres my rady a doporuceni a ted ma hlad a ja tam pulhodiny frontovat odmitam. Koupime si kafe do kelimku a opoustim ji s bankovni kartou v ruce at si koupi co chce a vyceka si to sama.

Nakonec to vsechno zvladnem a dobre to dopadne a dokonce bez hysteraku :-) Dnes se pocitam za stastnou. Jen ta analyza co jsme s kamaradkou provedli na tema smerovani a samostatnosti nasich pubertalnich deti, jejich moralniho kompasu, uzemeni a neztracenosti ve svete mi bude jeste chvili lezet v hlave.

Krasne jaro vam vsem!