Category Archives: Denik izolacni

Another lockdown

Posted on by
6

Dnes v 8 vecer nas prime minister oznamil dalsi lockdown, ale protoze uz predtim jsme meli system restrikci a zakazu ktery se ruzne menil tak lide postupne prestali sledovat jake omezeni vlastne plati a kde a pro koho a zacal v tom byt nesmirny chaos. Jeste vcera tvrdil jak jsou skoly bezpecne a jak mame poslat deti do skoly a dnes jsou nahle skoly semenistem nakazy. Preberte si to jak chcete, je to vedecky dokazano, tecka. Takze plati od pulnoci ze mame byt doma, a nikam nechodit paklize nemusime jit do prace nebo nakoupit jidlo, ale do prace maji jit jenom ti co nemuzou pracovat z domova (a ti kteri nemuseli zavrit kram prikazem). Je mi lito malejch podnikatelu a oblasti pohostinstvi a kultury, spousta organizaci zkrachuje. Deti se zase zacnou ucit online ale co me na tom sokuje je ta nahlost rozhodnuti. Jeste v prubehu dne resime s reditely obou skol mych deti mozne dvoutydenni zpozdeni otevreni a plan vyuky, z university zatim zadna zprava a odkladu praxe v nasich skolach, a najednou tohle. Do pololetnich unorovych prazdnin.

Takze to bude zajimave. Vsechno. Teoreticky je muzu do skoly poslat jako ‘key worker’ protoze mam status ucitele kterej se zaucuje, prakticky ve skole budou jen deti tech kteri je opravdu nemuzou mit doma (jini ucitele, doktori, sestry, lide co maji v rodinach problemy) a ja opravdu nevim zda radeji nerezignovat na me vlastni umisteni do skoly na praxi v situaci kdy clovek nevi co bude zitra a radeji s detmi zustat doma a venovat se jim a neco je naucit. Co si budeme vypravet ta online vyuka je tezka jak pro ucitele tak pro deti.

Jake jsou vase zkusenosti s ni?

Preji vsem pevne zdravi a nervy!

Obycejne veci jsou vzacne

Posted on by
Reply

Uz jsem si to uvedomovala drive ale asi ne tak casto jak bych mela. Ted na to znovu prichazi rec v konverzaci s pribuznymi a znamymi. Neuvedomujeme si dulezitost obycejnych, prostych veci, protoze je povazujeme za samozrejme, az do te doby, kdy samozrejmymi byt prestanou.

Treba objeti, polibek, podani ruky.

Nebo stin.

Napadlo vas nekdy jak uzasny je stin, jake dokaze hrat hry?

Jenze je k nemu potreba slunce.

A to ted neni, misto neho prsi a je mlha nebo tma.

Ale my v to slunce doufame,

tak jako v ty objeti a polibky.

Zpatky v Londyne

Posted on by
3

Bylo to uzasnych 6tydnu a vubec mi nepripada ze to bylo tak dlouhe protoze to bylo nabite udalostma, mistama, lidma a zazitkama. Vubec jsem nemela ponorku z toho ze jsem s detma 24/7 a k tomu mam na krku jeste rozdovadenyho psa. Letosni prazdniny jsem nemela jediny den/vecer/noc sama pro sebe abych se utrhla na nejake rande, kino, sklenicku s nekym nebo snad kadernika, masaz ci salon krasy (to vlastne ani nevim co je)… ale nepocituju to jako ujmu. Jen me prekvapil po navratu domu fakt ze mam SVOU VLASTNI loznici se svou vlastni posteli (!!). To bylo prijemne.

Dnes jsme s Roxy prosly Deptford rano a mela s sebou sbalene plavky protoze chtela jit do bazenu. Rekla jsem se nevim zda bude otevreny, stejne tak jako knihovna a market ale chtela jsem se projit a zjistit jak to v nasi ctvrti vypada.

Depfort market s nasimi oblibenymi stanky s junkem (harampadi a stare kramy), ovocem a zeleninou, smazenymi rybami a cerstve umletym kafem, kvetinami a starozitnostmi sice otevreny byl, ale trhovcu tam bylo zhruba polovina. Albany theatre zavreny, bazen a posilovna zavreny, a knihovna ma jen vydejni okenko pro vyzvedavku online objednanych knih.

Z ceho jsem byla v soku po kontaktu se sousedy je zjisteni, ze nekteri z nich po celych 6 tydnu nasi nepritomnosti nevytahli paty z domu, k tomu pridejme 5mesicu domaciho vezeni povinneho ktere tomu predchazelo a zrejme pokracujici dobrovolna izolace z obavy druhe vlny epidemie…

Nedokazu si predstavit efekt ktery to ma na psychiku dospelych a deti ktere ztrati schopnost socialni interakce. Te normalni, realne, ne virtualni.

A na zaver: proc se v anglii rika “social distancing” kdyz jde o fyzicke distancovani?

 

 

 

Day ?

Posted on by
4

Pondeli 27.4 ubehlo par slunecnych, horkych, skoro letnich dnu. Dodelavala jsem disertacni praci a prijel tatinek deti se jim venovat, hrali ping-pong, varili, grilovali, dokonce se vypravili na “farmu” – nas pozemek na zahradkarske kolonii – ho zurodnit a zasadit (uz dlouho vyklicene) brambory. Do skoly toho moc neudelali ale zase si uzili tatinka, kterej ted bydli na druhym konci Londyna. Kdyz odjel, upadli jsme do zvlastniho vzduchoprazdna. Nechtelo se mi je komandovat od pocitace tak jsem je nechala byt a venovala se sve praci a najednou bylo pozde vecer a bylo potreba dojit se psem. Navrhla jsem ze pujdem vsichni na nocni prochazku, a sli jsme.

Continue reading →