mne desataci vytocili tak, ze jsem musela odejit utect ze tridy, sehnat dozor, a uchylit se na zachod, kde jsem ve smradlavem umakartovem kubiklu dovolila slzam aby se spustily. Kombinace frustrace z bezmoci a ponizeni z otevrene ignorace a sprostoty se kterou neumim jak nalozit. Dobre pulhodinku jsem tam pobyla s obcasnym oplachnutim obliceje a hlasitym vysmrkanim nosu. Nikdo se neprisel podivat zda jsem ok krome sefky departmentu kterou ovsem vic zajimalo jestli se vratim do tridy nez co se stalo a jestli neco potrebuju. Kdyby jste nekdo byl v podobny situaci na druhy strane verte ze jediny co ten ubrecej clovek touzi slyset je “to bude ok”…”kasli na to” “pojd dame kafe a pokecame”….ne ho v tom nechat. Pak jsem se bala vylyzt protoze jsem nevedela jestli me nekdo uvidi a vlez do zachodu je primo naproti dverim do tridy.

Dneska sepisuju vypoved ale planovanou schuzku s reditelem na zitra jsem zrusila protoze mam schuzku v roxaniny skole ohledne jejiho chovani (nakonec se ukazalo ze ta je ve ctvrtek ne ve stredu takze jsem to mohla nechat) tak ted teda nevim kdy si na me udela cas a jestli tu vypoved prijme protoze jsem propasla termin kdy se vypovedi davaj ale zas je fakt ze teprv ted me prijali tak snad nebudou delat kolem toho velky vlny.

Digitalne. Dnes. A minimalne do prosince. Uz ten navrh smlouvy a nabidka prace lezely v emailu skoro tejden, uz to dal protahovat neslo.

Chci jen zaznamenat ze podpisu v 5.45 dnes odpoledne predchazelo:

– v prvni dvojite hodine dilen s tridou asi dvaceti sedmaku studenti na pocitacich misto 2D designu v software Corel Draw na projektu zalozky do knihy jevili vetsi zajem o Minecraft a dokonce matematicke ukoly ve forme quizzu – cokoliv blika a pohybuje se je proste nejvic. Nevadilo jim ze jim stojim za zady a snazim se je privest zpet k projektu. Ani lasercutter je nezaujal prestoze jsem rezani akryliku  paprskem lejzru nazorne demonstrovala. Muslela bych vsechny ty jejich designy udelat sama a pak jim to vytisknout a pak by to mozna vzali na milost. Uz jsem rezignovala na Art deco patterns z puvodniho zadani a zaviram oci nad logy Arsenalu ci sloganem Free Palestine.

Druha skupina sedmaku to ovsem odpoledne trumfla. Na projektu dreveneho penalu ( prosim vas neptejte se me kdo tohle vymejsli) se jedno ditko odebralo s majzlikem a palici z dilny do druhe casti ucebny k pocitacum a misto do kousku borovicovyho dreva ktery mel namerit, zakreslit, uriznout a kus ustipnout, provedl tento vyrobni postup na plastove mysi, vedle klavesnice kde pracoval jeho kamarad. Mys prezila se sramem, kamarad je cely.

O neco pozdeji mi hlasi druhe ditko ze A. snedla tmel na drevo. Kdyz jsem ji konfrontovala, zubila se jako kdyby slo o zert. Ze to jen ochutnala, ze to vypada jak peanut butter. A ze jestli prej je in trouble? To asi spis brzy budu ja mila zlata 🙈….timhle tempem to ani nebude dlouho trvat.