Bylo to uzasnych 6tydnu a vubec mi nepripada ze to bylo tak dlouhe protoze to bylo nabite udalostma, mistama, lidma a zazitkama. Vubec jsem nemela ponorku z toho ze jsem s detma 24/7 a k tomu mam na krku jeste rozdovadenyho psa. Letosni prazdniny jsem nemela jediny den/vecer/noc sama pro sebe abych se utrhla na nejake rande, kino, sklenicku s nekym nebo snad kadernika, masaz ci salon krasy (to vlastne ani nevim co je)… ale nepocituju to jako ujmu. Jen me prekvapil po navratu domu fakt ze mam SVOU VLASTNI loznici se svou vlastni posteli (!!). To bylo prijemne.
Dnes jsme s Roxy prosly Deptford rano a mela s sebou sbalene plavky protoze chtela jit do bazenu. Rekla jsem se nevim zda bude otevreny, stejne tak jako knihovna a market ale chtela jsem se projit a zjistit jak to v nasi ctvrti vypada.
Depfort market s nasimi oblibenymi stanky s junkem (harampadi a stare kramy), ovocem a zeleninou, smazenymi rybami a cerstve umletym kafem, kvetinami a starozitnostmi sice otevreny byl, ale trhovcu tam bylo zhruba polovina. Albany theatre zavreny, bazen a posilovna zavreny, a knihovna ma jen vydejni okenko pro vyzvedavku online objednanych knih.
Z ceho jsem byla v soku po kontaktu se sousedy je zjisteni, ze nekteri z nich po celych 6 tydnu nasi nepritomnosti nevytahli paty z domu, k tomu pridejme 5mesicu domaciho vezeni povinneho ktere tomu predchazelo a zrejme pokracujici dobrovolna izolace z obavy druhe vlny epidemie…
Nedokazu si predstavit efekt ktery to ma na psychiku dospelych a deti ktere ztrati schopnost socialni interakce. Te normalni, realne, ne virtualni.
A na zaver: proc se v anglii rika “social distancing” kdyz jde o fyzicke distancovani?
spoon and other things 