cesta na sever a zase zpatky

Z Londyna do Durhamu je to autem cca 4.5hodiny (437.4 km) (bez dopravnich zacp, oprav na silnici, zastavek na curani a tankovani). Odjizdeli jsme v sobotu po snidani, kterou pripravil Franklin, jenz prijel pomoct v patek vecer syna sbalit. Nutno podotknout ze jeho pritomnost znacne pozvedla vsem naladu protoze se jeho prijezd krizil s odjezdem Samuelovy pritelkyne Lexi ktera tu byla dva tejdny a bylo jasny ze po jejim odjezdu propadne syn chmuram. Takze jsem rezignovala na vse po narocnym tydnu v praci,a z gauce pozorovala jak Franklin bali nahodny veci do nahodnejch tasek (nadobi, hrnce, obleceni) a po chvili uz nikdo nevedel kde co je a neni.

F. zustal doma pohlidat psa a odjeli jsme tedy jen my tri s tim, ze ja a Roxy tam mame zarizenej nocleh abych pak druhej den stravila rizenim zpatky do Londyna.

Ukazalo se ze na kampusu bylo potreba zabookovat casovej slot pro vylozeni auta a admin tasks (ID, kartu, klice) ale vse uz bylo zabrany, a tak jsme tam tim mym omlacenym autem dorazili uplne nadrzo a neorganizovane, a proslo nam to. Vezli jsme i jeho pocitac, kancelarskou zidli, periny a povleceni, jidlo… zkratka bylo toho dost (a stejne malo).

Ubytovani hezky, novy, prostorny, pohodlny ale Samuel jak na trni ze nikoho nezna, ze nevi jak a kde zabrat ve spolecny kuchynce skrinky, jestli ma jit ven nebo zustat uvnitr, jak a s kym navazat konversaci.

Vyrazili jsme do mestecka na pruzkum a veceri a je to tak malinky a historicky, a co neni centrum je docela urcite cast university, nejaka fakulta nebo knihovna nebo hala nebo ubytovny. Nektery casti moderni oproti ocekavani. Nakonec jsme meli uzasnou nefalsovanou italskou veceri servirovanou italama a moc jsme si pochutnali.

Na odjezdu jsem se divala na mapu a zapremyslela nad tim ze nabrat to dal na sever jsem druhej den ve Skotsku a ze by bylo fajn se tam podivat.

Ale povinnosti nakonec (zase) zvitezily…a nabrala jsem smer Londyn.

September update

Sice jeste zari neni ale uz ted vime ze Samuel nastupuje na universitu kam se dostal diky svym vysledkum sveho dvouleteho studia Psychologie a Business na 6th form college Harris Boys East Dulwich. Byla to kombinace rocnikovych praci, portfolia a zkousek, na ktery se vlastne zacal poradne ucit az v poslednim rocniku skoly. Do dneska ty vysledky nevedel, vsichni studenti se dozvedeli grades az dneska v 8 rano. Jel si do skoly pro obalku ale uz vedel z onlinoveho serveru, ze universita na kterou dostal conditional offer ho acceptovala (university dostanou vysledky zkousek ze systemu driv nez studenti) takze ted se rozebehne kolecko toho ze kdo se nedostal na svoji prvni volbu se bude uchazet tam kde zbylo misto protoze se tam zas tolik lidi nehlasilo atp. Byly to takovy stresy ze jeden jeho kamarad udajne spal jen 2hodiny na dnesek. Samuel mel poslednich par dni obcas chmury z toho ze nevi jak pisemky budou znamkovany, jestli prectou jeho rukopis, jestli odpovedel dostatecne – precejen ta psychologie je trochu subjektivni, musel uvadet ruzny researche, case studies, ruzny kontrastujici pristupy a teorie, kdyz mi to vysvetloval ztracela jsem se v tom. No, a ted ma ty nejistoty a obavy za sebou, zvladnul to! Jeste minulej tejden jsem se ho snazila rozptylit vyletama za mesto do prirody, a zaroven tlacila na finalizaci “Planu B” protoze jsem realista – at podava prihlasky na Apprenticeships, at se diva po praci, at se prihlasi do posilovny – you name it. Tak ted by bylo na miste uzit si zbytek praznin protoze jsme nikde nebyli – jednak Samuel pracoval na stavbe u Franklina (a ja mu delam faktury a booking) a pak byl u pritelkyne co bydli pres pul republiky, ale hlavne jsme cekali na ten dnesek. No a aby to nebylo jednoduchy, ja jsem zamestana v college co je na urovni stredni skoly a tam ty prazdniny a volna fungujou trochu jinak nez na secondary schools kde plati ze kdyz se neuci nemusis v praci byt jako ucitel. Tady jsou zapisy, interviews, induction, pracujeme se studentama 16-19 co opakujou GCSE (neco jako maturita), s tema co jdou z prace na jeden den si dodelat kvalifikaci atp takze kultura a etos je bejt tam celej den, dlouhej den, vecer, a pres leto aby jsme umoznili access to learning spaces …. Samozrejme mam narok na dovolenou ale musim si ji bookovat jako kazdej jinej smrtelnik. (a licitovat datumy a bejt odkazana na volno uprostred semestru) takze jsem doted delala na bazi ‘work from home’ planning and preparation. Budu ucit novy modules (napr Construction Environment, Law & Legal Frameworks in Quantity Surveying, Construction Design) a musim se na to trochu pripravit. Posledni semester jsem mela Digital Applications in Construction and delali jsme CAD project coz bylo celkem fajn.

Samuelova nova pohadkova skola (natacel se tam Harry Potter) – bude se jeste vubec chtit vratit do jizniho Londyna?

No a bude to veskrze zajimavej rok – Roxana bude delat GCSE (zaverecna 11ta trida secondary) a ja Masters (asi jsem se zblazila a prihlasila jsem se na full time behem ceho hodlam stale ucit – zkratila jsem si pracovni uvazek z 1.0 na 0.8 tj 4 dni misto 5 ale naskladali jsme rozvrh tak ze mi to vychazi do tri plne vytizenych dnu a dva volne dny kdy budu chodit na prednasky). Kdyby se to tenhle semester ukazalo jako neslucitelny zkratim to od ledna do leta na 0.6 a vyjdou mi vstric, pak od zari uvidim jak to bude financne…..bude to fun!

Samuel is 13

Sami you are growing into an extraordinary young man. I know you will be increasingly annoyed by me trying to influence you, but its absolutely fine. I’ll keep trying, maybe just for next few years and soon you’ll be ready to enter the adulthood. I think you are doing brilliantly so far. I love your calmness, its good contrast to Roxy’s craziness. You make a good team! And I love the fact that you have a good relationship with your dad, it means a world to me, keep it up.

Thanks for killing all the spiders at home and being a man in the house! Thanks for your independence and efforts with home learning, I know its not easy. I keep wondering what growing up in this part of London means to you, what memories will you have when you grow up, because mine are beautiful and wonderful and I fear that life here can’t offer you as much as growing up in Czech countryside, the freedom to discover, the games we played. I sometimes worry about the influence of digital word and social media and the pressure you might be under. I hope we manage to keep healthy balance and good outlook at life as I think we have right now.

sam13

I love you Samuel!

Happy Birthday x

(PS: sorry we couldn’t have a party like last year because of the lockdown but I’ll make it up to you)

Roxy is 10

Coze to uz utekl rok? _20200531_185104I have no words other then I am trully blessed. So much beauty, spirit, passion and kindness. Thank you Roxy for being Roxy. I am so proud that you are mine!

You are almost invisibly making these huge steps like doing your hair yourself (you know I am crap at styling and make up – sorry not much help here from me!) and your dressing style just kills me. I love the fact you can chose and then stand by your choice – that makes life so much easier! That goes for your shopping trips with daddy too. You are so confident but not annoying or bossy, I don’t know how you do it. Kind, funny, but bold and soooo good at expressing yourself. Me and Samuel love your speeches and your arguments. You are excellent at defending yourself and standing your ground. Keep it up darling! Be bold, brave and loud.  And please, pretty please, do tidy up your room sometimes. And do switch off the light in the bathroom please. Yes, each time. Thank you.

Love you,

your mum

On the road

Few hours to the flight departure. “Ehhmmm I didn’t have time time to colour my hair or wash my shoes”. slips through my lips as I check kids luggage and documents.

“I thought it was your style” came an answer from my son. Not exactly an compliment but a statement, rather then criticism as he’s got smile on his face.

I love you Samuel!

Roxy is 9

Kam se podelo to moje roztomile, odvazne, kudrnate miminko? Misto neho mam doma slecnu co si s kamaradkama hodinu telefonuje nebo vede whatsapp videokonferenci, co se pomalu nevejde do vany, co ji jsou vecne male boty nebo kratke puncochace.

Continue reading

Seaside

April 2019, Pevensey Beach, East Sussex.

Prave jsem je vyzvedla z tydenniho tabora (PGL) kde meli hromady (povinnych) sportovnich aktivit kazdy den a nesli to (hlavne Roxy, free spirit), pomerne tezce, takze byli hrozne radi ze me zase vidi.

Brzo budou mit narozeniny, za par tydnu bude Roxy 9 a Samuelovi 12. Budou mit tyden volna ze skoly, vloni jsme byli touhle dobou na Azorech, Roxy se tam chtela vratit, ale na to nejsou penize, bud se podivame nekam bliz (Spanelsko), nebo budem doma a na zahrade, grilovacky, kamaradi, maly vylety… Uvidime.