Sobota 9.5 takovej trochu skok ale shrnu nejdulezitejsi a pridam stripky ze dneska.

Musela jsem se podivat do kalendare a spocitat tydny abych zjistila jak dlouho jsme zavreny doma. V pondeli 11/5 to bude 7 tydnu, tudiz skoro dva mesice. Neuveritelny. Ztratili jsme se v tyhle casovy kapsuli a zijeme si celkem spokojene a zapominame jake to bylo predtim.

Kdyz jsem mela zadat pin k platebni karte davala jsem tam ctyrmistny kod z visaciho zamku co je na brane od nasi zahradkarske kolonie (zvysili limit na bezkontaktni karty a ty me male prilezistostne nakupy se do nej pohodlne vejdou).

Nakupy delam pohodlne v poloprazdnych malych lokalnich obchudkach a velkym supermarketum se vyhybam. Zapomela jsem ze existuji jine obchody nez s jidlem protoze nic jineho nepotrebujem. I kdyz ted otevreli B&Q (potreby pro kutily) a tam jsem opravdu chtela jet pro nejake barvy a zahradnicke potreby ale fronta byla pres cele parkoviste tak jsme to rovnou otocili a odjeli.

Dodelala jsem vejsku a zacinam se porozhlizet po praci.

Deti mi rostou pred ocima, doslova.

Je uzasny mit moznost je pozorovat jak spolu komunikuji a jak me porad jeste berou na milost pri prochazkach, projizdkach autem a v konverzacich. Obcas se vecer podivam na fotky z toho dne, na jejich vyraz v ocich, prehraju si co jsme delali a jak nam bylo a napadne me rouhava myslenka typu “kdyz ted to nezvrzu tak asi uz dobry…fingers crossed!….

No a stripky z dneska: nafoukli jsme detsky bazenek a deti a pes se v nem vyblbli doaleluja, teploty kolem 23 stupnu druhy den. Povesila jsem hammok pres zahradu a pohoda jazz jen se v ni deti porad tak divoce houpaly a nedaly se od toho odradit, proste moji dobrou radu ze je to na relax ne na cirkusovy kousky nebraly az dnes odpoledne slysim ranu a roxana me vola. Samuel zkroucenej a odhozenej na betonovej obrubnik zahonu, hammok na zemi. Snad nema nic zlomenyho prolitne mi hlavou kdyz ho, narikajiciho, zvedam. Vidim odreniny ale zadna krev. Odnesu ho dovnitr, ohledam, zjistuji co se stalo. Az po dlouhe chvili se odvazim jit zjistovat pricinu. Utrhnout se to nemohlo, nosnost to ma.  Co se teda stalo? Ze zdi vylitla skoba.

Bylo to na snuru na pradlo …ja nevedela ze je ten sroub tak kratkej! skoba vypadala mohutne. Achjo. 

Kdyz si pomyslim kolikrat v tom ty deti byly…..Ted mi budou o zlomek min verit, ale zase budou trosku opatrnejsi.. Da se z toho vyvodit nejakej pozitivni zaver? Nevim.

Jinak jsem se pustila do siti (roxane sukni co se bude tocit) a mame rozkoukanou Anne s E. Rozkvetly nam  ruze a jablon a Maxovi bude zitra 1. Ma narozky ve stejny den jako M., ktery se vraci zanedlouho do Cech. Happy Birthday! At se v Kralikach dari!

No a na sklonku dne jsme se rozhodli s detma trochu se rozhybat a vypravili se na nasi uz skoro obligatni vecerni prochazku. A protoze jeste bylo svetlo a teplo chtela jsem ji udelat trochu lepsi a jinou a skocili jsme do auta a dojeli do Greenwiche ze prokrizujeme kralovsky rozlehly park a pokochame se vyhledy na Londyn pod nama. Vyjela jsem kopec na Blackheath kde normalne jedu krokem a ted to bylo krasne prazdny (tohodle svatecniho zazitku na tomhle useku trasy A2 – vypadovka na Dover – se asi nikdy dost nenabazim) a zaparkovala jsem tam kde normalne neni ani stopa volneho mista (diagobala u General Wolfe rd- Cade rd – zluty krizek). Dosli jsme krasnou cestickou zalitou sluncem kolem historickych budov k brane parku: abychom zjistili ze jsou opatrene ceduli ze do odvolani se park zavira v 7pm.

Vysvetluj to ted psovi a dvou detem ktery jsem vytahla od screens!

Nechtelo se mi jet jinam tak jsmeudelali nouzovou variantu, prochodili jsme sluncem prohrate hole plane Blackheath a obesli Roxaninu skolu. Nakonec to nebylo tak spatny.