Tak tata s Jane se prepravili vlakem z Keraly do Hyderabadu a posleze do Varanasi. Jsou v Indii uz mesic, a po Bombaji, lenoseni na plazi v Goe, terapeutickych masazich olejovych masazich a objevovani pamatek v Kerale se ted dostali do mesta svatych.

Jsem rada ze obcas napisou, tri mesice jsou dlouha doba a ja verim ze si to uzivaj a vidim to vse v barvach. Shodou okolnosti muj vubec prvni mejl, kterej mam ulozenej ve svy yahoo schrance, byl adresovanej prave tatovi do Londyna, datovanej Sat. March 20, 1999, Subject: Varanasi. Tehdy jsme s Hankou po dvou mesicich cestovani po Indii dorazily do Varanasi jako posledni zastavky pred navratem domu (nebylo zbyti, nase, tehdy nejlevnejsi letenky od rumunskejch aerolinii mely fixni datum, a nesly prebookovat, navic byl problem odlet vubec potvrdit protoze spolecnost krachovala)…a ve Varanasi me Indie myslim uplne nejvic ‘dostala’. Sice se mi libilo na plazi u more, maly zapadly vesnicky, taky Jaisalmer v Rahajstanu byl kouzelnej, ale to jsme byly jeste vyjukane a ne uplne ‘szite’ s prostredim, ale ve Varansi uz jsme byly cestovanim a zazitky dostatecne ‘omlacene’ a mohly konecne ‘relaxovat’ a dostat se do spravne vlnove delky ‘pozorovani’ aniz bychom byly vnimany jako ‘intruders’. Nasla jsem na trekearthu par fotek na ilustraci toho co asi muzou ted videt a zkuste si domyslet zvuky, vune, hlasy, chuti….

Jo a tati, rozhodnete-li se projet po Gangze lodickou, najmete si tu nejmensi a nejrozpadlejsi a jedte uplne sami, a vyrazte pred vychodem slunce. Stoji to za to!

$$OBR189098$$

$$OBR189099$$

$$OBR189100$$