Freecycle podruhé

Recyklace věcí o kterí jsem psala tady mně pořád ještě baví. Jednak nepracuju, jsem mobilní a on-line, a jednak mně baví objevovat nové věci a místa. Celé léto jsem byla pryč a pak ještě dlouho off-line takže jsem odhlásila odběr individuálních zpráv do svého mejlového inboxu ale teď jsem zase zpátky.

Minulý týden jsem tam našla pro Samuela robota/brouka Bio – Bug a když mi dotyčná odpověděla emailem s pozitivní odpovědí, přišlo mi její jméno povědomé, hodila jsem si ho do google a vypadl mi její FB profil s fotkou její dcery, která chodí se Samuelem do třídy. Svět je malý. Matku ani otce neznám protože chodí do práce full-time a dítě jim vyzvedávaj au-pairky nebo má after school cluby. Obrovský viktoriánský barák v Brockley, otvírá tatínek, ja přebírám hračku kterou jsem stihla rychle předem progooglovat a děkuji, vědoma si její ceny a on mávne rukou že dcera jich má asi patnáct že ji to jeden čas bavilo ale že si s tím nevydržela hrát nikdy dýl než pět minut.

Doma Samuel jásá nadšením, já downloaduji mauály, on si s ním hraje celý odpoledne a večer a pak si ho chce brát na noc do postele. Bohužel jeho hraní o pár dní později brouk odnáší ulomeným kloubem u křídla, ale snad to půjde spravit. Můžu za to já protože jsem mu četla z internetu jak může překonávat překážky a on ho pak testoval co to šlo…

Po stěhovaní a vybalování věcí v novém bytě jsem udělala probírku šatníku a vyřadila množství věcí které odmítám ukládat do nových skříní, věcí které mám léta a nikdy jsem je nenosila a které mně vždycky štvaly. Vozila jsem je s sebou v autě několik tejdnů, neschopná najít nějaký charity shop kde by šlo zaparkovat a nejlépe abych to měla cestou. Takže to nakonec skončilo na servru freecycle. Trochu jsem se styděla protože přece jen jsou nošené, nic atraktivního tam není ale popsala jsem pravdivě o co jde. Během pár hodin mi přišla taková záplava emailů že jsem z toho doteď v šoku. Odpověděla jsem první odpovědi a až pak četla ty další. Dojala mně paní co shání oblečení pro dceru své kamarádky která je bez práce. Přemýšlím jak je asi stará (size 14) a ohromuje mně poptávka po obnošených dámských svršcích v Londýně 21ho století. (Oblečení bychom mohli distribuovat do Afriky ale letos tam určitě nepojedem a v bytě máme málo úložných prostorů a všechny F. příbuzné jsou spíše drobnější postavy takže můj nápad na recyklaci byl manželem posvěcen).

Právě jsem bidovala na dva koberce. Máme všude laminátové podlahy a po kompletní rekonstrukci koupelny a kuchyně nezbývají peníze na bytové doplňky a začíná zima a je to tu neútulný. Chtěla bych dělat barevné stěny, věšet poličky a obrázky, vybírat povlaky polštářků na gauč ale zatím nejsou ani skříně takže není kam dát věci a nábytek pořád mění svá místa. Jestli koberce vyhraju alespoň budu mít konečně příležitost vyzkoušet sklápění zadních sedaček ve svém sportovním autě.

Alespoň teda myslím že je sportovní. Samuelův spolužák ho nedávno komentoval hláškou ” but this is ooooooooooourr car” a já si doteď nejsem jistá jestli ríkal “poor” (auto pro chude) nebo “sports”. Každopádně výraz v jeho tváři vyjadřoval nesouhlas nad spojením tohoto typu auta a mou osobou. Tak kdo ví.

4 thoughts on “Freecycle podruhé

  1. karolina November 29, 2012 / 10:30 am

    Neznáš nějakou obdobu i v ČR? Máme spoustu věcí a nenafukovací byt…a mně rve srdce, když vyhazuju, co by ještě mohlo být k dobrému užitku.

  2. terka December 27, 2012 / 1:05 pm

    Spoon, chybí mi Tvé články. Budeš zase psát?:) A krásné svátky a šťastný nový rok:)

  3. spoon December 29, 2012 / 6:34 pm

    dik terko, to je moc mily. Budu….budu ale muset asi nejdriv zrusit fb….:)

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s