davate? dostavate? Jake mate usinaci a vstavaci ritualy?
Dneska ji Samuel nedostal. Usnul v obyvaku v naruci telefonujiciho tatinka. Tolik se na nej tesil ale telefonat (hlasity a vasnivy jako uz ty jeho domu bejvaj) nemel konce. S. vzdycky komentuje "afrika" a tak si uz od mala zvyka. Kdyz ho F. prenesl spiciho do postele a prikryl, mela jsem skoro slzu na krajicku. Nevykoupanej, neprevlecenej, ubrecenej (protoze predtim meli spor o uklid hracek a S. se dozadoval odchodu ven za kamaradama ktery videl litat pred barakem) a bez vecere. Vycitala jsem si ze jsem nevstala a nezustala s nim jeste tu kratkou chvili pred ‘bed time’.
Normalne pusu pred spanim dostava, na celicko a rikame si ‘dobrou noc’. Rano kdyz se probudi prijde se pritulit a rekneme si ‘dobre rano’ a ja se zeptam ‘jak ses vyspinkal?’ a on odpovi ‘dobre’. A jeste chvili se tulime a nevstavame protoze nemusime.
$$OBR441833$$
spoon and other things 
jojo pusu na dobrou noc si zatím dávám jen s manželem! Až budem jednou tři, tak budu dávat a dostávat večer dvě pusy! :o))
Bez pusy a bez knížky to u nás nejde :-) V poslední době Mikeš navíc vyžaduje, abychom ho do postele nosili, protože "je malý miminko". Pak čtení, několikero pus, pápá a spí se. Tonička momentálně dává pusy, jak se jí chce, takže u ní jak kdy, každopádně vždycky pohlazení na dobrou noc. Ty předspací rituály mě hrozně baví a netěším se na dobu, až nebudou.
jarmilko, manzela jsem opomela, s tim si takovou tu klasickou ‘good nite’ pusu nedavame, sice si poprejem dobre noci a dobreho rana ale ritual v tom neni, nekdy se stane ze jeden ‘zabere’ driv nez se druhej dostavi etc. Ani u dveri se neloucime polibkem pri odchodu do prace, ale mame zvyk ze jakmile kdokoliv dorazi domu zahulaka pozdrav hned od dveri: ‘Daddy is home!’ ‘Anybody home?’ ‘Hiii’ atp..
u mě žádné pusy na dobrou noc ani na dobré ráno nejsou:-(
pusu dáváme taky :) a ráno May přijde k nám se zahřát, řekneme si ahoj a dobré ráno a taky si dáme pusu. teda když všechno jde jak má… taky se stalo, že May usla bez večeře, nepřevlečená a po velkým pláči, protože byla přetažená…
Pusu si s manželem dávám na dobrou noc, při loučení a vítání z práce už 35 let. Stejné to bylo s dětmi, než se rozlétly.Líbat je,přivinout a říkat jim upřímně: mám tě ráda a naslouchat – co nejčastěji.Všechno se zúročí po létech, důvěřují vám a víte, že jste tu pro sebe navzájem. Já jsem to od své maminky do svých 50ti let neslyšela a už ani neuslyším, zemřela. Proto na svých dětech nešetřím a přivinu je i když je jim přes třicet. Přeji všem krásnou dobrou noc.