stahuju pres emule ceske vanocni koledy, vedle v pokoji nazdobenej stromecek (smrcek v kvetinaci – snad prezije surovou zmenu teplot a po vanocich to na zahrade jeste rozdejcha), v komore par plechu napeceneho cukrovi, jsme take v ocekavani jisteho balicku z cech ktery bude mj, obsahovat purpuru, prskavky a mlejnek na mak (yupiii, budou svestkovy knedliky s makem)… za mnou se na manzelskem lozi krouti a prevaluje muj muz a neomylnym radarem sleduje intenzitu uderu na klavesnici, takze to vezmu zkratka: mame se oba dobre, u mne v praci jsou trochu honicky, terminy, mam na krku tri projekty, do toho prace do skoly, jezdim domu pozde a jeste jsem neudelala jediny ‘vanocni’ nakup, krome ozdobicek na stromecek a to se nepocita (mam krasny slameny!!). Franklin projel appeal v praci a uz se tam nevrati, zacal delat na stavbe a je spokojenej. Kamarad ho zaucil na sadrokartonech a posledni tri tejdny delal dokonce uz za penize (lol). Takze tak.
No a tady obrazkova reportaz o tom jak zabijime vecery (nesvalime-li se bezmocne na gauci u tv coz se stava nezridka):