… and some others.

Dnesek byl narocny. Po noci s nekolika (mnoha) prestavkami na tiseni place a jedne dvouhodince bdeni a koukani z okna se mi dostalo sice spanku od 7 do temer 10 rano ALE… Pak jsme se nekolik hodin vypravovali ven na nakup (v domacnosti uz doslo VSECHNO), sledovali zamracene sedive nebe a intenzitu deste, a kdyz jsme se konecne vypravili, zjistila jsem ze manzel si odnesl s sebou na fotbal OBOJE klice. (deti uz v bundach a botach). Musel se vratit protoze bychom byli vezni v byte bez jidla az do pozdniho vecera… Pak cesta na autobus za jemneho mrholeni, prvni nakup v Boots bez problemu (nappies, wipes a baby food) ale pak Morrisons! (na trznice a nakup masa a zeleniny jsem rezignovala). Roxy (najedena a napita) pri odchodu z domu vypadala ze zabere ale v obchodaku si to rozmyslela a dala se do usilovneho place, zvany vynucovaci (ne opravdu jsem ji nehodlala z kocarku vyndavat protoze jsem mela v jedne ruce plny tezky kosik a druhou manevrovala kocarek a Samuela), ktery se s casem a intezintou staval hysterickym. Upustit kosik uprostred regalu a prchnout nebyla option. Nahazela jsem do nej jeste trochu zbozi zleva a zprava pri pruchodu nejkratsi cestou k pokladnam. Seznam zustal zastrceny v kapse kalhot. Ve fronte jsem z kocarku shrnula uprseny raincover a vyslechla si od zenske ve fronte ze ‘this is probably too much for her’ ale opet: na tech par minut ji odprezkovavat a svlikat svrsky nebyla option, nakup se odehral behem slabych 20ti minut. Pak jeste prorvala celou cestu (plnym) autobusem, ze kteryho mi neslo vystoupit protoze mi cestu ke dverim blokovala rozlozita cernoska s asi 7mi nakupnima taskama. Zpocena az na zadech jsem se dostala o nekolik hodin pozdeji domu, bez potrebneho nakupu, a byli jsme na ‘Square 1’. Roxy po vyndani z kocarku prestala brecet a odebrala se smer hracky. Nakup v Tesku on-line jsem mohla udelat az po prichodu manzela protoze deti me u compu nenechaj sedet dyl nez minutu. Bud se zacnout dozadovat my pozornosti, nebo tahat za kabely, nebo se ve hre zacnou prizabijet nekde kde na ne nevidim. Nakup online mi zabral skoro hodinu, proklikat se zbozim na to co potrebuju je docela zaber. Kdyz jsem to dokoncila a vybrala casovej slot kdy to chci privezt domu, napadlo me mrknout se na stav bankovniho konta. A herdek! Zase do minusu. Zapomela jsem pri svejch poctech a odhadech toho za kolik udelat nakup zapocitat pokutu kterou mi banka udelila za predchozi pokles do debitu.

Uvahou na tema penize a hospodareni se dostavam k usudku ze nejsem dobra hospodynka. Neumim nakupovat, neumim setrit a neumim varit. Neumim bejt bez pravidelnyho prijmu penez. A proto mam ted co mi skoncila materska dve moznosti: za A) naucit se KONECNE rozumne zachazet s penezi a varit  nebo za B) vratit se do pracovniho procesu a mit zase svuj prijem.

Ne ze by me manzel nepodporoval financne, to on me podporuje, ale ja jsem si nikdy neumela rikat o penize a taky oba mame takovou zvlastni vlastnost ‘ziti ze dne na den’ ze se nemuzeme dohodnout kdo bude hlidat vsechny ty direct debity a bills a odkud kam penize jdou a kdy…a protoze ted vydelava pouze on, ja nemam chut operovat s jeho bankovnimi konty a zabezpecovat platby, at si posila penize kam uzna za vhodne, kdyz poplati doma najem a slozenky a da mi na provoz domacnosti tak neni co resit. Jenze nekdo musi udelat ‘budget’ a pak hlidat jeho dodrzovani. A na to abychom si snad najali nejake lidi nebo co :)) Ted navic co dela na Olympijsky vesnicce je placen tejdne misto mesicne takze zmatku je o neco vic.

—

Jinak doma je veselo, Roxy zacala chodit, kymaci se po byte, lomcuje dvirkama od kuchynsky linky a vyndava obsah skrinek (konzervou fazoli dostat z pul metru na holy prsticek u nohy muze bejt docela pru**r), rostou ji dalsi dva zuby dole takze je v noci rozmila a VUBEC NEPLACE kdyz se vzbudi (joke).

Samuel je ucineny zlaticko (jako OPRAVDU), moc pekne si s ni hraje, hlasi mi kazdou dulezitou vec (Roxy papa papirek, Roxy to umi! Roxy se probudila!…) a je porad s ni. Tuhle jsem se otocila a vidim jak Roxy leze po vsech ctyrech a Samuel ji sedi na zadech. Vykrikla jsem s hruzou v hlase nejakej prikaz/rozkaz a Samuel na to: ‘mami to je jenom JAKO!’ a skutecne se nohama opiral o zem a vubec se ji nedotykal, jen predstiral ze jede na tygru.

Samuel ma vubec dobre imaginativni schopnosti. Rainbow! (pruhovane ponozky – sedocerne) Moon! (jizvicka po ockovani na mem rameni) Butterfly! (lita s rozepnutou bundou a mava rukama v kapsach). Dneska rano si nacpal pod cepici tri hracky (plastovou rybicku a dve postavicky ze serialu Mr Men) a nedal jinak nez ze tam zustanou. Neresila jsem to tedy a cely trip do Peckhamu jsem absolvovala se synem ktery mel na hlave tri vyrazne boule (a sibalsky vyraz v ocich).

Kdyz si hraje sam se sebou mluvi u toho anglicky. Tatinek ho uz naucil slusnou radu slov Igbo. Ma v ni lepsi vyslovnost nez ja.

Tuhle si sam hral (Roxy vyjmecne spala) a objevil xylofon. Zalezl si s tim nekam pod stul a v byte bylo ticho a najednou ty zvuky co vyluzoval zacaly davat melodii. Zaposlouchala jsem se v prekvapeni. Ja umim zahrat akorat Ovcaci ctveraci coz toto rozhodne nebylo! Takze se potvrzuje tatova teorie “nechat je bejt”.. aby se nudily a na neco si prisly samy :) ale ten hudebni talent bez rozvijeni zrejme zapadne takze se budu divat po nejakem krouzku.

Byli jsme parkrat na Whippersnappers ale dost nestastne jsou ty sessions v sobotu a to se nam krizi s nasimi cesko-slovenskymi srazy.

Jinak se nam ustalil tyden na zhruba tomhle rytmusu:

Po: skolka (vypravujeme se z domu v 8.30, jdem tam pesky nebo 2zast. busem kdyz prsi nebo nestihame), je tam od 9-3.15.

Ja mam od 1-2.30 cviceni kam beru Roxy, vede to spanelska tanecnice a je to takove hopsani a skakani pro rodice s detmi. Pak jdu pro S. a je-li hezky zastavime se cestou domu na hristi v parku kterym ze skolky prochazime, je nove zrekonstruovane, je tam pisek a houpacky a prolejzadla a spousta skolnich deti.

Ut: skolka ( + – nakup)

St: rano cviceni 10-11 kam jdeme vsichni tri, je to Aerobic a detem se tam venuje jedna z cvicitelek. Zavedla me tam kamaradka (vivat Mikulas, objevila jsem novou sousedku – Cesku se stejne starymi detmi). Odpoledne je dalsi workout se stejnymi cvicitelkami na jinem miste ( opet free, s free creche) ale to uz malokdy dame :D Opet jdu pres (jiny) park a zpravidla chvili zustavame.

Ct: mame ‘volno’

Pa: odpoledne mame jogu, vsichni 3, Samuel je v tom dobrej, uz chodime asi 4mesice

So: v 11sraz na softplayi s ostatnima cz/sk maminkama/tatinkama a detma, pak kavarna/hospoda/park/jina kavarna…dle pocasi. FUN DAY (navrat domu za tmy, utahani a bez nakupu)

Ne: deti ma tatinek a bere je na softplay/do kina/do McD/ africky restaurace atp.

Nekdy: si Samuela bere deda a jedou plavat, do Muzea, Akvaria nebo na jiny vylety

Zacala jsem odpovidat na nabidky praci takze pokud neco klapne najedeme na rytmus podstatne jiny. Takhle je fajn ze nikdy nikam nepospicham, i kdyz se snazim byt ve skolce nebo na aktivitach vcas (a zpravidla byvam) ale pokud to nejde tak se nic nedeje. Zadnej stres. Rano Samuelovi stoosmkrat zopakuju mantru ‘nedelej blbosti a oblikej se!’ ale nedojde to k fazi ze na nej rvu nebo ze ho oblikam sama protoze nemam zadnou praci kam bych se bala ze prijdu pozde.

Je to docela prihodne protoze ze Samuelova obdobi ‘nerikej vis’ jsme presli do obdobi ‘mami pockej’ a ja teda cekam (protoze muzu) az dopozoruje co prave pozoruje, az veci udela sam a po svem.

Takze takhle nejak se mame a casem sem mozna jeste casem dodam nejakou fotku, ted uz me boli rameno od spici Roxy, ta holka proste NEMUZE spat chvili sama v posteli. ;o)