kreativní workshop a jiné prázdninové věci

Až doma už nebudete vědět coby, nechte děti rozsypat trochu soli a nezlobte se na ně že se zmocnily pytlíku otevřených špaget a použily je pro vytváření ornamentů.

$$OBR487456$$

Tohle nebyl můj nápad, dokumentuji jen práci svých dětí.

Když jsem šla zkontrolovat proč jsou tak dlouho potichu (což je vždycky předzvěstí katastrofy) našla jsem je ve stavu největšího zaujetí na zemi mezi ledničkou a kuchyňským stolem. Potlačila jsem prvotní chuť jim vynadat a jít spoušt uklidit, a zblízka se podívala jak krásné malůvky dělají. Přehodnotila jsem rizika /ublížit si nemůžou, maximálně zjistí že sůl je slaná/ a jestli to vyluxuju teď nebo za chvíli je jedno. Nakonec to vůbec neochutnávali, Samuel z toho zkoušel stavět sněhuláky a po mírném zvlhčení to skoro šlo :)

Do skříňky s kořením maj zákaz chodit, proto je to jejich /Roxany/ nejoblíbenější.

Posledně to bylo rozsypané kari koření, které na linu zanechalo oranžovou skvrnu, lux ještě měsíce smrděl jako indický takeaway a jejich oblečení se mohlo vyhodit. Na skříňce je sice nainstalována plastová západka “proti dětem” ale není “Roxyodolná”

Protože jsou tenhle týden v Samíkový škole prázdniny, maj víc času jeden pro druhýho a podle toho to pak doma vypadá. Ale musím říct že jsou spolu bezvadní parťáci, že mě moc těší jak spolu táhnou za jeden provaz.

V pondělí a úterý jsme byli na sérii kreativních workshopů pořádaných pro místní rodiče s dětmi. Výhoda takovejhle akcí je (kromě toho že se doma neudělá nepořádek) že si můžou vyzkoušet věci na které doma člověk nemá materiály nebo prostor nebo peníze nebo čas. A taky to že jsou v jiném prostředí, potkají jiné děti. My se tam sešli se známými a kamarády takže si to všichni užili.

Jenom takovej malej postřeh: s kamarádkou Slovenkou jsme se shodly v tom, že když už to pro lidi organizují, je to zdarma a ještě dětem během přestávky nabídnou svačinu v podobě čerstvého ovoce, šťávy a sušenek, mohli by rodiče mít tolik slušnosti alespoň odložit kelímky do koše…což se bohužel nedělo. Já u každé dílny po skončení měla tendence dát věci na své místo, zavřít lepidlo, atp, common sense, ale možná mám už profesionální deformaci :)

 

$$OBR487457$$

vybírání flitrů

$$OBR487458$$

a jejich aplikace na motýlka

$$OBR487459$$

práce s hlínou

$$OBR487460$$

a zdobení výtvorů nasledující den

Keramika Samuela bavila tolik, že jsem nás nakonec zapsala do kursu, budem chodit spolu v pondělí odpoledne po škole,a Roxy bude v creche kterou tam provozuje školka. Jsou to sice jenom dvě hodiny jednou týdně po dobu pěti týdnů ale budem pracovat se skutečnou hlínou, ne touhe samovysychací a bez Roxy budu mít čas se Samuelovi opravdu věnovat.

$$OBR487489$$

Samuel si vyzkoušel i stříhaní a šití

$$OBR487490$$

výrobek se jmenuje “benten”

$$OBR487488$$

papírové květiny k valentýnu

$$OBR487491$$

výroba placek

$$OBR487492$$

a hrdý majitel jedné z nich (ano, máme pořád spidermanovské období)

Jinak Samuel nosí domů víc a víc úkolů ze školy který dělám větším dílem já než on, docela jim dávaj zabrat ale pořád ho to baví. Taky zápasíme se psaním písmenek a čísel, takže jsem objednala z Čech písanky a začneme obloučkama, tady už po nich chtěj celý dlouhý slova a vůbec nevím jak je to vlastně učej. Čtení mu docela jde.

a Roxy je upovídanější a upovídanější den ode dne. Je schopná člověku říct: ‘Why did u do that?’ nebo ‘How are you today?’ a co má jako aktuální je přisvojování ‘its dady one’ ‘mamy one’ jakoze tatínkovo, maminky…atp a důrazné ‘I’ kde pak sice chybí WANT ale následuje poměrně jedoznačný předmět, např. ‘jogurt’. Takže hodně přepíná do angličtiny a to protože nejvíc toho pochytává a kopíruje od Samuela. A ten když přijde do školy tak ještě nějakou dobu “dojíždí” na angličtinu, když si hraje a povídá sám se sebou. V komunikaci se mnou já mluvím důsledně česky a on odpovídá anglicky. Tuhle jsem ho napomínala ať mi to řekne česky a on na to ‘mami I forgot’ a já: ‘co jsi zapoměl, mluvit česky?’ a on utrápeně ‘jo’. Nechci ho přepínat, určitě toho ve škole má za celej den dost. V angličtině je taky sdílnější co se zážitků ze školy týče takže ho nechám ať mi to poví tím jazykem ve kterém se to stalo….

Před pár dny mě Samuel odrovnal když jsem ho za svými zády zaslechla při hře říkat Roxaně: ‘I don’t know what language you are speaking’. Ona si zrovna švitořila svým vlastnním jazykem ale protože to bylo sdělení směrem k Samuelovi, ten to chtěl uvést na pravou míru že neví jak má reagovat.

 

$$OBR487461$$

a protože jsou ty prázdniny dopřeju občas dětem dlouhý ráno v pyžamu, snídani na gauči u televize a pohádky dle libosti.  Večer už vybírám já a pokud někdy ponocujou stane se že koukáme společně třeba na poslední Piráty z Karibiku (ani nedutali).

Jinak jsem dokončila kurs kreativního psaní a půjdu ještě na jeden psací workshop (to je asi nějaký mý oblíbený slovo nebo co, sorry).

Jo a taky jsem začala konečně jezdit. Po pár hodinách vloni s instruktorem autoškoly jsme na podzim koupili ojetý auto a teď podnikám krátký tripy (nejdřív, pro pobavení kamarádů pouze před barákem na parkovišti) ale dneska už jsme s taťkou jezdili po naší čtvrti a dokonce jsem tankovala a zajela do garáže k mechanikům dofouknout kola, a couvala jednou dlouhou ulicí dolu z kopce do zatáčky a jela v trafiku mezi autobusama takže jsem z toho patřičně nadšená a tatínkovi tímto veliké DÍKY. Když jsem šla na benzínce po zaplacení zpátky k autu, připadala jsem si jak v nějakým filmu. Cool!

A taky dík kamarádce Martině která mi doma mezitím pohlídala děti.

Já nevím kde bych bez těch kamarádek byla!

Jen namátkou: Bety mi poradila že černé kalhoty na které jsem přišila černé záplaty žlutou nití můžu zachránit tak že stehy přemaluju černou permanentní fixou. (měla jsem je odložený a přešívat se mi to nechtělo,moc entlu ale jsou pěký, oteplený) a ten fix to fakt zachránil.

Soňa mi řekla o fotbalu pro Roxy, kam už chodíme několik měsíců a je to free a Roxy to baví.

Martina mi řekla o freecycle and I got hooked.

Od Jany a Martiny a Chynie mám hromady oblečků pro Roxy po jejich dětech a nemusím nic kupovat.

Marcela mi nabídla kontakt na známého který teď někdy poveze bráchovi do Čech kamionem balíky věcí po Roxy, a sama je od nás vyzvedla.

Jana přijela když jsem měla bolavý oko, pohlídala a zabavila všechny děti (včetně svých) a zatímco já jsem vedle v ložnici předstírala pod peřinou že tu vůbec nejsem ona poklidila celej obejvák, udělala nákup, napekla řízky, navařila bramborovou kaši a do vázy dala voňavý narcisy.

a mohla bych pokračovat… takže všem díky, i když vím že můj blog nečtete, love u all. xx