i bez prihlasky

Zahajila jsem den dvema tabletkama paracetamolu, jsem rozlamana a denni svetlo mi nedela dobre na oci. Vstavalo se mi tezko prestoze jsem prakticky skoro vubec nespala. Nas nejsladsi potomek mel jednu z noci po ktere si zacnu vzdycky vazit toho ze normalne je to hodny dite ktery dobre spi. Ale na dnesek tedy ne. Fnukal a knoural a lozil po mne a nic mu nebylo dost dobry, zadna poloha, furt rotoval a hazel sebou a vrazel do mne prudce hlavou. Dozadoval se prsu ale kdyz ho dostal tak jen zlobil, stipal mne jednou rukou do bucku a druhou do krku a hrude, nenechal se od toho nicim odradit. Jidlo pres den nesned skoro zadny, po lzicce zacal knourat ze nechce a kdyz jsem ho teda nechala ‘jit’ , zacal se ke mne s placem plazit zpatky. Zoufalstvi na ‘n tou’. Celej den bylo mizerny pocasi, vitr ohybal stromy a lilo takze jsme nesli ven, a jeho rozmrzelost pricitam zcasti i tomu ze byl prvni den sam s matkou doma (nuda) a ze se mu stejskalo po detech se kterejma si hral u Mariam.  Dneska zkusime vyrazit na playgroup na Telegraph Hill, pokud pocasi umozni, ted si zrovna zacal trochu hrat se stonozkou od Jiti tak pockam co bude,bylo by dobry kdyby se trochu prospal.

Jinak se mu podarilo si vcera rozrazit ret o dvirka satniku, coz mu ovsem nebrani s nima dnes mlatit o zed znova. Obleceni uz bylo venku Xkrat, stejne jako dvdka a obsah spodnich supliku v kuchyni a loznici. Na 9 mesicu ktery mu byly predevcirem, je neskutecne akcni – je proste vsude.  Naucil se tleskat a obcas zvatla nejaky slabiky jako ‘ba’ ‘va’, sam se stavi podel nabytku a poposouva, velice opatrne si ze stoje seda zpatky ale uz jsem ho i pozorovala jak se ze stoje sehnul si neco upadleho podat a za pridrzovani se opet postavil, coz mi prislo jako pozoruhodny vykon co do koordinace pohybu a sily svalu.

Filmujeme a budem casem uploadovat na youtube, kterazto se mj. stala momentalne nejoblibenejsi manzelovou website, vyhledava tam igbo music a tance a sedi na tom a neni k odtrzeni. Prosimvas kdyby jste nekdo vedel jak to dostat na ipod mate u mne flasku.)

Kdyz jsme u tech narozenin, musim se zde zminit o tom jak nekdy nemyslim hlavou ale zaludkem. Tata privezl z Cech krome chleba a stangle salamu taky kus narozeninovyho dortu z oslav 92. narozenin my babicky v Praze, a ja jeden kousek hned sezrala (mnaaaam) a pak odpoledne, jak kolem toho furt chodim, rikam si ‘franklin na sladky stejne neni’ … a ‘aby se to nezkazilo’…a podobne, a nez muz dorazi z prace, je plastovej kontejnerek prazdnej a vzorne umytej.

‘Ani kousek jsi mi nenechala?’ presvedcuje se, kdyz mu priblizim tatovu navstevu a dary. ‘Ani drobecek, ani vicko obliznout?’ (to obliz Samuel ale to je jina story). ‘Vis co to je 92let? a takovou dalku to tata vez!!…ne kvuli tomu dortu samotnymu ale kvuli tomu bejt toho soucasti, tech oslav, te prilezitosti…’ a jde se presvedcit ze je miska prazdna. Krve by se ve mne nedorezal. Uz jsem se dlouho takhle nestydela.

No a venku zacalo prset, velka parada, to z vejletu nebude nic, ani z nakupu, vytahnu z mrazaku pizzu a manzel se opet neshleda po prichodu z prace s poradnou veceri….