Zpatky v Londyne

Dojeli jsme v poradku a nechali se pohltit udalostmi, v podstate nepretrzity kolotoc navstev, prespavani kamaradu deti u nas a deti u jejich kamaradu, vyletu do parku a podobne, jeste jsem ani neuklidila zavazadla a spacaky. Jedine co jsem udelala je, ze jsem prosla postu a zkontrolovala zahradu. Ted po par dnech mam konecne malou chvili na reflexi.

Bylo to uzasnych 6tydnu a vubec mi nepripada ze to bylo tak dlouhe protoze to bylo nabite udalostma, mistama, lidma a zazitkama. Vubec jsem nemela ponorku z toho ze jsem s detma 24/7 a k tomu mam na krku jeste rozdovadenyho psa. Letosni prazdniny jsem nemela jediny den/vecer/noc sama pro sebe abych se utrhla na nejake rande, kino, sklenicku s nekym nebo snad kadernika, masaz ci salon krasy (to vlastne ani nevim co je)… ale nepocituju to jako ujmu. Jen me prekvapil po navratu domu fakt ze mam SVOU VLASTNI loznici se svou vlastni posteli (!!). To bylo prijemne.

Dnes jsme s Roxy prosly Deptford rano a mela s sebou sbalene plavky protoze chtela jit do bazenu. Rekla jsem se nevim zda bude otevreny, stejne tak jako knihovna a market ale chtela jsem se projit a zjistit jak to v nasi ctvrti vypada.

Depfort market s nasimi oblibenymi stanky s junkem (harampadi a stare kramy), ovocem a zeleninou, smazenymi rybami a cerstve umletym kafem, kvetinami a starozitnostmi sice otevreny byl, ale trhovu tam bylo zhruba polovina. Albany theatre zavreny, bazen a posilovna zavreny, a knihovna ma jen vydejni okenko pro vyzvedavku online objednanych knih.

Z ceho jsem byla v soku pro kontaktu ze sousedy je zjisteni ze nekteri z nich po celych 6 tydnu nasi nepritomnosti nevytahli paty z domu, k tomu pridejme 5mesicu domaciho vezeni povinneho ktere tomu predchazelo a zrejme pokracujici dobrovolna izolace z obavy druhe vlny epidemie…

Nedokazu si predstavit efekt ktery to ma na psychiku dospelych a deti ktere ztrati schopnost socialni interakce. Te normalni, realne, ne virtualni.

A na zaver: proc se v anglii rika “social distancing” kdyz jde o fyzicke distancovani?

 

 

 

3 thoughts on “Zpatky v Londyne

  1. Jsem velmi společenská, na mě by úplné uzavření mělo možná efekt ten, že bych skončila v lepším případě na práškách. Jasně, mám rodinu, ale prostě jsem občas potřebovala mluvit i s jinými lidmi. Online mejdany nejsou to ono :)
    Nechápu, že se někdo zavře dobrovolně, ale každý jsme nějaký no… Vidím na M., to je introvert, jemu stačí interakce online. Teda on si to myslí, já vidím, že ve skutečnosti se ještě víc uzavírá a za školu jsem v jeho případě ráda. Stejně tak za to, že jel na skaut tábor, kde si to evidentně velmi užil (když měl lidí dost, holt zalezl s knihou do stanu). Jako když se sejde izolace s pubertou a introvertem, je to pěkné. Občas mám dojem, že to, co jsme se snažili s ním vybudovat, tohle úplně zazdilo.

  2. Jak je to teď v Británii s karanténou, když jste přijeli? Nutno nastoupit?

    My měli letět koncem září do Edinburghu (letenky koupené začátkem ledna jako dárek k mým narozkám), ale zrušili nám let, tak jsme to místo nějakých přebooků zrušili komplet. Snads někdy jindy :)

  3. My jsme dojeli autem dva dny pred vyhlasenim karanteny pro Cesko. Takze deti sly normalne do skoly. Je to blazinec, nektery my kamaradky to stihly jine ne. Navic u ty cesty autem kdyz jedeme pres zeme ktere v karantene uz jsou jak dosvedcim ze jsem nevystupovala z auta? Jak zjisti kde jsem brala benzin a sla se vycurat? Samozrejme jsme byli opatrni celou cestu a cely prazdniny ale kdybychom meli jit do extremu tak opravdu nevystrcime nos ze dveri!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s