Dva dny do odjezdu

Navstevy, vylety a najednou je cas balit

A mne se tak nechce! Vikend byl uprsenej a podmracenej, ale mel svy kouzlo. Byli jsme na venkove v byvale hospodarske usedlosti, seskupili se v kuchyni, zatopili v kamnech a pak se motali kolem stolu a bojovali o gauc. Mamka varila, pekla a smazila a bracha silel ze Samuelova kvileni. Muj syn je totiz hlucnej a akcni takze o nem clovek zarucene vi nejen kdyz je znudenej a nestastnej ale i kdyz je stastnej. Koncentrace emoci v jedne mistnosti teda byla chvilema nadstandardni ale utahli jsme to. Par vejletu k lesu za konstantniho mrholeni, par rozbrazdenejch kaluzi a ucouranejch kalhot, navsteva bratrance s dcerou a tahanice deti o hracky. Jakmile pak vysvitlo slunicko nalada se spravila vsem. Nedelni neuspechanej vylet do Kutny Hory a Kolina a louceni s mamkou na vlakovym nadrazi.

Rano hledal Samuel mamku v tatovym byte v hostovskym pokoji na posteli kde spala kdyz tu se mnou minulej tejden par dni byla. ‘Babi’ fnukal a stahoval prehoz a dival se jestli neni zastlana pod perinu. ‘Babicka tu neni, je doma’ vysvetluju chabe. ‘babi ne‘ natahuje a ja mam knedlik v krku. Jak uzasne rychle si dite na neco zvykne, neco si oblibi a neco se nauci! Na brachu volal ‘Honzo!’ a to mu stacilo rict jednou. Opakuje uz cele vety s dokonalou dikci a intonaci. Preorientoval se do cestiny a veci ktere predtim pojmenovaval anglicky vyslovuje ted naprosto samozrejme v cestine (auticko, pes..)

Na tatu se nepta (zrejme plati sejde z oci sejde z mysli) Ted ho zvykam na dedu, kterej ochotne a bezvadne bejbysituje, ale zejtra nam uz vyprsi cas. Z mejlu vidim ze se doma nic nedeje tak se mi tam ani zas tak moc nechce…krome teseni se na F. samozrejme.

Bejvalo by nam bylo fajn kdekoliv, v Usti, na Sazave i tady na Andelu, i kdyz Sazava asi vitezi s trumfama jako ovce, zahrada, zrajici tresne a les co by kamenem dohodil. Jenze nechci brachu odradit od eventualniho pozdejsiho rodicovstvi….LOL…nejak jsem si na to svy dite zvykla ze mi nic co dela neprijde zvlastni a jiny lidi maj holt sluchovy organy jinak nastaveny a za kazdym detskym zvukem hledej pricinu a duvod (co mu je?) ..na coz nelze pouzit zadnej argument a tak nezbejva nez spolutrpet s dotycnym, ac sama bych mavla rukou a neresila…

$$OBR406584$$
krmeni zviratek ve stanici mladych prirodovedcu na Smichove

$$OBR406585$$
radost z pohybu (i kdyz pasivniho)

$$OBR406586$$
na ceste ze hrbitova

$$OBR406587$$
co se v mladi naucis…

$$OBR406588$$
pocasi nas donutilo snest z pudy davno zapomenute propriety – tenhle bezhlavy kun pamatuje mne, brachu a snad i maminku :)

$$OBR406589$$
ovsem nejvetsi uspechy slavila motorka enduro, vyrobce Kyjov, vrele doporucuji, venku na ni zdolal i vymoly na silnici a sterk, nezadrhavaj se na ni nohy o kolecka jako u jinejch a je s ni za 547Kc spousta zabavy!


Zaskocila jsem si dnes tradicne na Novy Smichov do kina, ale vyber byl ubohy, nakonec jsem vzala na milost filmem Duplicity i kdyz to kritici ztrhali ze mezi Robertsovou a Owenem neni zadna chemie – prosimvas neudelejte stejnou blbost jako ja! – absenci chemie doplnuje prazdnota a stupidita scenare, pribeh je trapnej, Owen je sice fesak ale jeho postave jsem verila jen v par sekundach tichych monologu, dialogy jsou neskutecne nasilne sroubovany a vubec – je to slatanina.

Na ‘double bill’ uz nebyl cas takze jsem probehla vyprazdnenym nakupnim centrem domu kolem narkomanu a bezdomovcu ktery jsou na Andelu vsudypritomny, prosla mistem vajickovych utoku na Paroubka (ktery jsem se Samuelem v dobe deni obchazela obloukem protoze neslo pres zatarasy projit) a kolem zoufalecke vecerky na rohu, pekne sviznym krokem protoze mi byla zima (vsech svejch pet svestek mam vypranejch, nezbylo mi nic cistyho) a taky protoze jsem se bala ze mi nakej ozrala zacne dejchat na zada. Takhle jsem se v Londyne snad jeste nebala. Tak nejak stitive. Bavi me se bat vzrusenim nebo fantazii ale ne zhusenim a odporem. Tech lidi je mi lito ale opravdu nechapu proc se stahujou sem a proc jejich pocet roste a roste a proc se vecne nalejvaj alkoholem a kde na to berou. 

Kazi to dojem z Prahy ktera je jinak fantasticka. Cestou k zubari jsem se toulala centrem, Pstrossova, Kremencova, V Jircharich. Velryba, 14ka a vsechny moje mista z mladi tam porad jsou. Starozitnictvi a antikvariaty. Ale posedela jsem v Globe, zachtelo se mi precist si mejly. Globe je prijemny misto, i kdyz ne zrovna levny a taky na baru neumej cesky :)

No nic, jdu spat, zejtra budu bizi a ve stredu letime, tak sorry pokud mi na vas nezbyl cas v realu, a keep in touch x

13 thoughts on “Dva dny do odjezdu

  1. S tím klidným nastavením na hlasité projevy svého dítěte jsi mi asi vysvětlila, proč bývám nervózní, když s námi někdo je, kdo pořád něco řeší a pohoda přichází, jakmile jsme s malým sami. Jo, to bude ono! Na Andělu se bojím též, jako kdysi na Hlavním nádraží, měli by s tím něco dělat je to hrozné.Tak hezky užívej den před odjezdem, snad počasí vyjde!

  2. Bezhlavý houpací kůň je skvělý!Staršího hlasité projevy mi taky nějak nevadí, ale mladší dcera je ještě o něco hlasitější a já se na ni zatím ještě zcela nenastavila, protože i mně připadá, že huláká (ne při breku, při žvatlání) – taková drbna z pavlače trochu.

  3. Motorku enduro jsem minuly rok vezla v kufru do UK, kde s ni stale drandime a nema chybu! S tim hlukem myslim bracha pochopi, az bude mit vlastni. Ja taky radu veci prehodnotila u netere teprve s narozenim vlastniho :o)

  4. Enduro jsem si tez nechala poslat. Nedavno jsem byla v CR a uvidela tam odrazedlo, co je jak kolo bez slapadel a bez pomocnych kolecek (znacka Davidek). Syn je nadseny (ma 22 mes) a naucil se na nem za 2 dny a jezdi jak dabel.

  5. přidávám se k vám s aktivními dítky s velmi výrazným hlasovým projevem :D a kdyby jenom hlasovým… neposedí a neposedí :Pbtw, my jsme to asi projeli, místo endura máme motorku classic a ta dře o zadní kola :/

  6. Krásné fotky, takové živé. :)Spoon, nemám tu vše přečtené, tak promiň, když se budu ptát na něco již popsaného. Jak v první chvíli reagovala tvá maminka a potažmo rodiče na výběr partnera? Moji rodiče mé přítele nechtěli nikdy ani vidět… což mě mrzí, ale zlomit to zatím nejde. Myslím, že až jednou děti…

  7. Hanka a gugu: skoro me ted mrzi ze jsem ji s sebou nevzala. Jsme zpatky na mothercare-acky trikolce a malem se na ni dnes zabil, zapomel ze pro odrazeni ma mezi koleckama a slapkama hrozne malo mista a ze musi delat kratky rychly krucky.Papaja: v pohode, oba uz byli ode mne zvykli na ledasco a ve vyberu mejch expartneru F. pomerne exceluje. A BTW nebyl to prvni african takze zadnej prvotni sok se nekonal. Jinak musim rict ze jsou oba nesmirne tolerantni a statecni a k zadnymu mojemu ex se nechovali jinak nez s respektem, i kdyz to kolikrat byly typci k pohledani :-)A mam taky babicku a ani ta nema s manzelem a potomkem problem, dokonce si vzdy pekne ‘popovidaji’ :)

  8. spoon, máš úžasné rodiče! ;) Ti moji mi zakazují o existenci přítele někde pípnout (přitom také ne první afričan) a o posibilitě potomka z takového vztahu jim vstávají vlasy… Nedávno jsem něco naznačila babičce s dědou a skoro jsem se rozplakala (dojetím) z jejich reakce. Ač o generaci starší než rodiče, řekli že nejpodstatnější je, jestli jsem šťastná. Babička s dědou jsou pro mě prototyp šťastného vztahu dvou lidí, kde stále trvá láska a vážím si jejich názoru. :) Ráda bych, aby ještě viděli jednou moje děti.

  9. Papájo, moje babička vždy říkala, že "nejdůležitější je, aby byl hodný a aby tě měl rád"…a čím jsem starší, tím víc si uvědomuju pravdivost a moudrost jejích slov. Rodičům nezbyde, než si zvyknout. Ne všichni jsou toho schopní, ale je to jediná možnost jak osvobodit tebe i sebe.Spoon, ty jsi původem z Phy 1? Nebo jsi tam chodila do školy? Blouděním v oněch ulicích jsem též strávila několik let, takže tvá zmínka i ve mně evokovala krásné vzpomínky a pocity nasáté smutkem nad čímsi ztraceným…

  10. Papaja: tomu rozumim a dodneska je mi lito ze jsem Samuela nestihla ukazat moji drahe babicce z maminy strany, ktera byla vyjmecnej clovek. Z maly vesnice a od krav, ale kdyz za ni prisla moje matka za studii s tim ze bude svobodna matka (tata si ji puvodne nechtel vzit, moje poceti bylo daleko od planovaneho) tak ji rekla ze ji pomuze at se niceho neboji. Upozornuju ze na venkove za komunismu bejt svobodna matka byl dost velkej pruser. A pak me vychovavala nez mamka s tatkou dodelali vejsku.Nyaare: pochazim z Vysociny ale v Praze jsem zila poslednich 10let pred odjezdem ze zeme a jeste predtim nez jsem se do Prahy pristehovala tak jsem tam studovala a prolejzala Stary mesto se svejma pivnima a vinovejma kamosema z konzervatorsky skoly. Je to cely dlouha story ;-)

  11. Nyaare, máš pravdu. Sice jsem se z tvých slov rozbrečela, ale to je u mě poslední dobou normální. ;) Kdysi jsem se s někým hodným co mi nosil modré z nebe rozešla; ale věřím na Osud, že to tak mělo být (dobře pro něho, bude mít klidnější život) a život jede dál. Pokud je vůle, dá se (skoro) každý vztah vypilovat… :)))Spoon, to jsi měla rozumnou babičku (ono je fuk zda z vesnice nebo města; tam i tam je to o individuálních lidech – alespoň se o tom opakovaně přesvědčuju). Určitě by se jí Samuel líbil. ;)

  12. Od bráchyJá vždycky reptám a Samuel byl dost často "nahlas" a moje uši považuji za svůj nejvyvinutější orgán (opravdu?) …. ale přesto je Sam úžasnej a hlavně "náš" tak snad jsem tím svým věčným reptáním moc neprudil. Přijeď zas a brzo. Třešně jsou už zralý :) Honza

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s