Jsem se zasadila nevedomky svou pulrocni absenci na pozemku v zahradkarske kolonii. Kdyz jsem se tam tento vikend odvazila (v doprovodu kamarada) uzasla jsem nad tim jak priroda prevzala suverene zezlo a vykouzila neco ceho bych ani s vedomym usilim nebyla schopna.

Dvoumetrove vlci maky a slez, zidle pokacene a prorostle plazivkou s lepivejma kulickama, ke dverim do chatky jsem se musela prosekat. Asi to tak necham, raj pro vcely a cmelaky, ted uz stejne nic zasadit nestihnu ale sousede na me pohlizeli s velkou nelibosti ze svych uzkostne opecovavanych, pravidelne rozporcovanych kousku zeme. Zeme kterou jsme urvali z rukou developeru, a zatim ji porad hajime, jako komunita, i kdyz mame nakazano nesazet stromy a kere protoze ji muzeme kdykoliv ztratit. Stavi se divoce vsude kolem nas. Asi tak divoce jako ty moje vlci maky.

Tak doufejme ze me zatim nevyhodi, ze spravim zatejkajici strechu a na pristi rok zaradim vic pracovnich hodin na ‘farme’, kdyz uz jsem na ni cekala pres 10let. Nemohla jsem tenkrat tusit ze jednou skocim v baraku se zahradou…a ze deti vyrostou tak rychle, ze nutit je k pozemkovejm pracem bude nemozny. Porad je vidim jako miminka ktery s uzasem a nadsenim bori prsty do hliny a nachazi tu stonozku, onde zizalu a jsou ji bezmezne fascinovane. Kde jsou ty casy?!

A tak nejak mam pocit ze je uz nejhorsi za nama. Se slunickem na tvari a zpevem ptaku ve vzduchu je vsechno prece jen veselejsi a lidi zacinaji vylejzat ze svejch doupat a pomalu se rozkoukavat a rozvzpominavat na svy nekdejsi spolecensky navyky.

My jedeme jako pri starym, skola, prace, doma, pes, vylety. Stihli jsme bezva tydenni dovolenou v Yorkshire tesne po rozvolneni restrikci 12.4. Hodne se nam tam libilo a je to asi nejdal kde jsem na ostrovech byla, krome Walesu vlastne nikam jinam nez do Kentu nejezdime, je to treba napravit, zvlast kdyz je nejasny jak to bude s povolenim mezinarodnich letu a turistickych destinaci.

Tak preji vsem prijemne pozvolne prehoupnuti do leta a v ramci moznosti bez stresu a obav. Uzivejte drobnych malickosti a mejte se radi x

PS: jo a jestli jsem to jeste nikde nezminovala, jsem zhruba 8tydnu od dokonceni sveho postgradualniho studia pedagogie a doabsolvovani praxe na ucitelstvi druheho stupne v oboru Design & Technologie!

Vcera rano spadlo par vlocek. Byly velke, padaly pomalu a byla to hezka podivana. Vzapeti se rozproudily toky digitalnich kanalu s fotografickou a video-presentaci toho jak si kazdy uziva zimy. Ani ja nebyla vudci ‘sdilecimu nutkani’ imunni:

Toto jsem zachytila z okna loznice kolem 11 rano, nez jsem stacila udat instrukce o teplem obleceni a obuti, vybehli vsichi tri ven (deti v pyzamech a zupanech) a obstastnily se kontaktem s mokrou studenou hmotou:

Bavilo je to asi tak 15minut. Odpoledne uz bylo po snehu, takze z planovane prochazky do parku seslo, stejne jsem mela obavu ze to tam bude jak na Vaclavaku Oxford Street.

Dnes sviti slunicko a je to tam venku uplne jarni tak jsem rada ze jsme to vcera stihli.

And the rest will come…

Hodne stesto do noveho roku a at je lepsi nez ten stary se kterym se dnes v noci rozloucime. K nam byl pomerne milosrdny takze jsem vdecna, nemoci nas minuly a uzili jsme si fajn prazdniny, mame na co vzpominat a na co se tesit. Tak na zdravi! 🥂🍾

Vesele svatky, plne pohody a zdravi a vsecho ceho se vam zatouzi. Dobre nalady, dobre muziky, dobrych pratel, improvizace, napadu, spocinuti, nicnedelani, znenadalych a impulsivnich napadu a blaznivin a smichu.

Mejte se radi a rikejte si to o neco castejc.

A drzte se. Bude lip!

XXXX

Neni tady nekdo nekde kdo se priserne nudi a chce mi pomoc sepsat dalsi disertacku (v anglictine)? To jen tak na okraj. Tentokrat v oblasti pedagogicke, na volne tema kreativity a jejiho ubytku v dusledky presunu vyuky online.

Muj argument je zhruba ten ze prilis casu online u deti (mluvime o veku 12-16) zabiji kreativitu a a tim schopnost se volne a svobodne vyjadrit, deti ztraci umeni pozorovat detaily, chybi jim spojeni s venkem i vnitrkem a nedostatek kontaktu s realnym svetem je limituje a ochuzuje. Zivy kontakt s lidskou bytosti nic nenahradi kdyz jde o uceni a moznost veci vyrabet, modelovat, tvorit – dotykat se jich – je zasadni pro predstavivost a udrzeni zajmu. Pri prilisne expozici digitalniho uceni nutne casem “vypnou” a odosobni se.

Zabyvam se oblasti vzdelavani deti na druhem stupni a mym oborem je design a technologie, pri cemz design muze byt v anglickem skolstvi cokoliv od pevnych materialu (drevo, kov, plasty) – tudiz ceske dilny, pres Product design, Textiles and Food.

Od navrhu, pres proces zpracovani projektu po realizaci. Hodnoti se vyvoj napadu a jeho modifikovani, analyza a reflekce, nejen vysledny produkt.

No neni extremne zajimave zkusit neco skutecne vyrobit, treba opravdove jidlo?

Obavam se ze vetsina deti da prednost virtualnimu jidlu ve virtualnim dome ve virtualnim meste virtualniho sveta. Doufam ze se pletu!

Prazdniny od “prazdny”? Budou vase dny prazdne? My si prave rozhodujeme o svych…

Sice skolni rok v UK trva typicky do druhe tretiny cervence kvuli trem tydennim ‘half-terms’ v prubehu skolniho roku, letos ale kvuli pandemii a zavreni skol provozujeme vyuku z domova uz 4mesice a skoly se jim do konce skolniho roku neotevrou, takze je v podstate jedno kdy pojedeme a kam (pokud tam bude wi-fi) nebot jejich aktivity jsou online. A ja jsem odabsolvovala, jen musim vratit knizky do universitni knihovny kterou udajne otevrou 1/7.

No a protoze uz driveji jsem se rozhodla ze letosni leto venuji detem abych jim vynahradila skolni rok kdy jsem je ponekud zanedbavala, (a vyuzila toho ze se mnou jeste chteji byt), zbyva rozhodnout jak ten spolecny cas bezpecne a pritom dobrodruzne, pokud mozno zazitkove, aktivne a smysluplne stravit.

Puvodni plan byl zustat v UK a najit nejake zajimave destinace tady, a podnikat male ci vetsi vylety z naseho noveho domaciho zazemi v jiznim Londyne. Jsme pojizdni a nove mame psa, situace na hranicich kvuli covidu se meni a regulace a narizeni s ni, rousky se nam nosit nechce, ani se pohybovat nekde mezi mnozstvim turistu.

Ale jak cas plyne tech atraktivnich destinaci v Anglii se stale nedostavalo, pres airbnb uz jsem mela procestovany skoro vsechno a volby mezi chatou/srubem jako pristavbe nejake farmy nebo karavanem v primorskem letovisku zadne uzasne vyhlidky neskytaly.

Zacala jsem zjistovat realitu pozemni cesty do CR se psem. Nejdriv neslo ani smluvit schuzku u veterinare kvili pasu a ockovani psa protoze neslo o ‘nezbytne nutnou’. Pred par dny se ale zadarilo a pes je oockovany a pas ve vyrobe. Vlak v tunelu po morem  zabookovany a nocleh v Nemecku na pul cesty taky.

Cechy krasne, Cechy me, pres rezervovanost mych deti (“nechceme jet, jsou tam rasisti” a “mami ty nas tam zas nechas jak posledne“)…..teste se na nas, jedeme!

Continue reading →