to to leti…me dceri je dneska mesic !

…a za chvili ji budu davat sbohem az se rozhodne opustit rodne hnizdo ;-)

Prozatim jsme na sebe zafixovane temer neoddelitelne. Je to zlaty miminko, skoro vubec nebreci. Brecela by ale, (a nabirala na intenzite – vyzkouseno – s potesenim jsem konstatovala ze brecet UMI), kdybych ji nechala po prvnich znamkach nelibosti (mruceni a funeni) v kosiku ci kolibce. Ona si rika o jidlo nebo prebaleni velice jemne, tise a zpusobne. Pres den kojim casto a ztracim prehled o tom kdy to bylo naposled, jakej casovej usek ubehl od posledniho zvedani objektu a prikladani k prsu, jestli je nebo neni mozny aby byla hladova a kdy jsem ji naposled prebalovala. Proste funguju jako robot. Dite se ozve a ja priskocim a obslouzim. V intervalech mezi kojenim a prebalovanim spi, nebo lezi s otevrenejma ocima a pozoruje veci kolem sebe. To ‘spi’ je kyzenej stav, ne vzdycky dosazitelnej, obzvlast kdyz slecna odmita dudlika a jeden musi slouzit jako dudlik chodici. Ovsem s ditetem u prsu se da porad delat velika spousta veci! Procitat emaily, editovat fotky, varit gulas, cist starsimu synovi pohadku (dik pajo!:) nebo prochazet bytem a likvidovat skody ktere mezitim napachal potomek c.1.

Prestoze dudlikem jsme ji jeste neoblbli, lahve se chopila prekvapive statecne a rychle, ani jsme nemuseli zkouset ruzne nastavce a tvary a tvrdosti…. Proste jakmile z toho tece mliko tak je to dobry. To znacne usnadnuje zivot, po prichodu manzela z prace mu muzu predat jednoho nebo oba potomky a odebrat se do loznice k nerusenemu spanku. Nastesti toho neni prilis casto potreba, dokazu se docela dobre vyspat behem noci. Na krmeni se mala budi tak maximalne 3x a po kazdem zhruba 20min ukonu obratem usina.

Ze zacatku jsem spala hodne slabym spankem a porad ji napul pozorovala, zvuky ktere vyluzovala byly pro me nove a porad jsem zkoumala jestli ji neco netrapi. Ona totiz nejen ze dost rychle, hlasite a zhluboka odfukuje, ona taky vydava takove zvlastni hekani a chrceni obcas (kamaradka s o neco starsim miminkem se optala "jako prasatko?’ a me to prislo prekvapive vystizne). Nekdy pri tom mava rukama a krouti se. Muzou to byt prdiky? Kolika (to ani nevim co je)? Obcas to prestane jako kdyz utne a prejde do pravidelneho oddychovani (funeni). Obcas to ukonci (hlasitou) nalozi do plinky. Samuel na bolesti bricha netrpel a kojeny deti tim udajne trpi min nez ty krmeny flaskou (protoze se nalokaj min vzduchu). Roxy se pri kojeni casto zalyka a casto ma pak skytavku. Tak mozna neumi pit, nevim. Kazdopadne na vaze pribira a do place jeji nocni kreace neprechazeji tak jsem se naucila u toho spat o neco klidnejc.

Kdyz jsme venku s kocarkem tak spi skoro nonstop dokud se nenavratime domu, asi je fanousek drncani, kolikrat jsem si rikala jeste tenhle obchod a uz se musi probudit  …tak jeste tenhle….a tak porad dokola a ona nic.  Jednou jedinkrat mi dala zabrat placem v autobuse, bylo zrovna straslivy vedro a me tekl struzek potu po zadech, lidi se koukali proc to dite trapim, ja blbec s sebou nemela flasku a chystala jsem se na kazdy zastavce vyskocit a jit najit nejakou lavicku ke kojeni, ale nikde nebyl stin ani lavicka a Obinna se na me vesel, pri vlezu do autobusu mi z nakupniho kosiku kocarku vypadla pod autobus kolobezka, proste den jak vysitej. Kdyz jsme dojeli kam jsme potrebovali, tak cestou pesmo z autobusovy zastavky ke znamejm usnula.

Samuela jsem v predeslejch clankach chvalila, je zlatej a snazi se, ale jsou dny kdy to jde hur. Vypravujem se treba ven celou VECNOST. Kdyz uz jsme vsichni tri obleceny, nakrmeny a vyprazdneny, zacne knourat ze nechce jit ven (a to jdem na softplay – kvuli nemu – aby si pohral a vyblbl se s vrstevnikama).. Vykopu nas ze dveri a z baraku a venku se zacne po me sapat ze chce nosit. Pak si hodla zalezt do nakupniho kose kocarku (znami maji dvoukocarek a jeho kamarad se tak vozi). "ja chci taky kocarek!"  "ale milacku jdeme jenom tady pres silnici na autobus, jedeme na softplay, tesil ses na to, nebo chces jit domu?"  "NE!" (vsecko je NE) … Dotahnu do do autobusu, neni misto na sednuti tak se kymaci u tyce, nastesti jedem jen par stanic. Spravi se az na softplay. Prepne z ‘knouraciho’ modu do normalni mluvy a hodinu lita aniz by se podival kde jsem. Odpoledne je zas protivnej a mam pocit ze domu nedojdem. A to neni nakoupino a uvarino. Neni a nebude – to uz dneska fakt nedam, sorry!

Krome ‘knapani’ a obcasny touhy pomahat kdy ho musim krotit (chce cesat miminko a hrozi, ze ho plastovou casti kartace uhodi – samozrejme nechtic  ale riskovat to nelze takze ho necham radsi plakat urazenosti nad faktem ze mu neverim ze by miminko hezky ucesal) ma chvile ‘zlovolne’ kdy pokousi a pokousi a neni to daleko od zlobeni a zaskodnictvi. Lezime treba vsichni tri v posteli, ja kojim, on se ka mne primackne a nohu vrazi tak ‘sikovne’ ze je blizko miminka. ‘Dej tu nohu pryc’ pozadam ho durazne asi 3x, pak pohrozim placnutim, on rozumi VELICE DOBRE, odstrcim ho a on ji sune zpatky a jeste nekolikrat az si vykoleduje placnuti pres zadek. Po placnuti se rozbreci ale behem minuty ho mam zpatky v jeste uzsim objeti. 

Taky mu pristane jedna mlaskava na pozadi kdyz hazi polstarema nebo kostickama od lega nebo cimkoliv, samozrejme predchazi upozorneni a vyzva, ale mame doma hrdinu a bojovnika. ,)`

Jinak vsechno dobry.

Kdyz spradame plany na dalsi den vzdycky se zeptam "Vezmeme Roxy s sebou?" a on bez vahani prikyvne hlavou ze jo. Kdyz venku Roxy nekdo obdivuje a pta se ho "Are you big brother? / Is this your sister?" tak se dme pychou.

Tak takhle by to slo :D

$$OBR444720$$
nekdo mluvil o tom ze pro me nechce ruzovou?

$$OBR444721$$
v leze v ‘bounceru’ ale snazi se zvedat hlavu

$$OBR444722$$
na pikniku

$$OBR444723$$
oblibena spaci poloha (i kdyz ta na brise neni oblibena o nic min :))

$$OBR444724$$
barva oci se ji meni, teda ona cela se porad meni, kazdej den.

$$OBR444725$$
vsechna moje zlaticka