Opakovala jsem si v duchu zlostně (dá se v duchu řvát?) a táhla na jedné ruce 13ti kilové ditě, v druhé golfky, svetr a kabelku, zdolávajic přikrý spád cesty.
A neměla jsem na mysli jenom hřiště na Dětském ostrově ale Čechy jako takové. Jak strašně málo mi stačí aby mi něco tak silně, upřímně a neodvolatelně hnulo žlučí!
Uklidnila jsem se až v herně-kavárně Na houpacím koni, kde jsme byli se Samuelem zprvu sami a kde nikdo neprudil a kam později přišly dvě sympatické maminky s jejichž dětmi si S. bez zvláštní asistence docela vyhrál.
První "žlučopříhoda" se přihodila v Ústí. Sedíme v restauraci, prázdné až na jeden stůl se třemi dospělými poblíž. Usadíme se, maminka, já, kamarádka a Samuel a bez problémů si objednáme a pojíme indických specialit. Už jsme tam dobře přes hodinu když se připojuje mamky partner. Máme dojedeno, jsem ráda že i S. něco pojedl a zabavujeme ho dle možností autíčkem, ani jsme neudělali velký nepořádek. Sklepni restaurace má klenuté stropy, dřevěný solidní nábytek, dřevěné obklady a polstrované lavice. Personál je indický, slušný, milý, zdvořilý. Vašek si objednává, mamka krotí S. který stojí na lavici a ošahává si okolí. Najednou se hlasitý hovor od vedlejšího stolu zastaví a paní asi padesátiletá zařve naším směrem: "Nemůžete si to dítě uklidnit aspoň v době oběda? Ničí tady zařízeni!" Překvapením se mi zastavil dech. Měla jsem za to že všichni sedíme pospolně v příjemné atmosféře a oni zatím trpí chovaním mého NEUKÁZNĚNÉHO dítěte?! Šok a horror! Strhla jsem ho na klín a seděla jak když dostanu pohlavek a nenacházela slov. Šok a ponížení vystřídalo rozhořčení. Jak si dovoluje se mnou takhle mluvit? Už byli zpátky v družném hovoru když jsem se ozvala zpátky (a opravdu nevím jestli šlo o vteřiny či minuty neboť se mi zastavil čas) "A nechcete mě rovnou přijít seřezat rákoskou?" zvolala jsem. Následovala hlasitá výměna názorů se zvyšující se intenzitou a hlasitostí a frekvencí slov, během které se moje nebohá maminka málem schovala pod stůl.
Snažila jsem se obhájit princip že kdyby mě bývala oslovila se slušnou žádostí reagovala bych jinak. O co lépe by to probíhalo kdyby se ozvala s "Nezlobte se ale my máme problém se slyšet / Nezlobte se my máme problém se smíchem malých šťasných dětí a myslíme si že nemají v restauracích co dělat…" atp. Řekla bych "v pohodě, my už stejně jdem" ale takhle to končilo tím že jsem se klepala jako ratlík a jen s úžasem pozorovala jakou emoční bouři ve mně způsobí domnělé bezpráví. K pointě či závěru jsme se nedopracovali a já odtamtud v podstatě utekla.
Pak už jsem si jen v mysli přehrávala útržky argumentů a porovnávala to s názorama spolusedících u našeho stolu abych se ujistila že nejsem hysterka. Tohle se miza dva roky života s dítětem v Anglii ani jinde po světě nestalo. Aby byl někdo APRIORI nepřátelský a zlý a jeho hlas nenávistný. Ano, usměrnujeme si navzájem děti na hřištích, v rámci bezpečnosti například, ale vždy s respektem a láskou.
Co si z toho mý dítě vezme že na sebe nechám od nějaký cizí ženský řvát? V intonaci hlasu umí číst a přebírá vzory chování.
A jak čekala že tam bude sedět??? Se založenejma rukama za zády? Ve 23mesících? Jak jsou vychovaný její děti? Jaký jsou dneska?
Samý otázky a vrtaj mi hlavou doted.
A dneska ten dědek.
Hřiště je až na mně a Samuela prázdý, je devět ráno, po dešti, všechno je mokrý.
Stavěj tam jakýsi ohrady a konstrukce pro stánky, všude se motaj kluci s dredama a cigarem. Najdem si koutek s pískem kde se usadím na mohutnou houpačku z provazu a hodlám vzít syna na klín. Ten se ale rozhodne rejpat se klacíkem v písku pode mnou, tak se věnuju pozorovaní okolí. Řeka, rybáři, dělníci, ohrady, písek, řeka.
Přichází nějaký starý pán a já ho mám nejdřív za rybáře a snažím se mu z fousů vyčíst úsměv.
"Necháme atrakce dětem" praví, napůl s úsměvem ale napůl s otazníkem a vyhrůžkou. Vůbec nechápu tak se lehce zhoupnu a otážu se "tady bude nějaká akce?" aby řeč nestála. Asi se mi omlouvá za omezený provoz….
"Necháme atrakce dětem" vede si svou a já pochopím: ON CHCE ABYCH SLEZLA!!!! Je to hlídač nebo ostraha nebo něco takovýho (tohle v anglii nemáme) Bože ale tohle monstrum má nosnost pět dospělejch chlapů!!!
Opět nenacházím slov. Předtím jsem prohlížela řetěz kterej tohle nese na dřevěný konstrukci a vybavila si jak podobnej má na našem hřisti plastový čepy v každym očku aby se tam nezlomil nějakej všetečnej dětskej prstík. Jaký máme fajn změkčený padací povrchy z polštářů pod asfaltovými pásy. Barevný a dobře udržovatelný.
Tak tady jsou prudící dědkové. Argumenty o nosnosti a bezpečnosti a absurdnosti situace nemá cenu vůbec začínat odvíjet a ‘diskusi’ zakončuju úprkem. A zrovna jsem si začínala Prahu užívat!
Asi jsem přehnaně emotivní ale chtěla jsem napsat že tohle mě fakt VYTÁČÍ. Nelogičnost. Lidi který se cejtěj bejt strážcema zeměkoule. Nemožnost a marnost boje.
spoon and other things 
No jo, věřím, že partu zhulenejch učňů, který by tu houpačku s gustem ničili, by obešel obloukem. Jo, to jsou fakt Čechy.
Já nedávno dostala seřváno že chodím po jezdících schodech. Na těch se přeci jenom jezdí! Tak jsem ženský řekla ať se stará o sebe… Nenech se vyprovokovat, nenech se otrávit..
Já tomu moc nerozumím, jak ničil zařízení? Jinak, ne, že bych si myslela, že je to Tvůj případ:-), ale většina rodičů nechává děti ve veřejných prostorách, dělat opravdu netušené věci, a to ze mne snad nemluví člověk o generaci starší, protože jsem sama zvyklá navštěvovat s třema mrňavýma dětma, často i najednou, restaurace a různá jiná veřejná místa. Taky s nima hodně cestuju, no a třeba dítě řvoucí 2-3,4 hodiny v letadle, to je dobrá katastrofa:-))
Achjo… Nojo, už jsem to slyšela několikrát, že maminka s kočárem je v krámě považovaná za zlodějku a dítě, co nesedí na zadku, za rozjívené. Dlouho to trvá, než se to změní. Ale co – před 10 lety tady nebyla jediná restaurace s dětským koutkem a dneska už je to jinak. Tak snad příští generace, no…
Ani bych tomu nerikala nelogicnost…spis jak jsi sama nazvala…nepratelstvi, zloba, pruda..taky jsem tomu odvykla (nastesti)
Mod: nevim – udajne demoloval drevene oblozeni ale to mi pak ‘pretlumocila’ mamka, ja si niceho opravdu nevsimla. Jestli vestoje do toho nozku zaprel, rozhodne to nenechalo zadnou vizuelni ani materialovou stopu. Jeden z argumentu dotycne byl ‘doma by mu to nedovolili’ a ja na to ze jak to vi jestli s nama bydli. A ona ze ‘ty mladi dneska ty svy deti vubec nevychovavaj’ atp atp. Ja bych OPRAVDU nechtela mit rozmazleny dite a prala bych si aby tam byvalo bylo tech svedku vic a dosvedcili co videli…nebot evidentne nejsem objektivni a ani nemuzu byt.Claire: je fakt ze tam detskej koutek nebyl a na deti nebyli vybaveny ale personal s nama nemel absolutne jedinej problem, dokonce mel skoro omluvny pohled pri nasem odchodu.
welcome back…. lidi v cechach prudej desne, ale zas na druhou stranu si predstav, ze vsichni ti, co te zprudili, zili 50 let v komunismu. takze maj v sobe neskutecnou frustraci a sere je vsechno. tak je polituj a na houpajde sed dal…
Takyto ludia aj mna vytacaju, do restauracii chodime casto ale nikdy nikde s detmi nemali problem(a v kazdej maju aj high chairs pre deti). Tej zenskej by som povedala ze ak urobim skodu alebo moje dieta tak si ju aj zaplatim a pokial to nejde z jej vacku tak nech si svoje komenty necha pre seba. Ak jej vadil krik dietata tak by som jej povedala ze momentalne mi to pripada inteligentnejsie nez to to ona vypusta z ust…inak ta chapem, taketo veci mne vedia aj mne pokazit naladu.
spoonprostě to neřeš:-), mě kolikrát lezou v restauracích na nervy dospělí lidi a tak se zvednu a sednu si někam jinam, a nechám si všechno přenést:-)
Souhlasim se sonjou, minuly rok jsem poprve se synkem jela do Cech a uz v letadle na nas pri pristavani, kdy synek brecel, nekdo pres letadlo kricel cesky – psst, ticho! Myslim fakt, ze mame v Cechach tendenci kritizovat, poucovat, rejpat, napominat kolemjdouci mnohem vic nez treba v UK. Uz se tesim, jake "zazitky" ohledne sve vychovy/nevychovy si privezu za mesic…
No, pana hlídače bych ještě jakš takš pochopila, na druhou stranu to je jeho práce. Kdoví, třeba má blbou zkušenst, nebo prostě je podle něj hřiště pro děti a mezi dospělými nechce dělat výjimky aby mu z toho mladí nedělali holubník. Kdoví. Ještě to řekl celkem stravitelně, i když pro někoho kdo žije v UK či jinde to je asi šok. Se ženskou v restauraci bych asi pěkně vymetla, takový věci se říkají snad normálně ne? Ničil zařízení? Asi hodně tolerantní personál, když mu to nevadilo;)
mám podobnou zkušenost a srovnání s chováním k dětem v Německu. Ale musím říct, že zvlášť v Praze se to poslední dobou hodně zlepšilo a až na pár zapšklých skoro nebo úplně důchodců je to už docela fajn. Sice třeba hážou pohledy, ale neřeknou nic. A i kdyby, tak mně to je stejně jedno, oni mají problém, já ne :D
Podle mých zkušeností, jsou nejmíň tolerantní k dětem Španělé, tam Ti dítě bez úsměvu sundá z obložení rovnou personál a poté se na Tebe usměje:-). Děs je to v Řecku, před 2ma lety jsem dala Matesovi na pláži lepanec, protože potřetí úmyslně topil Adama, a jedna paní na vedlejším lehátku, se rozplakala, až štkala:-)), nu což, mne by rozplakalo, kdyby se vzájemně utopili!
Chapu! Mne v Cechach strasne stve, ze jsme zeme, kde nadavat si na ulici je normalni. Zazila jsem totez v Indii a musim rict, ze v Chile to neni taky uplne nemozny, ale ne zas tak casty a rozhodne se ti to nikdy nestane kvuli detem. Ve Francii se mi to nestalo nikdy. Sveho casu jsem trenovala svoji psychickou odolnost tim, ze kdyz jsem chodila o vikendu nakoupit do Kauflandu v Nuslich, kde jsou velmi uzke ulicky, tak jsem se zarekla, ze se budu celou dobu usmivat.
cechy/anglieNo spoon ono je to proste tim ze jsi v anglii jiz dlouho a trochu jsi se poanglictila. Tady je proste dogma ze dite (vlastne i dospely) si muze delat co chce a nikdo mu nic nerekne.V cechach proste neni toto zvykem (a popravde mam to tak radsi mozna proto ze nemam deti)Ale to samozrejme neopravnuje tu zenskou k takove reakci, kdyby rekla "prominte vas syn nas trochu obtezuje svoji hlucnosti, mohla byste s tim neco udelat ?" tak si myslim ze by ti to nevadilo. Ja bych taky vypenil kdyz by na me byl nekdo takhle sprosty.Na druhou stranu na toho dedka jsi asi neprimerene reagovala ty, vzdyt ti nic spatneho nerekl nez ze ty atrakce slouzi detem a tudiz na nich nemas co delat a to v klidu a jemne (to ze vypadaji ze udrzi slona je nepodstatne)
ad spoon: pochybuju, ze by se malej choval az tak demolisticky a hlucne, ze ta pani tak vyjela a dedek mohl byt tez taktnejsi a primy, proste rict: "Prominte pani, ale tahle atrakce je urcena jen pro deti…" Taky nesnasim takove narazky styl ucitel poucuje zaka…ad Mod: tak teda ve Spanelsku nevim, ale co mam zkusenost, decka si tu delaj naprosto co chcou, litajou po restauraci zduchaji do vsech a teda nikdo jim nic nerekne, dokonce to nikoho neirituje… Ja jsem spis za, ze pokud rodice umi dite adekvatne zabavit, aby neobtezovalo okoli a hlavne zustalo u sveho stolu a nelitalo po lokale, tak je to ok. Horsi je, kdyz rodice na to kaslou a pak je to zdivocela zver a ne roztomile deti ;)
Otres!Tak ja sem asi uz "poanglictela", protoze kdyz se takhle nekdo chova tak me to fakt sokuje a mrzi a vzdycky se v duchu ptam, z jakyho duvodu je nekdo umyslne zlej a nepratelskej? Ja to vubec nechapu.A je fakt, ze spousta cechu je takovejch. Za celych 11 let co jsem v anglii jsem se setkala se 2 nevychovanyma a drzyma lidma, verim,ze v Cechach by to bylo temer na dennim poradku. Proc? Slusnost prece nic nestoji.
Já když občas čtu nějaké diskuse, kde se píše, že matka s dětmi musí sedět už navěky doma, nesmí do restaurace, do letadla… (pár odkazů mám tady http://manzelka.bloguje.cz…ma.php ), tak je mi skoro nevolno… Ale pokud jde o dětská hřiště, mám dojem, že tam všude píšou, od kolika do kolika let mají děti povoleno atrakce používat (ale já jsem magor, já čtu všechno ;) ).
njn, tabule na hřištích je kapitola sama pro sebe, jako dědové zametající písek a strašně se rozčilující, že děti "vynášejí" (rozuměj na botičkách) písek na dlažbu…taky jsem se párkrát neudržela, na druhou stranu jsem ráda, že občas je napsáno od-do, protože 2 leťáci nemůžou lítat po hřišti s teenagery, takže chápu pána, že zcela byrokraticky hájil ceduli :) Ad restaurace, je mi líto, že z toho i zpětně máš tak špatný pocit, ale najít baby-friendy restauraci u nás je pořád velmi špatné a lidi nad 50 mají dle mne pocit, že malé děti by se do restaurací vodit neměly. A to, že tě každý kolemjdoucí rád poučí o tom, co děláš jako matka špatně, to je kapitola sama pro sebe :)
no taky se mi z principu protivy neprijemne a neslusne jednani… o tom, jake je misto deti ve spolecnosti se asi ruzne narody shodnou hur, ale ze se mame k sobe chovat slusne, to je snad jasna vec…
manzelko, tak daleko bych to zas nehnala [tvuj prvni odstavec], jsou to jen dve individualni prihody na ktere jsem (prehnane emocialne) reagovala. Zjistila jsem v cem je muj problem: vse si beru osobne a vztahnu si to do rovnice: neco mi vycitaj=jsem spatna matka. A to spatne vydejchavam. Treba s tim hristem: samozrejme tam cedule BYLA, velka jako vrata, jen jsem se pousklibla, chapu ze si jistej zada, i kdyz pochybuju ze by nejaka maminka jejiz dite se zranilo spatnym pouzivanim ‘atrakce’ nebo vadou ‘atrakce’ neco po nekom vysoudila. To ze me prisel dotycny usmernit, zautocil nechtic na mou inteligenci a svepravnost. Kazdej soudnej clovek prece pozna ktery prolejzacky jsou pro maly deti a ktery pro teenagery! Vy jste nekdo byl nekdy na pochybach jestli na tohmhle ci onom se vas drobecek muze zranit, pripadne jestli se tam vubec vysplha? Navic o jeho bezpecnost tam neslo a svoji si pohlidam sama, na to jsem stara dost. Zpusobim-li skodu tak ji uhradim. Proste ten kdo dotycnyho plati vyhazuje penize – muj nazor.
Spoon, tady je myslim dost rodičů co jejich dítě něco poškodí a ani ve snu by je nenapadlo to uhradit. A osobně jsem pro hlídače na hřištích, protože nehlídaná hřiště, to je pak ráj pro feťáky, čudící puberťáky a ožralý bezdomovce
Jo, uz jsem volala policajty na fetaky na detskem hristi. Bylo mi ale divny, ze jinym kolemjdoucim tam nevadili – pritom pro deti to je hodne spatny a nas, danove poplatniky taky napravy neco stoji.
danovy poplatnicibosorka uhodila jeden ze hrebicku na hlavicku. Existence, kvalita a udrzba hristi jde z penez mesta/obce, jejichz rozpocet se ridi statem, do jehoz kapsy prispivame danema. Takze jako (OPRAVNENY) uzivatel detskeho hriste jsem tam de-facto klientem ne?
reaguju na tvuj clanek o spatnych zazitcich z Cech…….presne tohle prozivam skoro denne v praci, lidi jsou zly a zahorkly a cim je hur kvuli krizi tak se to stupnuje. Taky to beru desne osobne a rikam si cim jsem si vyslouzila takovy jednani? Tak jsem rada , ze to tak nevnimam sama a ze nejsem prehnane citliva….proste to vadi asi kazdymu….
Dědek a ta žena v restauraci byli necitliví a nerespektující. Necitliví proto, že si nedokážou ani přibižně představit situaci z druhé strany, protože zrovna na takovou situaci nejsou zvyklí. Nebo už zapomněli. Vlastně je to lenost mozku. Až se s tím setkáš příště, třeba nevypěníš, ale s úsměvem jim něco řekneš. Cokoli. Třeba "Dneska je hezky" nebo "Máte hezké boty" nebo podobnou blbost. To by je mohlo odzbrojit, protože jejich líný mozek na to nestačí. Očekávají, že vypěníš, anebo že sklapneš a tiše se odplížíš. Jinou reakci neznají. Je třeba jim ji osvětově dodat.
… ale asi je snazší, když to ten rudič řekne přímo tobě, než když se to týká tvého dítěte a ještě je u toho přítomné. To je teda horší. A od toho člověka je to v tom případě sprosťárna.
rudič = prudič
Nojono takový typy nejlépe poslat slušnou formou do.mů … asertivně je vyfakovat, ať se nejdřív podívaj na dno svýho hrnku, než začnou cpát svý rozumy a stereotypy (navíc agresivně) druhým.Chjo.
bohele mne uz to preslo :) mela jsem rozhozeny hormony…