tridni sraz, ustecka ZOO a necekana navsteva

Tridni sraz nasi prumyslovacky tridy po 20 letech od maturity byl prijemnej. Zadny slepy, hluchy ci trapny momenty (az na epizodku ve ktery jsem se hrnula k Eve s ‘my se nezname’ :) Je to sice hrozive vypadajici cislo ta dvacitka ale po chvili clovek zacne rozeznavat gesta, upamatovavat se na historky a zazitky (no …jak ktery…) a zjisti ze jsme se vlastne nikdo vubec nezmenil a jediny co je jiny je vek/pocet/existence nasich deti. Clovek v tomhle veku ma za sebou vetsinou prehlidku vztahu a partneru, ale to vsechno smyva cas. Lidi se schazej, rozchazej, berou a rozvadej. Nektery driv, jiny pozdejc, nektery maj vsechno pozdejc. Ale deti zustavaj. To je moje poznani, moje meritko a moje doporuceni: mejte deti. Prekope vam to sice zivot ale neco po vas zbude az nebudete. A pokud to nebudete flakat tu vychovu tak se o vas nekdo na stari postara a kdyz budete extra lucky nesoupnou vas do domova duchodcu, pokud si to vyslovene nebudete prat :)

V Usti je dobre. Sice uderila tropicka vedra a kamkoliv jdem plouzime se a potime, v aute si clovek nesmi sahnout na kovovej konec bezpecnostniho pasu protoze se spali a je treba taky pocitat s tim ze na hristi neopusti babicka hranici stinu a pohodli lavicky, ze clovek potrebuje vic odpocinku, ale i tak stihame videt spoustu mist a uzit si spoustu legrace.

Mesto zcela nepochopitelne a systematicky devastuje svoje historicke jadro. Uz za komunisticke ery vznikaly stavby ktere mely k tomu udelat sve architekty pysnymi daleko, ale to co se deje v Usti ted nema precedens. Goticky kostel se sikmou vezi mizi za hradbou betonovych monolitickych bloku ze ktere budou mozna supermarkety, mozna disneylandy, kazdopadne oproti temto monstrum je i funkcionalisticky obchodni dum Labe architektonickym skvostem. 

Naprosto nevhodna lokalita pro vystavbu, likvidace oblibene a popularni trznice, absence jakehokoliv parku ci zelene plochy dela centrum opravdu nesnesitelnym. 

Vlakove nadrzi je po povodnich zrekonstruovane a ujde, ale dal uz navstevnika ceka jen prach, rozkopane silnice, nepratelske namesti a dezorientace.

Jesteze maminka bydli v Dobeticich s vyhledem na Marianku, zelen a do ZOO to mame par minut pesky.

$$OBR405562$$
mestky mobiliar pred bankou v Hradisti jehoz funkci jsem nepochopila – zrejme drzak retezu ktery brani dostat se blizko fasade.

$$OBR405563$$
Lod s barem zvanym Beach bar Vrak. Venku maji piskovistatko se ctyrma lehatkama a terasku.Za barem a rekou Marianska skala, neustale ubyvajici na objemu diky pokracujici tezbe kamene.

$$OBR405568$$
uvnitr je stolni fotbalek, slusny vyber koktejlu a skvostny vyhled. Ovsem zapomela jsem ze se v Cechach porad jeste v hospodach kouri takze jsme po par osvezujicich drincich zvedli kotvy :-)

$$OBR405564$$
Novy Ustecky most – chlouba mesta

$$OBR405565$$
S babickou v ZOO – vyhled na plamenaky

$$OBR405566$$
pokus o odchyceni pava

$$OBR405567$$
dotyk pres sklo

Dneska jsem sla pesky pres Stribrniky na Severni Terasu a mela jsem namireno do parku kde je hodne prolejzacek a potucek a fontanka a nakonec jsem tam nedosla protoze cestou jsem si vzpomela ze tady bydlival J., takovej nas nekdejsi ‘strejda’ se kterym se mamka nakonec rozhodla nezustat pro jeho prilisnou nekonvecnost a nekompaktibilitu. Nicmene na muj vyvoj mela jeho existence v obdobi my puberty nezanedbatelny vliv. Nevideli jsme se sto let, ulice se jmenuje uz davno jinak ale po chvili usili a s asistenci postacky se mi podarilo jeho panelakove doupe nakonec najit a byl doma! Chystala jsem si hlasku do mluvitka ale pustil rovnou bzucak (opravovali jim fasady, zateplujou a cekal nejaky delniky). Okamzite me poznal a zval me bez jakychkoliv rozpaku se Samuelem dal a nakonec jsme si povidali cely dopoledne.

Fascinovalo me ze jeho byt porad stejne voni, stejne vypada a to doslova. Z interieru se zmenilo minimum. Veci jsou porad na svych mistech, do posledni knihy, casopisu, sbirky fajfek, kytky porad zabiraj cely okno a celej balkon, akorat pribyl pocitac na kterym se J. zabyva sestrihavanim svych videi o Ceskym Stredohori. V koupelne drzi mejdlo na magnetovym drzatku, na zachode je porad puvodni plechova krabicka co pripomina schranku a mela umoznovat plynuly prisun toaletniho papiru ktery mel tvar prelozenych ctverecku (ne prilis savych) :) Tapety v obyvaku maji vzor lilii a s trochou fantazie v seru svou zazloutlosti budi dojem tapiserii. Steny jsou huste pokryte obrazy, zaramovanymi fotografiemi, artefakty a sbirkovymi predmety. Kabinet kuriosit.

Byla to vlastne takova exkurse do minulosti nejen bytoveho designu ale i me vlastni. A jsem za ni vdecna.