Patek 27.3. Neprilis povedeny den. Z nejakyho duvodu vyprchala temer veskera moje energie, aniz by me neco konkretniho bolelo nebo trapilo, nejak se veci zkombinovaly a sesypaly, takze bez vnejsi priciny jsem byla podrazdena a deti me iritovaly. Coz korespondovalo umerne s jejich premrstenou aktivitou a energii.

Nejdriv spadla Roxy kdyz jezdila na betonovym placku divoce na koleckovych bruslich dokola a schvalne narazela na veci a blbla se psem. Shodila pri tom kvetinac kde jsem mela presazenej divokej cesnek co jsem ukradla (pst!) pro tatu v nasi zahradkarsky kolonii od cinskejch sousedu, Odrela si kolena a ruce. Prenesla jsem ji do obejvaku, ocistila rany a zasedla zpet k pc. Za chvili v obejvaku vyskot a rev a oba veseli a rozjareni az to skoncilo herdou do zad kterou mladsi od starsiho dostala v ramci hry, ovsem ten miry neznaje, vyradil ji z provozu po zbytek dopoledne. Jeste mu trvalo hodne dlouho pochopit ze to nehraje, ze se opravdu nemuze zvednout ze zeme. Takze dalsi zasah matky, presun mladsi na gauc v poloze na bricho, nakazano starsimu at dodela obed s tim, ze ja se hodlam distancovat.

S velkou obtizi a remcanim dodelal testoviny a omacku, ja si vzala zbytky od vcera. Poobededvali jsme a ja ja je poslala neco delat do skoly, naprosto pohodove (“Subject of your choice, do one project but from beginning to the end, I want to see some results, record what you have done”) Za predesly dva dny zadnej zaznam ve studijnim deniku u starsiho. A to se ze skoly hrnou textovky, emaily, linky a instrukce o virtualich foldrech ktere nejsem schopna zprovoznit ani ja. Moje skola stoji.

Prinutim je umyt nadobi, vymlouvaji se ze neni kam davat, odkapavac ze je plny. Obeznamim je s resenim, spocivajicim v pouziti uterky. Vzpomenu, jak jsme s brachou kdyz jsme byli mali, pomahali, jeden myl a druhy utiral. Deti remcaji ale starsi nakonec mladsi rekne “let’s do it”. Udelaji sve talire a chteji jit. Zastavim je ze ne, ze udelaji vsechno nadobi. Jsou zdeseni a pohorseni ” yours too?!!” Nelibi se jim ze obsahuje naruzovele zbytky zeli s rajskym protlakem, stiti se toho. Obdarim je prednaskou o tom, jak jsem jim utirala pokakany zadky kdyz byli mali a jak budou utirat muj az budu stara. Coz se setka s vecnym konstatovanim starsiho ze me daji do ustavu az to bude potreba. Mam se skutecne na co tesit. Pokusim se to obratit ve vtip ale vim ze to legrace nebyla. Ale oni jsou veseli a bezstarostni, zlobit se na ne nemuzu. Navic ten Aspergers, obcas je to kruty ta uprimnost.

Najednou je z odpoledne vecer, ja stihnu jen jeden telefonat s kamoskou se kterym si musim zalyzt do zahradni boudy (aby neslysel nahodou starsi jak probirame chlapcu pristup k uceni: kamoska ma syna stejne stareho ve stejne skole a prave dorazilo pololetni vysvedceni/report). Za telefonatu vidim oknem jak si roxy nazouva brusle, posouva susak s vypranym pradlem doprostred dvorku a jezdi rychle kolem, pricemz se ho zachytava az se kymaci a je otazkou casu kdy spadne. Omluvim se v telefonu a vybehnu ji zvysenym hlasem napomenout. V duchu si pomyslim ze praci do skoly urcite udelanou nema. Coz skutecne nema, ani jeden, jak pozdeji zjistim.

Do toho sklicujici smsky a emaily ze vsech stran, nemam chut ani energii deti konfrontovat, jen zkontroloju zda jsou prevleceny a umyty, pokojicky jsou vzhuru nohama, mladsi usina brzo, sednu si se starsim u neho v pokojicku. Za cely odpoledne sesmolil par radku emailu kterym jsem ho prinutila zucastnit se souteze o knizku. Jeho vety nedavaji zadny smysl, navic popisuje Harryho Pottera, kteryho ma celou kolekci na policce od Jane. Optam se ho jaky to ma smysl ale nema odpoved. Zrejme tesne pred mym prichodem zavrel jiny okno kde mej Roblox a je mysli nekde uplne jinde.

Otevru school report a optam se ho chce-li tim projit ted nebo zitra. Chce ted. Tak to projdeme a prodiskutujeme. Nema zadny zvlastni zajem ani ho zjevne netrapi ci nezajima co v tom je a proc. Sice je zucastneny a bere na vedomi co rikam ale nejde to hluboko pod povrch. Jakoby znamky a komentare od ucitelu byly nejaka jejich konstrukce na kterou on nema zadny vliv.

Chce jit hrat Roblox. Asi tam cekaji kamaradi. Ukazu na denik jeho studijnich aktivit, kde je dvoudenni dira a konstatuji ze nemuze cekat ze prospi pul dne, proflaka druhou a pak ode mne dostana souhlas hrat do noci. Ohradi se tim ze varil a delal nadobi. Vedeme diskusi ale uz neni vecna, je emotivni a nakonec se hrouti a odebehne, mlati polstarem do stolu a pak je na mne hruby.

Vypinam wifi a odpadam vyrizena do postele.