Upsala jsem se

Digitalne. Dnes. A minimalne do prosince. Uz ten navrh smlouvy a nabidka prace lezely v emailu skoro tejden, uz to dal protahovat neslo.

Chci jen zaznamenat ze podpisu v 5.45 dnes odpoledne predchazelo:

– v prvni dvojite hodine dilen s tridou asi dvaceti sedmaku studenti na pocitacich misto 2D designu v software Corel Draw na projektu zalozky do knihy jevili vetsi zajem o Minecraft a dokonce matematicke ukoly ve forme quizzu – cokoliv blika a pohybuje se je proste nejvic. Nevadilo jim ze jim stojim za zady a snazim se je privest zpet k projektu. Ani lasercutter je nezaujal prestoze jsem rezani akryliku  paprskem lejzru nazorne demonstrovala. Muslela bych vsechny ty jejich designy udelat sama a pak jim to vytisknout a pak by to mozna vzali na milost. Uz jsem rezignovala na Art deco patterns z puvodniho zadani a zaviram oci nad logy Arsenalu ci sloganem Free Palestine.

Druha skupina sedmaku to ovsem odpoledne trumfla. Na projektu dreveneho penalu ( prosim vas neptejte se me kdo tohle vymejsli) se jedno ditko odebralo s majzlikem a palici z dilny do druhe casti ucebny k pocitacum a misto do kousku borovicovyho dreva ktery mel namerit, zakreslit, uriznout a kus ustipnout, provedl tento vyrobni postup na plastove mysi, vedle klavesnice kde pracoval jeho kamarad. Mys prezila se sramem, kamarad je cely.

O neco pozdeji mi hlasi druhe ditko ze A. snedla tmel na drevo. Kdyz jsem ji konfrontovala, zubila se jako kdyby slo o zert. Ze to jen ochutnala, ze to vypada jak peanut butter. A ze jestli prej je in trouble? To asi spis brzy budu ja mila zlata 🙈….timhle tempem to ani nebude dlouho trvat.

PF 2024

A je to tady! Zase budeme o rok moudrejsi a starsi. Tak hodne zdravi a stesti do toho noveho, co ma vsechna cisla pekne rovnomerna, v souctu 8 citajici, coz je sude cislo delitelne dvema – tak at maji vsichni vseho napul, ferove a spravedlive. Lasky, bohatstvi, prace (ale opravdu jen tak napul at toho neni moc a at zbyde na ostatni), sklenicky at jsou vzdy napul plne nikdy napul prazdne, a at se snazime dojit dal a vys, a zkusit se podivat za horizont nasich vsednich starosti.

Continue reading

Babi leto v Londyne

Tak urcite mate v Cechach krasneji ,uzivate si slunicka a odstinu zelene. Ja musim konstatovat ze od zari jedu jako sroubek a vubec se nezastavim a na nejaky vylet popravdu vubec nebyl cas. Ted jsme se tedy konecne dockali dvoutydennich prazdnin a prvni do ceho jsem se pustila byla fyzicka prace na renovaci stolu. To sundavani vrstev starych nateru ma co do sebe (ve smyslu terapeutickem). Ale taky jsem se trochu dostala na zahradu – teda paklize se tomu zahrada da rikat kdyz mam vsechno v kvetinacich – a to me opravdu dost dobiji byt venku. I pouhopouhe posezeni na cerstvem vzduchu a poveseni pradla ven a takovy to ‘pottering around’ jak rikaj anglicani je dobry. Snazim se nemyslet na praci ale vim ze me ceka defacto pracovni minimalne tyden protoze je toho ve skole moc. Vubec nevim jak to na ten plnej uvazek budu dlouhodobe davat.

half term break plus little reflections and perhaps a little moan

February in London is slightly less depressing than January (which seem to be endless) but still pretty much just grey and dull and nothing else. This week of school holidays is all about us being at home, doing nothing with exception of me nagging my son to finish his GCSE projects, and stretching my support from research, time management, planning, writing targets, setting up times to do tasks…. into doing it myself. Each and everyday seems impossible to get them out of the bed (and equally impossible to get them to the bed at the end of the day). All they are interested in is the speed of internet and food (ideally being served by myself to their individual bedrooms upstairs). Add having to walk dog 2-3x a day (depending on how long the walk was), shopping and cooking, and the image is complete. Max seems to be the happiest family member right now, having us around.

Continue reading

Branik – revintaged

Between 2018-2021 was Branik temporarily home to someone who gave it a soul. I love the new wooden floors and use of vintage furniture. I’m glad that Victorian doors shipped from England are finally hanging and in use! I love the simplicity, cleanliness and dimmed colours.

PF 2023

Obcas se citite dole zatimco jini se divaji (2) ale vydrzte (8) ustojte to (6), udelejte si radost (7) dejte si salek (3) nebo sklenicku (9). Jdete na prochazku, projizdku (1) nebo vylet (5). Pak se vratte ke svym blizkym (4). Ty male momenty stesti jsou v obycejnych, obcas neviditelnych vecech. Hodne stesti v jejich nalezani!

Continue reading

Ohnostroje

Vybusniny v rukou amateru (dejstvi prve).

Je to fascinujici videt gejziry svetel a hvezdicek explodovat proti tmave obloze. Ale priste si mozna prectu navod a nastuduji bezpecne vzdalenosti a unikove cesty ;) Byla to uzasna legrace protoze jsme netusili co tato krabicka skryva za prekvapeni. Holt pokazdy je neco poprve ;)

Halloween budiz timto (predcasne) oslaven a zapit, spolu s koncem leta a nastupem podzimu.

No a dnes dopoledne si v dobrem rozpolozeni uklizim po party, chystam se vytirat, slunce venku vylezlo po desti, ja vyspana do ruzova, radio napohodu a priklati se muj pubertalni syn s hlaskou “this is the most depressing song ever” smerem k necemu ve stylu veseleho country, co ani nemohl znat, a ve zlomku sekundy zabije mou veskrze pozitivni naladu.

Pubertaaaaaaaaa🙈