***
Dneska jsme zacali den hadkou s F., zaspali jsme, oba unaveny, S. nespal dobre, bouchla jsem za sebou dverma, nejsme schopny dopidit se pocatku nasi vzajemne nevrazivosti ktera tu je tak nak od party, navzajem si odsekavame a mame bossy’ ton, kazdy si stoji za tim ze on tou zmenou chovani nezacal, ja si myslim ze zacal on ale nejsem schopna identifikovat presne jak a cim. Na party me par vecma prekvapil ale prisuzovala jsem to tomu ze to dela pred (a pro) kamarady, ktery se takhle ke svejm protejskum chovaj normalne (okrikovani, prikazy). Napriklad kdyz prisel V. a prived si nejakou prsatou slecnu a hrde ji predstavil jako girlfriend’, optala jsem se F. co to ma znamenat (pred 2tejdny jsme byli na oslave jmenin V. dcerky kde nam predstavil svou pritelkyni, matku jeho ditete, kterou si nevzal, a toto nebyla ona). F. vi ze nemam V. rada a presto ho pozval (pro takovy typky je podle mne skoda casu a effortu, presto jsem je oba obskakovala a hostila). Optala jsem se vicemene recnicky, cekala jsem jen nejaky usmevny/spiklenecky komentar typu nech to bejt, vis jakej on je’ ale misto toho me okrikl: o tom se ted nebudeme bavit’ tak hlasite, ze to slysela i moje kamaradka pred kterou jsem se zastydela.
S. rano u predavani M. brecel, to se mi stalo prvne, trhalo mi to srdce, snazila se ho zabavit nejakou hrackou a vtahla ho do nursery’ pokoje, prizavrela za nima dvere, ja pomalu vycouvavala, nejista jestli ho mam jit jeste polibit nebo uz radsi ne. Chodba council’ baraku byla citit vlhkym nevyspanym ranem, pripalenou snidani a potem. U dveri bezutesna hromada poskladanych kocarku na ktery jsem navrsila ten svuj, polykajic slzy.
V praci jsem dostala novej job, projekt kterej se tu vali uz leta, pokazdy do toho nekdo jen zanese zmatek, stovky a stovky vykresu. Posledni revise delal kontraktor kterej tu uz neni, byl tu jeste minulej tejden ale najednou se po nem slehla zem. (Misto toho mame novou permanent staff’ damu, ktera vypada jak z mexicky telenovely, kypra, s dlouhymi kudrnatymi vlasy, ode dne 1 je drzkata a sebevedoma az na pudu). Praci na Woolwichi jsem zahajila vymazanim veledulezityho dokumentu a promptne poslala majl na IT najit backup.
Pocitam ze v polednim breaku pujdu udelat nejakej nakup kosmetiky do drogerie abych se uklidnila, misto tradicniho brouzdani na netu a checkovani majlboxu (kam mi stejne nikdo nepise).
I kdyz neni vylouceno ze poledni preplnena Oxford Street me hodi do jeste vetsi depky, cestou rano jsem jen nepritomne koukala z okna (zatimco kabelkou mi na klin protejkala voda z polootevreny flasky napoje Purleys* a rikala si pri pohledu na uspechany lidi O COM JIM JDE? KAM SE ZENOU? JAKEJ TO MA VSECHNO SMYSL?
* z toho prameni ta touha jit updejtovat’ moji vybavicku, kdyz jsem v praci promaceny veci vyndavala do supliku bylo mi me samotne lito, osoupanej stoletej pudr, jeleni luj a balicek zvejkacek,z adny poradny sminky ci parfemy. A kdyz uz jsme u toho asi bych si mela koupit i kabelku, tahle je tak orvana ze je to pro ostudu.
———————————–
O 10min pozdeji: Ven jsem to nestihla ale aspon jsem sebehla do suterenu do kantyny si koupit sendwich a kafe a zavolala pri te prilezitosti F., ten se omluvil ze rano nebral telefon protoze S. mu to prepnul do ‘silent mode’ takze to neslysel, oba jsme se navzajem omluvili a uz jsem slysela zase jeho duverne znamej smirlivej ton a pomyslela si neco o tom ze se mnou to nekdy musi bejt uplnej ocistec a na uplnej zaver mu slibila koupit nejakej peknej parfem. Hmmmm…usmirovani ma neco do sebe….uz jsem zase v pinky mood a rozdavam usmevy mladym inzenyrum, tancic chodbou k svemu pocitaci, na nohou koralkove sandale.
spoon and other things 
jeee, to je hezky. samovi vsecko nejlepsi a tobe hezky sminky!!
Ty jsi neuveritelne pozitivni clovek, jak se to dela?Taky to tak chci mit:-)
prohlidni znova kdo se boji Virginie Wolfove. Usmirovani je mozna dobre ale jako droga musi mit stale silnejsi imput, tedy hadky, a ty jednou prejdoudo pocitu…to prece nemusim mit….omluva je dobra ale zkuste skutecne prijit na to jak to vzniklo….
spoon, tvuj tata je fakt skvelej..
jsem teď trochu mimo, tak budu dost zmateně blekotatale připomíná mi to jeden Manželčin článek o tom, že Afričani jsou o dost skvělejší než jiní muži, ale v některých věcech jsou o dost nesnesitelnější než ostatní. Já nemám tolik zkušeností, ale někdy se mi zdá, že pravou motivaci jejich jednání (a speciálně mluvím o tom Franklinově, jaks ho popisovala, protože je mi dost povědomé) nepůjde snadno odhalit… a nebo to chování dokonce předělat. Ale s tátou souhlasím, kéž by se vám povedlo to probrat a odstranit k oboustranné spokojenosti:).
flammesouhlasim s tatou a zprostredkovane i s Manzelkou! Je to nesdelitelne, usmevne, nekdy nasiraci. Rozdily kultur. Neco co nikdy nepriblizim ani na krok protoze porad se tomu sama snazim priblizit. Dneska v praci kolegyne zdlouhave neco diskutovala po telefonu, zaznamenala jsem jen jeji zdvorilej, pokornej a pritom jakobyduraznej ton hlasu a opakovane zadosti o neco co druha strana nebyla schopna/ochotna pochopit. Po skonceni telefonatu si hlasite oddechla a protoze hned v zapeti po ni kolega neco chtel, poznamenala ‘sorry, I had to sort out something with my husband. he’s very stubborn. Only Pavla can understand it.’ A obe jsme se hlasite uvolnene zasmaly (aniz ja bych presne vedela cemu, krome toho ze oba nasi manzele jsou nigerijci, ale tak nejak jsem se citila prijemne – na spolecne sdilene vlne). Teto (nemecke) dame je pres 50 a strasne se tesim az si nekdy pujdem sednout na obed/kafe/pivo protoze zila jeden cas v nigerii a ma dva dospely syny (jeden se jmenuje Obinna), takze asi bude mit o cem vypravet a hura! jeden priklad za vsechny ze vydrzet to jde! ;)
já vůbec nepochybuju o tom,že to jde vydržet:)… jen je pro mě klíčovou otázkou, jak moc se s těmi jistými věcmi mám(e) smiřovat a jak moc se máme snažit prosadit (něžně) svůj pohled… nemluvě o tom, že sama jsem ještě nedospěla k absolutní přesnosti v tom, jaké chování se dá omluvit rozdílem kultur a co už je vada charakteru:), jo chce to praxi!
počkej, tak kdo dostane ten nový parfém?? :-)
parfem a hadkyHanele: parfem uz dostal, hned ten samej den. Zeptala jsem se ho totiz na konci toho telefonatu co by si pral jako darek a on s odpovedi nevzhal ani minutu. Akorat mne poslal do Topshopu na Oxford circusu kde jsem zmatene pobihala asi pulhodiny abych nakonec pochopila ze tam parfemy neprodavaj.Koupila jsem ho nakonec v Boots hned u autobusovy zastavky odkud jezdim domu, prodavac se mnou flirtoval (is it for your father or husband? Im only asking because its Fathers day..,)Flamme: to je na dlouhou analyzu. Jen ti reknu co me napadlo rano cestou k Mariam, kdyz se mi tyhle komentare honily hlavou: Ochota vest hadky (a tudiz jejich existence) se podle mne snizuje s potrebou neco dokazovat (at uz sobe nebo jinym), zejmena to ze dotycny ma/nema pravdu. Ja tuto potrebu mela drive velikou, proto se mnou fakt bylo tezky vydrzet. Ne ze bych ted rezignovala na to vecem rozumet a veci resit, to ne, jen je nechavam vic plynout. Vic pozoruju a vic mlcim a vstrebavam a nechavam v sobe nazor uzrat, protoze uz se mi tolikrat stalo ze veci se ukazaly nakonec byt uplne jinak a to pak cloveku vezme vitr z plachet ;-))Nevim jestli ti odpovidam ale muzem se k tematu libovolne vracet sepisu klidne cele pojednani ;-)
spoon, ty jsi polechtala hřebíčkovi hlavičku……abych parafrázovala přísloví.taky pozoruji, že nemám už takovou potřebu neustále něco řešit a o to méně se hádat.prostě nemusím mít pravdu. většinou, když ji CHCI mít, trvá “diskuze” pak půl hodiny a na konci mi ta moje pravda připadá více než malicherná. samozřejmě je to o rovnováze – člověk nemůže úplně rezignovat, protože někdy jsou ty hádky takový ten vztahový boj o prostor, a ten si člověk chránit musí.jinak popisované mi nezní tak moc “nigerijsky” – mám doma ultračeského bělouše – a nějak je to často stejné.. :))možná je to tím, že je herec – to jsou takové ty “emoce v hrníčku”, super výhodou toho je, že má z divadla skvěle znělý hlas, takže naše “hledání pravdy” ocení i sousedé okolo ;)
Ja bych se primlouvala za obycejnou unavu a taky za hekticnost party, kazdy clovek pred ostatnimi hraje trochu divadlo, a to ted nemyslim nijak negativne. Jinak ja se uz nehadam, nema to cenu, stejne mam vzdycky pravdu ;o)