O nahodach

O tom, jak je svet malej uz jsem psala nekolikrat, naposledy v souvislosti se setkavanim. Potkavani, setkavani, poznavani, nalezani – ono se to vsechno tak pekne prolina, a kdo serizuje to nacasovani? Nam, co neverime v toho ‘tam nahore’ nezbyde nekdy nez kroutit hlavou, pripadne lapat po dechu nebo, a nejlepe, jen se usmivat.

Me hrozne ty ‘nahody’ bavej. Nekdy jako kdyby se mi jimi potvrzovala vyctena moudra z filosofickych knih ze svet se deli na ‘hrubozrnny’ a ‘jemnozrnny’ a ten druhy neni viditelny ale muze se silou myslenek zmaterializovat. Zjednodusene: ze si silou mysli urcite veci/situace/lidi/skutky muzeme privolat. Nehodlam s nikym o tehle vagni teorii polemizovat, jen poukazu na to ze koresponduje se starym ceskym prislovim ‘kazdy sveho stesti strujcem’. Nebo ‘vrana k vrane seda’. Proste si kazdy pritahujeme to ‘sve’.


 

Pritelkyne bratra moji kamaradky dala na facebook fotky z nedelniho vyletu na Southbank, kde zachytila mimojine ‘sochare’ v pisku na brehu Temze. A koho nevidim, kamarada Mikulase! (paja vi) Ptam se ji kdy to nafotila, nevedela jsem ze M. je zpet v Londyne. Ne ze by mi neco dluzil nebo tak ale je to sranda. Pujdu tam na nej zahulakat az se otepli. Vim kde je jeho spot (ona Temze ma vsude spis kaminky nez plaze)

 


 

Jedna slecna co objevila muj blog a peclive prostudovala casti tykajici se Nigerie a nigerijcu me kontaktovala pres FB, vymenily jsme si nekolik dlouhych emailu a pak povida ze jede na par dnu do Londyna a jestli bych se nechtela sejit. Tech lidi co jelo na par dni do Londyna a chteli se sejit a pak to nevyslo uz bylo, Londyn je velikej a skyta nepreberne mnozstvi lakavejsich aktivit nez chat s nejakou bloggerkou. Nicmene jsme si vymenily telefony a blizil se den odletu. ‘A bydlet mas kde? u nas bys klidne mohla prespat’ navrhuju. ‘To je v pohode, dik, budu u kamosek co tam jsou na studijnim pobytu’ ‘No a v jaky casti Londyna to je?’ dotazuju se abych dotycne nastinila zpusob jak se k nam dostat, pripadne sraz uplne vyloucila pokud to bude daleko. ‘New Cross Gate ale ja za tebou prijedu v ramci Londyna kamkoliv’ ‘WHHHHAAATTT???? JA bydlim na New Cross Gate!!’ [*Londyn ma neco k 8milionum obyvatel, jen o neco malo min nez cela CR]….No a nakonec jsme se sesly na detskym hristi v parku kterym prochazim kdyz jdu pro Samika do skolky a bylo to moc prijemny setkani, jako bychom se znaly uz dlouho. Protahly jsme to pak jeste na prochazku smerem k nam domu a kafe v kavarne cestou, deti byly hodny a nechaly nas povidat. Od te doby se mi stalo nekolikrat ze jdu parkem a koukam jestli ji nekde nezahlidnu, tak mi s tim mistem splynula. Preju ji hodne ‘dobrych nahod’ na jeji ceste za stestim!

 


 

A do tretice: Kdyz jsem pred nejakym casem vyzvedavala Samuela ze skolky, nebyl k utrzeni od hracky – velkeho domecku pro panenky, teda byla to spis nejaka farma protoze tam byla zviratka, melo to nekolik pater, ale moc jsem si to neprohlizela. Blizi se jeho narozeniny takze jsem zahajila patrani po podobnem domecku, protoze jak ho znam a vim, dokazal by si s tim dobre vyhrat, pouzit imaginaci, povidat si a vytvaret u toho pribehy. Na internetu me nic neuchvatilo. Plastove byly osklive a drevene prilis drahe, vlastne se mi skoro nic nelibilo, nemohla jsem nic vybrat. Nejak zvlast velkou investici jsem do toho zase delat nechtela, doma nemame misto, crap tu mit nechci, treba to jednou podedi Roxana, proste jsem to odkladala a odkladala.

Dneska jdem z cviceni a jako tradicne skoncime v parku. Chvili se houpeme, tocime, klouzame, svacime na lavicce a pak se rozhodnu ze jdeme koupit Roxane plinky (mam posledni tri) a ze to vezmeme ‘zkratkou’ a namirime si to uplne neznamou cestou neznamou ulici jen tusenym smerem. A tam, u baracku zarostlym brectanem, u popelnic, stal vyhozeny domecek pro panenky. Poposli jsme k nemu, ja neveric ze je opravdu vyhozeny (tohle na Londyne miluju, krome jinejch veci, ze lidi nepotrebny veci na ulici odlozej a jiny lidi je zrecyklujou), zazvonila jsem u dveri a pani domaci me ujistila ze si ho muzu vzit, ze mu nic neni jen ‘tenhle kousek je ulomenej’…(omluvne). Trochu logistiky jak ho pobrat spolu s kocarkem a druhym ditetem za ruku ale podarilo se a nakup plinek se odlozil na pozdejc.

A tak ho mame! Je plnej hracek, nabytku a doplnku a barevne nam ladi do interieru! K narozeninam zacinam vymyslet tedy neco jineho…

 

 

 

 

$$OBR464628$$

$$OBR464629$$

 


20 thoughts on “O nahodach

  1. danka March 10, 2011 / 8:10 am

    Ako vidím, vlastne ste malej doniesli vlastnú izbu :-)

  2. sonja March 10, 2011 / 8:11 am

    super! mikulase pozdravuj, i kdyz si me asi nepamatuje, ale ja jeho jo:) a domecek pro panenky drevenej bych ti nejradeji dala nas, co delal adonis, skoda, ze jsi tak daleko…

  3. Puffin March 10, 2011 / 9:08 am

    Ty jo, krásnej úlovek, Spoon, ten domeček je fakt nádhernej!

  4. Ali March 10, 2011 / 9:16 am

    Teda máte štěstí velký a ten domeček je krásnej už jen tím, že není typicky růžovej. Je jak novej a nikde nevidím nic ulomeného. U nás v ČR na takovej nelze narazit, velká škoda. Tak se jen zeptám jaká je to značka té farmy, jestli by se to dalo sehnat u nás, ale asi né, že? Dětem to moc sluší, jsou šikovný.

  5. Mod. March 10, 2011 / 12:52 pm

    Domeček je úžasnej a vůbec, všechny milé náhody jsou úžasné:-)Jinak mi to připomnělo známého mého známého, který našel před pár lety u popelnic balík s grfickými listy, které mu pak ohodnotili na necelých 5 milionů, což je taky úžasně milá náhoda:-D

  6. spoon March 10, 2011 / 1:13 pm

    Mod vidis to potvrzuje mou domenku ze lide si veci sami ‘pritahujou’ protoze kdyby tvuj znamej nemel o grafiku zajem ani potuchu o tom ze by mohla mit nejakou hodnotu tak by to u tech popelnic nechal. V Green Shoots kam chodime maji na zdi historicke africke masky a traduje se o nich ze je manazerka centra sebrala u popelnic a timto zachranila pred likvidaci. Jsou naprosto uzasne!

  7. Mod. March 10, 2011 / 1:20 pm

    spoon můj známej to svému známému závidí:-)), ale jinak máš pravdu.Před pár dny sem slyšela v TV o jakémsi filmu, který pojednává o tom, že neexistují žádné osudy, ale všechno řídí "nějaké ministerstvo náhod", což je docela zajímací myšlenka:-))

  8. martina March 11, 2011 / 3:26 pm

    no vidis a o malu a miesto na spanie pre nu mas postarane………..

  9. Eloho March 14, 2011 / 10:20 pm

    fandím ministerstvu náhod!!! chci beřit že vážně existuje…. mě se často stává, že si vzpomenu na člověka, kterého jsem i léta neviděla a během pár dnů ho náhodou potkám. Taky mám zkušenost s tím, že si někde něco náhodou přečtu a v zápětí se mi to děsně moc hodí ve škole (naposledy mě to zachránilo u zkoušky). když mám z něčeho strach, tak to vidím na každým místě – když jsem si nebyla jistá jestli nejsem v požehnaném stavu, tak jsem potkávala těhulky na každým místě, když jsem procházela týdení čekací lhůtou na výsledky HIV, tak jsem na ulici narazila na obrovský gráfko říkající AIDS :-) funny…. ani jedno ze zmiňovanýho nebyl můj případ :-))) ale o těhle věcech si myslím, že když o nich člověk přemýšlí, tak si jich prostě víc všímá, neni možný, že se těhulky víc rojej, když já nervozne listuju kalendářem :-))) Londýn pro mě už taky na vždycky zůstane vzpomínkou na první (a snad ne poslední) velice přínosné setkání s mojí nigerijskou guru…. a příště si k tobě tu cestu najdu i kdybych bydlela já nevim kde, spoon. :o*

  10. sedmi March 14, 2011 / 11:21 pm

    ty jo ten je teda really british :D BTW jak moc si spolu dokážou S. A R. pohrát?

  11. žrádlo do koníka March 15, 2011 / 9:06 pm

    Tyhle náhody si snad přivoláváš jen ty… Já u sebe nic takového nepozoruju:-)

  12. spoon March 15, 2011 / 11:32 pm

    sedmi hrajou si spolu pekne, pokud zrovna samuel nestavi systematicky a peclive neco z kostek a ona mu to neboura, vetsinou si ale hrajou bez hracek, na ‘neco’, vola na ni ‘pojd’ a schovavaji se do ruznych skrinek, pod zavesy, pod deku, taha ji na postel a uci ji na ni skakat (!), hazeji po sobe micky, delaji ksichtiky a podobne.

  13. Janina March 24, 2011 / 9:22 pm

    Spoon, opravdu náhoda byla, když jsem minulou sobotu byla s kamarádkou na Chodově popovídat a v komplexu s občerstvením jsem potkala NQ. Bezpečně to byla ona s dětmi, ačkoliv ji znám pouze z netu. Svého času měla na lidé.cz fotku, tak je to tutovka.Svět je malý, zvlášť v Čechách :-))))

  14. spoon March 25, 2011 / 2:13 pm

    [13]…a detaily?? ;) ty ses z Prahy? Ja bych NQ nepoznala, nikdy jsem jeji fotku nevidela.

  15. Janina March 27, 2011 / 6:33 pm

    Anoo, z Prahy. Děti byly ve věku a počtu, který má, omlouvám se, ale nedá se to přehlédnout. Tak jsem si říkala, není to jedna z dam vyskytujících se v diskuzích a na blozích o multikulti ( sorry, jak to nazvat? ) manželstvích? Tak jsem mžourala jako opruzná dáma středního věku, protože na dálku hůř vidím a NQ to byla. Detaily nemohu poskytnout, prostě mamina se třemi dětmi …… :-) Jako všechny ostatní holky. Ale bylo to zvláštní….. :-) Taky jsem se setkala "náhodou" s paní, která zná osobně v Řecku Páju Ostrovanku :-)))) Fakt svět je malý.

  16. spoon March 27, 2011 / 9:25 pm

    Praha je mala,opravdicka nahoda by to byla kdybys byla, rekneme, z male visky na Vysocine a Prahou jen projizdela a uz leta bys tajne touzila NQ potkat :DD

  17. squire March 28, 2011 / 10:32 pm

    che, tak potkat někoho, kdo osobně zná někoho jiného, a říkat tomu náhoda, tak to fakt není náhoda:) Jeden výzkum praví, že všichni lidé "znají" všechny ostatní na Zemi jen přes pět kontaktů. Jakože když si chceš potřást rukou s řekněme nějakým Uganďanem, co v životě nevytáh paty z vesnice, stačí ti k tomu jen pět prostředníků. Třeba já mám strýce zaměstnaného na MZ. Ten si už třásl rukama s kdekým včetně Alžběty II. Ta zas v rámci protokolu určitě poklepávala po rameni nějakého hodného pracovníka africké misie. No a už jsme v Africe, kam misionáři přišli vyškolit třeba zdravotníky, no a ti jednoho dne přišli za tímhle konkrétním příkladem… a nepotřebuju ani pět lidí:)

  18. spoon April 5, 2011 / 11:15 am

    Ha! a dalsi…Vcera si povidame s mamkou na skype (chysta se za nami prijet) a najednou povida "pockej, ukazu ti co mam pro Roxanku" a vytahne na kameru ruzovyho medvidka. Samuel vyskoci dva metry do vejsky "KUKY!!!!" a je jasne ze pan Kuky pojede za Samikem. Je to jeho nejoblibenejsi postavicka, film uz videl nekolikrat a opakuje z neho hlasky. Mamka film nezna, medvidka koupila ze se ji libil…

  19. spoon April 5, 2011 / 11:19 am

    btwteorie ‘peti kontaktu’ se mi moc libi

  20. Liška June 27, 2011 / 9:17 pm

    Jé, přidávám se dodatečně s časovým odstupem: domeček je krásný! A nenáhody jsou fajn.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s