o Praze, skolce a tlacitkach v tramvajich
Jsme zpatky v Praze. Po mesici na venkove to byla pro deti zmena. Samuel marne hledal ve Smichovskem byte pavouky, mouchy a mravence, chtel chodit na zahradu a ja mu vysvetlovala ze tady neni zahrada ale park nebo hriste a ze tam musime jet tramvaji nebo jit pesky (a ze to obnasi cestu dve patra po schodech dolu a ne pouhe vybehnuti dverma na dvur).
Deti si rychle zvykaj na nove prostredi, tak dobre se v Bojisti zabydleli, tak si to tam osvojili! O Roxy nemluvim vubec, ta je doma vsude, a Samuel? Prvni den byl narocnej. Prijeli jsme vecer, byl unavenej, museli jsme pripravit postele a trochu uklidit, vsude byli pavouci a pavuciny a on z nich byl hysterickej a bal se brachova velkyho psa. Na konci naseho pobytu z nich byli nejvetsi kamaradi, Samik Benovi nosil dobroty a vodu, porad ho opecovaval a domlouval mu (Roxy ho tahala za usi a ocas) a vsude behali spolu. Prazdniny na venkove se nesly v duchu malych vyletu do okoli, pesky k lesu, a celodennimu pobytu venku. Fantasticky bylo ze deti si osefovaly pohyb mezi loznici, kuchyni, chodbou, verandou, dvorem a zahradou naprosto volne a bez dozoru, zvladly vsechny dvere a par schudku, vratka a branky, vetsinou se rano chystaly vybehnout uz v pyzamu bez snidane a prevlikani! A protoze byla vedra, dost casto behaly nahaty, dostaly bazenek s vodou, par veci na prelevani vody a par babovicek na pisek a bylo vystarano. Pod kolnou byl stin, dvur uzavreny, ja je mela na doslech a dohled oknem, a mohla jsem si vevnitr uklidit nebo neco uvarit nebo se k nim pridat a slunit se na trave. Obcas nas navstivila teta a u kafe jsme si popovidali, na par dni vzdycky prijela babicka a povozila nas autem na mista kam bychom pesky nedosli (pout na hrade v Ledci, Stvoridla, navstevy pribuznych a znamych v okolnich vesnicich, nakupy ve meste). A bylo fajn.
Byla jsem zvedava jak Samuel bude snaset absenci tatinka a svych kamaradu, a musim rict ze plati ‘sejde z oci sejde z mysli’ protoze si ani jednou po nikom nesmutnil. Neslysela jsem jedinou otazku o tom kde ten ci ony je, a kdyz jsme meli s F. hovor na Skype odebral se S. po par minutach zpatky k pohadce v TV. Taky ho obcas seznamim s detma svych kamaradek, treba kdyz k nam Andrea prijela s detmi, stravil cely den s Jolankou, a kdyz druhej den odjizdeli plakal. A ja si rikam jak asi snasi, ze nekoho pozna, oblibi si ho a pak uz ho neuvidi. Nejpozdeji do rana je ale po stesku.
Prvni dny v Praze se zkazilo pocasi a dest nas uveznil do bytu, pak uz jsme vyndali plastenky a vyrazili do nejakeho muzea. Narodni je zavrene ale Narodopisne mame blizko tak jsme zasli tam. Taky jsme se byli podovat na Dinosaury, to bylo nadseni! Mne se nejvic libil ten 4D film, to fakt bylo dobry. Objevili jsme nove hriste u reky, za Smichovskym pivovarem, je mensi nez to na Detskem ostrove ale je tam kavarna a zachody a je pekne z jednoho konce videt na druhy takze se deti nemuzou tak snadno ztratit, nebyva tam plno.
A od pondeli zacal Samuel chodit do skolky. Bude mit cely tyden prazdninovy program s tematikou Indianu. Je to montessori skolka na Hanspaulce, ma dva ucitele (mlade kluky) jeden je Anglican a jeden Cech, a pak maji asistentku z Keni. Myslim ze je to uzasne nacasovani, byt zase chvili v kolektivu stejne starych deti, a hlavne mit muzskeho ucitele, ten prvni den se drzel Bratta (vybral si anglictinu jako jazyk pro komunikaci – skolka je oboujazycna) a oni kluci jsou fakt sympataci a pohodari! Je to od 8.30 do 17hodin, a jedeme tam tramvaji pres Malou stranu a kolem hradu, takze mame i prijemne ‘sightseeing’ a muzu trochu pozorovat prazany v MHD :) Jo a posledni usek, cesta od tramvaje, je asi 15min strmy kopec zabijak pesky, je to jedna z vil v luxusni casti Dejvic, takze mam i nedobrovolny fitness! Cestou domu Roxy obycejne zabere takze pak mam prijemnou chvilku pro sebe. Vcera jsem prolezla jeden antikvariat a nasla krasnou detskou knizku s ilustracema od Ondreje Sekory (Ferdu Mravenece) z r.1958. Stala pouhych 50,-Kc.
Jeste musim rict jak jsem k tomu prisla, normalne bych to samozrejme nemohla zaplatit, den tam vyjde na tisicovku, ale vyhrala jsem to v soutezi a tak jedine co platim je listek na tramvaj. Takze dalsi prispevek do meho soupisu nahod – Samikovi chybi kolektiv skolky, sup a mame skolku. Prvni den se me ptal “mami to je anglicka skolka?” a ja “no, taky, muzes mluvit anglicky jestli chces” a on ” A bude tam Nnande?” (jeho kamarad z Playhouse)….
Chodit tam dyl asi rozsirim okruh svych znamych o nejake diplomaty protoze tatinkove co tam rano detem nazouvaj backurky jsou obleceni v bezvadnych oblecich a nasedaji pak do neskutecnych bouraku, pokud nemaji primo sve ridice, a ja jsem jedinej kdo slape s golfkama pesky na tramvaj :D
Kdyz uz jsem u tramvaji, popisu co se mi prihodilo. Jsem buran z buranova a nemuzu si zapamatovat mackat to tlacitko u dveri kdyz chci vystoupit. Celou cestu na nej treba koukam a polemizuju o tom proc na nem je napsano “DVERE” a ne “OTEVRIT DVERE” nebo “SIGNAL K OTEVRENI DVERI” nebo “BEZ TOHODLE SE TY DVERE NEOTEVROU” a pak je cas vystoupit a ja se postavim ke dverim a ……zmacknout to za me musi nekdo jinej protoze bych tam stala vecne. Prvni den jedu s kocarkem, jsem v tech mistech kde maj kocarky bejt a pred zastavkou mackam dvakrat cernej cudlik, myslim ze mas napis “SIGNAL” a pak jdu ke dverim, mackam zelenej, dvere se otviraj, pomaham Samuelovi po schudkach ven, a dvere se zaviraj. Priskripnou me a ja stojim a cekam co jako bude. Pak se zas otevrou, beru kocarek, zacnu ho snaset a uprostred schodu me skripnou zase. Neboli to ale jsem uveznena. Mackam zurive nekolikrat zelenej cudlik volnou rukou. Dvere se otviraji a zase zaviraji. Porad jsem na schodech. Uz fakt nevim. Samuel je vytresteny, me az na chodniku dochazi, ze se se mnou mohla ta tramvaj rozject. Jdu k ridici a gestikuluji ze “co jako” rozhozenim rukou. A on otvira okynko a ze prej neslysel ten zvonek. Na to se vyklani z okynka tramvaje jiny pan (byla jsem v prednim vagonu takze ridic byl na dokrik, spolucestujici sedeli poslusne a ukazene na svych sedackach a nikdo nezvolal “HOLD THE DOORS” jak by se stalo v Londyne, vsichni me jen zaujate pozorovali) a ten rika “to co jste mackala nebyl zvonek” No tak nevim co to bylo a co to dela, snad mu to nakej signal do kabiny dava a jestli ne tak snad ma zrcatka ne?
Cela rozklepana odchazim. Ono nestaci ze ty schody jsou strmy a noseni kocarku nepohodlne, mit druhe dite za ruku a jeste nejaky ty veci jako tasky, poztraceny botky co si Roxy sundava a tak, je tech veci tolik ktery v jednu chvili mate co delat usledovat a jeste se mit napozoru jestli me pan ridic ma v zrcatku nebo ne? To zaridim jak? Ale pak jsou tu ty bezbarierove tramvaje a tam alespon ten horolezecky vystup odpada. Matky s kocarky jak to delate ze prezivate? A to jsem tu nevidela zadny golfky! Vsechny okocarkovane matky maj terenaky, poradny konstrukce, asi aby to min drncalo na dlazbe, ale to musi bejt tiha!
$$OBR479123$$
spoon and other things 
Já se pustila s golfkama tramvají jednou a to mi stačilo. Od té doby výhradně metrem a ještě víc pěšky, i když to byla úděsná dálka. Naštěstí už je to za námi, ale na tu tramvaj budu vzpomínat dlouho! I když tvůj výstup také stál za to!
Tak ti nevim, to musel bejt nějakej exot řidič. To černý tlačítko nad dveřma pořád funguje a je na signál s kočárkem. Nevím jakou tramkou jsi jela, jestli starou nebo novou, v těch nových pak přibývaj tlačítka dvě a to jedno je na plošinu pro invalidy a druhé pro komunikaci s řidičem (jen na stisknutí zapnutí mikrofonu), ale to jsou ty nové tramvaje, kde nejsou schody. Jediné co mě napadá, že jsi to tlačítko nedomáčkla a tak ho neslyšel, ale to pořád neomlouvá to, že tě dvakrát skřípne, to byl fakt … Jinak na cestování MHD souhlasím s Bárou, nejlepší je jet co nejdál metrem a pak minimum tram nebo busem a nebo to dojít. Já os. jezdim zásadně s golfkama, protože jsem tim pádem soběstačná a nestane se mi to, co už párkrát, že jsem požádala o pomoc několik lidí, dělali že mě neslyšej a nebo že nemůžou těžké věci a pak bus zaklapl a odjel.. Celkově bych to ale rozdělila na dny blbec a dny, kdy se člověk i diví, když řidič spustí do mikrofonu hlášku "uvolněte plochu pro kočárek"… to jako fakt pak člověk i čumí ;-)))) No vůbec, cestování MHD je na dlouhej román :-D
Tak nejdrive idilickej popis az jsem si rikal ze ti zavidim, blbnout s detma venku, nemit starosti a uzivat si rodinu.A pak takovej blbej zazitek s tramvaji. To byl teda blbej ridic, i kdyby jsi nezmackla vubec nic tak se pri zavirani ma divat do zrcatek ne? A s tim pomahanim s kocarkama, ja si pripadam tady v UK jak exot ze porad pomaham maminkam, ja mel pocit ze je to v CR celkem bezne, ale uz asi ne, kazdej se take stara jen sam o sebe, skoda.
Gleep myslim ze jsem to cerny tlacitko nezmackla dost silne, zadny cinknuti jsem neslysela (nevedela jsem jestli ho mam slyset, ale asi jo!) Mackala jsem ho u zidle dole, ne u dveri nahore. Byla to stara tramvaj se schodama, ty schody prave popisuju, bejt to ta bezbarierova vyskocime oba ven jako lanky. Jeste me v souvislosti s tema bezbarierovejma napada: proc maj oznaceny dvoje dvere jako pro nastup s kocarkem kdyz tam zadny misto pro kocarek neni? Je tam trojsedacka a tam vetsinou sedej nejaky stary lidi co to chtej mit blizko ke dverim. Vubec jsem nepochopila jak mam ten kocarek zaparkovat, jestli pricne, podelne, vrazit ho misto ty ctvrty sedacky (aby dite okopavalo starikum kolena)…to v UK je to misto dost specificky vyznaceny at jde o jakejkoliv typ autobusu a je okolo prostor a vejdou se tam dva az tri kocarky. Stando od ty doby uz mi lidi nekolikrat pomohli bez ptani, mladi kluci i starsi pan v obleku (ten ten kocarek capl cely a vynesl ho driv nez jsem se vzpamatovala …) a dost se lide usmivaji na deti, nemuzu si stezovat.
StandoKdyz o tom premyslim zpetne vic nez nekompetentnost toho ridice me dostala nezucastnenost spolucestujicich. Ono kdyby nekdo na toho ridice houknul (ja vim, mohla jsem zarvat ja, ale byly to ty dvere uplne vzadu a nevim jestli bych v sobe tolik enegie nasla), nebo kdyby houkli vsichni najednou (a to jsem fakt v L. zazila mockrat), tak spise zareaguje, ze, koukne do zrcatka, otoci hlavu – jestli tu kukane maj vubec proskleny… A premejsim o tom ze ty kamery a zrcatka uvnitr londynsky mhd zase nejsou tak uplne spatnej napad.
Tak ja musim rict, ze u tyhle historky s tramvaji mne docela zaujalo, ze ridic vubec znel "omluvne" – ja zazila, kdy me ridic skripnul nekolikrat pri nastupovani, asi aby me "popohnal" ;) Ale protoze jsem zvykla z mladi na ridice, kteri cloveka nechali dobehnout az ke dverim a pak mu zavreli dvere pred nosem, vlastne me to vubec neprekvapilo ;) Jinak jsem asi slepa, ale nedohledala jsem na tvem blogu, co to bylo za soutez – a fakt tise zavidim!
jů, ty jsi v Praze? :DDD Kroužky na Vltavě? Taky jsme se byly podívat a líbilo se nám tam… ;o)S dopravou mhd to není snadné, ale mám zkušenost, že lidi koukají a většinou čekají až je o pomoc požádáš. Jen výjimky se nabídnou samy, případně zmáčknou knoflík od dveří nebo houknou na řidiče… Ale když si řekneš, tak většinou ochotně pomůžou… :D
Hani, soutez byla na strankach expats.cz, kam chodim cist diskuse cizincu zijicich v cechach, recenze na kulturni udalosti, inzeraty, informace typu ‘whats on’ atp. Hledala jsem tip na aktivity s detmi a …nasla jsem :DLindt jaky krouzky na Vltave? K rece chodime krmit kacenky a labute, na hriste na Detskym ostrove nebo hriste Arena (to je s kavarnou a tudiz lepsi:) a Samuel chodi do http://www.duhovkaskolka.cz/ , dneska odpoledne delaji taborak a budou tam i rodice tak jsem zvedava. A v patek naposled.
:) aha tak to nic, ja myslela, že jste byli na tom novém hřišti… http://www.krouzkynavltave.cz/
Lindtdiky za tip, o tom vubec nevim, tam se urcite vypravime!!!
To je fajn,ze se maly takhle dostane zas do detskeho kolektivu :-) Ja mela s cestovani po Praze s kocarkem jen samy dobry zazitky az sem se divila, lidi byli prijemny, sami od sebe se nabizeli s pomoci a davali se se mnou a detma do hovoru :-)Jedna starsi pani mi v metru sdelila jak me obdivuje,kdyz videla moje silence jak pobihaji a me s taskama a s golfkama. Jinak je pravda,ze sem z tech tlacitek v dopravnich prostredcich taky byla dost zmatena, moje zastavka byla na znameni a ja zmackla jedno tlacitko,u dveri,ale ridic jel dal :-( Nade dverma bylo jeste jedno cerne a u dveri modre/nebo zelene? a cervene a zadny popis co je k k cemu. Pak uz sem si davala pozor a radsi sledovala ostatni jak to delaji. A ten ridic v tramvaji ti asi daval dost nevhodne najevo,ze jsi nespravne zmackla tlacitko, urcite te musel videt a pak se vymlouval,ze neslysel. Muselo to bejt fakt hrozny.
lauro ono jde jen o tech prvnich par dni, pak jak rikas, clovek pozoruje jak to delaji druzi. Clovek si ukony zesynchronizuje a manipulaci s kocarkem nacvici. Ja si pamatuju svou uplne prvni jizdu autobusem s kocarkem. Kdyby se mnou nesla kamaradka (zkusena kocarkova ridicka tou dobou) tak se do toho busu snad vubec neodvazim! Byla jsem ridic amater a nemela odhad na prostor. Ale v Londyne se do autobusu najizdi snadno, to se fakt po trose praxe zvladne jednou rukou, druhou se da pridrzovat druhe ditko, kolobezky, tasky…Samik byl ve skolce dneska naposledy a po vcerejsim barbecue (odkud jsem ho tahla v 7vecer placiciho ze nechce jeste domu) a dnesnim slunnem odpoledni (jeden mlady vedouci lezl s detmi po horolezecke stene, druhy na strom pro letni jablka) jsem sla odtamtud skoro se stazenym hrdlem….strasne pohodovy misto. Kdybych tu zila a mela na to tak jinou skolku nevolim, krpal nekrpal!
Spoon tady se našim klukům taky moc líbíhttp://www.hamrsport.cz/gutovkaJinak chodí třeba do KC Zahrada, na Praze 4. Dnes se vrátili ze 14tidenního tábora v Orlických horách. Tak super tábora jsem ještě neměla tu čest poznat. Vše záleží na lidech, co pro to žijí.
Eli tabor uz ma Samik prislibenej na pristi rok,je fakt ze ta nabidka taboru,sportu a krouzku je tu uzasna.
LindtDiky za tip na Krouzky,byli jsme tam dneska cely den a je to tam uzasny!Jen Samik nebyl k utrzeni z tech pavucin. Ma zrovna spidermenovsky obdobi:-)
signálytaké cestuji s kočárkem MHD – právě kvůli úzkým a strmým schodům nesnáším staré tramvaje – obecně platí pravidlo: vmáčkni se kde můžeš :)jinak s řidičema máš buď štěstí nebo smůlu – už jsem zažila, že po přiskřípnutí kočárů při nástupu a naší stížnosti, co to dělá, zastavil řidič autobus – vylezl z kabinky a vynadal nám, že jsme "špatně dávali znamení – na nějaké mávání on nereaguje". vytočil mne tak, že mne až pozdě napadlo se ho zeptat, jakým způsobem jsem tedy měla šermovat rukou a kde se na to školí :(