jako uz dlouho ne
Vcera ‘odstavene’ dite upadlo do hlubokeho spanku v tatinkove naruci kolem 11pm po nasem prichodu z party. Byl prendan do postylky a vzbudil se nekdy kolem 2am, a spustil povyk, ktery jsem si neomylne prelozila jako ‘chci k vam do postele a jaktoze jste mne vcera osidili a nedostal jsem napit ze zdroje?’ Ryk se stupnoval, podat mu pripravenej caj v picim hrnicku nebylo myslitelny, byl prilis zaujatej vyluzovanim co nejsilnejsiho zvuku. Franklin ho vzal nakonec k sobe, ja se zbabele schovala pod perinu a cekala co bude. Rev se po necelych 5minutach zlomil do litostiveho vzlykani a popotahovani a najednou slysim lemtani a bylo vyhrano, detatko vytahlo celej hrnicek caje a upadlo bez dalsich obstrukci do spanku.
A ve spanku setrvalo do pozdniho rana, stav zcela nezvykly, takze v sedm jsem se uz nachazela v kuchyni a pripravovala mliko, obavajic se nevyhnutelneho povyku, ale svete div se, kolem osmy se stale nic nedelo, oba spali jak dudci, tak jsem si udelala kafe a zalehla v obejvaku k sobotnim novinam, vec naprosto nevidana! Vzbuzeni bylo ohlaseno stastnym stebetanim, dite prijalo otcem servirovanou snidani (mleko a kasi) a na kojeni si, zda se, ani nevzpomelo.
Den probihal poklidne, stylem otec+syn hra a matka uklid+vareni+nakup, ale byli jsme skvele sehrany, Franklin Samuelovi podal (mnou uvareny) obed, kterej S. slupnul jak malinu, a usnul na neuveritele asi 3 hodiny. Najednou jsem vubec nevedela co delat, skola skoncila, dalsi zavazky nemam, pocitac nemusi byt vlastne vubec pustenej, najednou je mozny jen tak sedet a koukat z okna na zahradu, parada! Pradlo vyprany, poveseny, manzel v posteli (vcera si pri fotbalu trochu rozhodil zada) a ja … ja… jsem mela svou vytouzenou ‘JA’ chvili ;o))
Stejna pohoda nam vydrzela do vecera, relaxovali jsme a lenosili, zpestrili si to jen nekolika telefonatama (mimojine rodine do Afriky – kamarad tam totiz vcera odletel a neco jim od nas veze takze na vsi je pozdvizeni ;). Zatimco jsem dopsala tenhle clanek otec syna uspal (opet bez kojeni a dokonce bez place) a odchazi si dat koupel a ja si asi pustim nejaky filmik. Takhle se mi to libi!
spoon and other things 
zivot je obcas snesitelny.zejmena kdyz deti spi a rodice jsou tisic kilometru daleko.at ti to vydrzi…..
jeeee, pohoda. tvuj tata ma pravdu!
tak to gratulace a hlavne, at to mladeti vydrzi… u nas je to momentalne opacne, spave dite, ktere rano vstavalo pred osmou, je na nohou v sest a ja padam na pusu… Jeste ze poledni spanek zustava trihodinovy. Ale psst, nechci zakriknout.
tak zakriknuti u nas funguje spolehlive… a co to je spave dite??? :D
Dnes mi dcera přiznala, že dvě děti jí navždycky stačí, a že už všeho má dost. Ale ani se jí nedivím Je červen a kluci jsou od vánoc v jednom kole – nemoc, rekonvalescence, a stále dokola. Už s nima není k vydržení. Má jít už taky zpátky do práce, k tomu zkoušky, nevím, jak by to beze mne občas stíhala. Takže přeji aby ses tomuto nemocničnímu koloběhu vyhýbala okruhem.
2sedmi: Myslim, ze naseho mladocha lze oznackovat jako spave dite. Ve dvou letech spanek celou noc od osmi do osmi a k tomu jeste pres den tri hodiny. Kdyz spi min, je to znat na “prijemne” nalade :)
Eli: to je mi lito, nas zatim nezastonal az na obcasnou nudli u nosu a ty zahadny pupinky co za par dni zmizely.Ad spani: opravdu se zda delat pokroky, od prvniho dne nekojeni nam spi celou noc bez buzeni, nechci to zakriknout ale je to uzasny, rano jsme vsichni cerstvy a ja v autobuse cestou do prace neusinam ale muzu si cist knizku (!!!) ;)
Takovou phododu bych taky uvitala. Otec se zdarne zapojuje, u nas se to obcas musi pretrasat :o( Ale ted uz hodinu mrnouse uspava, takze volam otcum bravo (a spicim detem obzvlaste)