Dominika znam pres Tinder. Uz na prvnim rande bylo jasny ze romanticky kompaktibilni nejsme ale spolecnyho jsme meli dost. A kdyz se zminil ze na zimu jede do jizni francie kde ma byt s krbem a bude podnikat pesi vylety do sousedniho Spanelska a na okolni hory nedalo se nepridat.

On odjel o par tydnu driv obytnou dodavkou a ja nasledovala jakmile propukly skolni prazdniny s dvema detma v zavesu a s jednim noclehem na pul cesty uprostred Francie. Vlastne to musely byt dva noclehy protoze jsem se zastavovala u kamaradky blogerky (a roxy tam zapomela den predem koupenou plysovou hracky huskyho z trajektu ktera byla pekelne draha a ona ji musela mit) :D

Kdyz jsem nasla adresu podle google maps v malem mestecku v uzke ulicce a zaparkovala, po zazvoneni na Dominikuv telefon se dlouho nic nedelo. Zacinala me obchazet hruza protoze jsem plan B nemela (ja toho cloveka vlastne neznam!) No a on se pozdeji priznal ze neveril ze opravdu prijedu. A nemel bzucak a bydlel hodne vysoko v takovym mestskym dome s pavlacema a okenicema a balkonama a bezel dolu a byl celej prekvapenej.

Byt byly vlastne dva spojeny byty s probouranou prickou, byl tam krb, vyhled na more, uzasne vysoky stropy a melo to opravdu sarm. Zabydleli jsme se obratem, Dominik tam mel pocitacovy hry pro syna Samuelova veku takze deti zabavil a vyborne uvaril.

Delali jsme vylety mym autem na kterych nechybelo dobrodruzstvi. V jenom vyslapu na vrcholek hor si prodelal slabou mrtvici a nic nam nerekl. Na piknik jsme nemeli jidlo a ani piti protoze jsme oba hrozne neorganizovani a pak dole u auta jsem nemohla najit klice od auta v celym batohu a po kapsach a uz hrozilo ze se budem vracet a hledat je po ceste v lesich a kamenitych cestach. Nakonec jsem je nasla. (ono nakonec vzdycky vsechno nejak dopadne zejo) Taky jsme si zajeli pres hranice do Andory a dali si ve Spanelsku sneky a prolezli opusteny vesnicky vysoko v horach.

Misty byla zledovatela silnice (black ice) vysoko v horach a serpentyny uzky a nebezpecny a mela jsem nahnano ale dobre nahnano jakoby s pocitem ze tohle je fajn. Myslim ze jsem tenkrat ani nemela zadnou pojistku na auto, proste zodpovednej rodic.

more bylo teply a pres den kdyz vylezlo slunicko to bylo na tricko s kratkym rukavem. Dali jsme si piknik s bagetou a vinem a syrem a vegetili na plazi. Vypadali jsme jak idylicka rodinka (nebejt toho ze deti neladily barevne – Dominik je Ir a tudiz blondak trochu do zrz) ale s detma byl uzasnej, diskutoval s nima jako s dospelyma a mel smysl pro humor.

Novej rok jsme oslavili koukanim na filmy a nekolika lahvemi cerveneho vina.

Uteklo to.

Jela bych zase.