cire radosti
Po nedospalych nocich a narocnych dnech prichazi obvykle odmena v podobe okamziku, ktery se tak vryje do pameti az prehlusi vsechnu tu otupelou bolest z rozhozenych zad, tekouciho nosu, namozenych svalu na rameni a zaludku kruciciho hladem. Jako vcera.
Vraceli jsme se ze softplaye a spolecneho obeda ze znamymi, bylo nas hodne a nase jinak zlate deti byly chvilema hlucne a protivne, mimina ktera doma spi vyzadovala kojeni nonstop a na druhej konec stolu nebylo slyset co kdo rika. Nakonec jsme se rozprchly tu do parku, tu na nakup, a ja, premahajici chripku jsem to namirila smer domu. Cestou na autobusovou zastavku se Roxane podarilo v kocarku konecne usnout a Samuel zvedal ruce ze chce vzit do naruce. Nakonec proc ne, rikam si a zvedam ho, objima me a macka se ke me: ‘Dekuju!’. Ostatni lide cekajici na autobus nas zahrnuji usmevy. Samuel se mi probira vlasy, zveda je po stranach do vysky: "Do you want to fly?"
Im flying already baby!
Zjistuju ze cim min je casu, tim vzacnejsi jsou ‘1 to 1’ chvile a tim vic si je uzivam. Ocenuju vic a vic jakej kdo je a co si navzajem davame. Kdyz Samuel spi nemuzu se nabazit Roxany. Kdyz spi Roxana, kocham se Samuelem. A kdyz spej deti obe…. jdu spat taky ;-D
spoon and other things 
:-) tak dobrou :-)
jeee, Spoon, doufam, ze budou oba spat naraz casteji, at si trochu odpocines… a vis… je jisty, ze Samuel ma tohle vsechno castecne v povaze, ale jinak taky doufam, ze kdyz se budu svym detem jednou venovat tak jako Ty tem svym, prinese to stejny efekt! :D
o tom, co píše Flamme, přemýšlím pokaždé, když čtu Tvůj blog. že sice Sam to má v povaze, že je empatickej, milej a všímavej po Tobě. ale doufám, že když se jednou budu svým dětem taky takhle věnovat, dopadne to podobně:)
pridavam se k druhemu a tretimu komentari :)
Taky bych moc ráda dopadla jako ty, spoon… Milované a milující děti. :)