Here we go again

Joy, fear and expectations

Když jsem se v červnu vracela z Čech domů, vezla jsem jednu špatnou zprávu. Byla tak špatná že jsme si na to museli s manželem hned na letišti sednout a já se musela (opět) vyplakat. V článku o Tajnostech mě pak Nyaare nachytala na švestkách. Zmínila jsem se tam totiž o scéně scanu u gynekologa, a nějak připodotkla něco z čehož si má inteligentní a bystrá čtenářka vyvodila souvislosti (pak jsem to musela vyeditovat protože se mi o tom nechtělo mluvit).

Bylo to pro mě aktuální. Byla jsem v 13tt a na scan jsem byla objednana az po návratu z Čech do Londýna, nevydržela jsem to ale a nechala se objednat na preventivní prohlídku u soukromého gynekologa v Praze, kam chodím (pravda, velice sporadicky), už léta. Ležela jsem s rozepnutými kalhotami, Samuel stál u lůžka. Když se mu paní doktorka dostatečně naobdivovala, vytáhla přístroj na ultrazvuk a plácla mi na břicho chladivý gel. Upnula jsem zrak na monitor. Očekávala jsem tvorečka s profilem podobným Samuelovu, bijící srdíčko, mávajcí ručičky, nebo alespoň jakýkoliv jiný uspokojivý obraz tepající životem. Paní doktorka dlouze mlčela a na obrazovce se objevovala pouze amorfní hmota. Čekala jsem pořád že nějak"zazoomuje", "zatočí záběr", dloubne mi víc do břicha a dostane ten správný úhel. Nic.

Začala s tím že možná jen datace je špatná, že obraz odpovídá tak 6tt a že se tam žádný život nevyvíjí. Nerozuměla jsem a do očí se mi začaly drát slzy. Chtělo se mi položit milión otázek a zároveň jsem toužila okamžitě odejít. Po krátké konzultaci jsem byla pozvána na další scan za týden, který měl potvrdit (a také potvrdil) doktorčinu diagnózu: zamlklé těhotenství. Ptala jsem se co dál ale věděla jsem co dál. Nic. Vracím se domů. Nemám na nic dalšího čas. Budu to řešit v Anglii. V Čechách se dělá naprosto standardně a automaticky takzvaná "revize" dělohy. Invazní mechanické číštění – kyretáž, po které nejsou výjimkou záněty a komplikace. Nestála jsem o ni. Po několikatýdenním a vyčerpávajícím kolečku GP-midwife-hospital jsem doputovala konečně do Early Pregnancy Unit na další prohlídku a konzultaci, kde jsem si z nabízených možností (přirozená-čekat, medikální-pilulka, operativní) vybrala tu prostřední a dostala první tabletku. Další jsem si vzala už sama doma, o pár dní později, ta vyvolala během 12hod potrat. Zásobili mě spousty painkillers ale vůbec to nebolelo. Jen jsem byla zničená psychicky. 

Franklin byl od samého počátku maximálně supportivní. Bála jsem se jak tu novinu přijme, jestli nebude hledat vinu ve mně, jestli to pochopí a bude ochoten a schopen přijmout přetlumočené informace o tom jak je to častý a přirozený jev. Šokovalo mě že tak končí každé čtvrté těhotenství v uk. Neznám statistiky v Čechách (na jedné internetovské diskusi dávala jedna dívčina nějaká čísla a druhá ji opravovala a ptala se "kdes na tohle přišla?" a ona "říkal mi to doktor když jsem se ho ptala proč se mi to stalo počtvrté zasebou"), teprve po té, co se mi to stalo, začínala jsem se dočítat na diskusích další a další příběhy a fakta a přestala se litovat. Konzultace u doktorky v Lewishamské nemocnici se sice neobešla bez nekontrolovatelného proudu slz (tak nějak jsem do poslední chvíle nereálně doufala že miminko začne růst, vůbec jsem nekrvácela, bolesti jsem neměla, čekání dál ale opravdu nemělo smysl, "you have done the waiting" doslova mi řekla), ale byla hodnotná – ta dáma byla veskrze profesionální, věcná, pragmatická a zároveň lidská. Její zvýraznění faktu že nemám problém s plodností mi přišlo směšné a neadekvátní, ale měla samozřejmě pravdu, jiné páry se snaží otěhotnět léta a bezúspěšně. Na závěr jsem posmrkala hlučně kapesník, omluvila se a chystala se odejít. Její přívětivé "You don’t have to appologise for being human" mě odrovnalo. Měla jsem chuť tu copánkatou černošku obejmout.

A jak předpovídala, netrvalo dlouho a na testu se objevily ty správný čárky ve správnejch pozicích. Z babího léta v Čechách jsem se vracela tentokrát s dobrou zprávou.

Vztahuje se k tomu příhoda o recyklaci těhotenského testu, kterou si dovolím zveřejnit protože spoluaktérku nebudu jmenovat. Cestou na oběd do hospody jsme míjely lékárnu. Obě jsme byly v podezření, já radostném, ona neradostném. Mě bylo jednak líto peněz a druhak jsem si žádné dokazování dělat nepotřebovala, ale krabička v jejích rukou vzbudila můj zájem.  Objednaly jsme si jídlo a ona si odběhla na záchod test provést. Vrátila se s vítězoslavným výrazem ve tváři "dobrý" a ještě chvíli jsme spolu papírek na display pozorovaly. Nic. "No tak si ho běž taky počůrat", vybídla mě. "Myslíš že to takhle funguje?", podivila jsem se. Ale proč ne, ostatně – jde o hormon, buď tam je nebo není. I šla jsem ho počůrat. Nic. Koutky dolů. Neustálé pokradmé pozorování čárky. O pár dní později jsem několik dalších testů zopakovala na Sázavě a tentokrát už ukázaly správně. Pozitivní.

Tentokrát to neuspěchám a nebudu to rozhlašovat příbuzným, ty dementace jsou pak bolestivý. Čekala jsem na první scan, první testy. F. tam byl se mnou. Bála sem se na monitor pohlédnout. Byl se mnou stejný doktor který objevil Samuela a který dělal první (a poslední) fotky miminku č.2. Stejná postel. Stejné závěsy, stejné dekorace na zdi. Nešlo si nevybavit ty nejbolestivější chvíle v listopadu ’08. "Všechno v pořádku, dvě nohy, dvě ruce, jedno srdíčko-bijící" Později vyšel tripple test na 1/850 – vyšší než u Samuela. Bráno v potaz že jsem měla dítě s DS je to bezvadnej výsledek. Spadl mi obrovský balvan ze srdce a rozhodla se na amnio nejít. "Tohle bejby si necháme testy netesty, mně už nic dalšího nezajímá" mudroval cestou na autobus manžel (god bless him). 

A všechno se zdá bejt v pořádku, jsem v nějakým 19/20tt, břicho mám jak fotbalový míč, cítím pohyby. Obavy zůstávají. Tuhle jsem byla na kontrole u midwife a na závěr "pokecu" vyskočí slečna od stolu a že: "poslechnem si bejby". Vytáhne takovou tu věc co zesiluje zvuk a položí mi čidlo vleže na břicho. Slyšíme obě oscilující hlasitý šum, něco jako příliv moře. Tápe a hledá to pravé místo….a nenachází. Žádné TUDU–TUDU–TUDU  … Ležím úplně klidně a říkám si "thats it…I’ve been there… no worries…I can take it..", skoro jako bych se chystala utěšovat ji. A pak se ten tlukot ozval, zuřivý a rychý, a mě se okamžitě orosily oči dojetím.

Všichni se ptaj "a víte už co to bude?" … "a co by jste si přáli?" A mě, ať přemýšlím sebevíc, nenapadá důvod proč preferovat jedno pohlaví před druhým. Holčičku protože kluka už máme? Kluka protože s klukem to už umíme? (a může nosit všechno oblečení co jsme po S. odložili a schovali)? Absurdní. Nonsense. Je mi to absolutně jedno, hlavně ať je zdravé. 

A stejně tomu nebudu všemu věřit dokud ho nebudu držet v náručí, život ze mě udělal skeptika…(joke)

Tak požehnaný Happy New Year moji zlatí!

xxx

 

47 thoughts on “Here we go again

  1. Alena/babiki January 1, 2010 / 7:22 am

    Ahoj Spoon, moc moc moc Ti gratuluju a at vse dobre dopadne!!! Za chvili mas velky UTZ tak hlavne nestresuj, statisticky jsi si smulu uz vyzrala!!!Me se narodil chlapecek 10.11, v den narozenin starsiho brachy :-} takze ted celkem mazecc s trema detma.Moooooc zdravim!

  2. squire January 1, 2010 / 8:06 am

    Super zpráva, hodně štěstí přeju a těším se s vámi:)

  3. gugu January 1, 2010 / 8:16 am

    Spoon, drzim palce… Maras, co jsi prozila…

  4. L. January 1, 2010 / 8:32 am

    Mila spoon, moc drzim palce at to tentokrat vyjde :) !

  5. Sandra January 1, 2010 / 9:28 am

    Spoon, přeji ti do nového roku, ať jsi zdravá, ty, manžel,Samík, i to malé prtě. Ať vám přináší jen samou radost…2010 je krásný rok narození:-)S tím zamlklým těhotenstvím jsem si to prožila taky…pro nás to tedy dopadlo dobře, protože doktor se spletl…ale stejně jsem si to musela odsmutnit, než za týden změnil názor.Tím pádem jsem se pak o Vojtu celé těhotenství bála…a myslela si, že když ho zdravého vyvalím na svět, tak že ten strach zmizí…až s jeho narozením jsem si uvědomila, že ten strach už nezmizí nikdy, že jen bude dostávat nové a nové podoby, ale už nikdy se o něj nepřestanu bát…

  6. L. January 1, 2010 / 9:56 am

    No a i kdyz plne chapu tvuj strach a skepticismus, taky myslim, ze v tehle fazi je uz to nejkritictejsi obdobi za tebou :)

  7. Monika January 1, 2010 / 11:18 am

    Spoon to jsou krasne zpravy!! Drzim pesti at vse dobre dopadne!! A krasny Novy rok s miminkem v naruci!!

  8. danka January 1, 2010 / 11:46 am

    Milá Spoon,gratulujem!

  9. Puffin January 1, 2010 / 12:27 pm

    Držím palce!Moc! P.

  10. terka January 1, 2010 / 12:28 pm

    Spoon, tenhle postík je první, co mě v roce 2010 dojalo! Mám velkou radost za Tebe! Užívej! Tvůj přístup je pozitivní, takže všechno bude fajn:)

  11. paja-ostrovanka January 1, 2010 / 12:41 pm

    skvely, moc ti to preju. tak vsecko nejlepsi po celej rok!!

  12. Zlamalka January 1, 2010 / 9:04 pm

    HuraaaaJa mam takovou radost, a ted, kdyz vim o tom cervnu, tak jeste vetsi. Uz se tesim, az se uvidime! Drz se.

  13. valkil January 1, 2010 / 10:28 pm

    Spoon, gratuluji a držím palce. A přeji Tobě i tvé rodince krásný Nový rok a hodně štěstí a zdraví v něm.

  14. laura January 2, 2010 / 1:26 am

    Gratuluju a drzim palce.At se cele rodince dari!

  15. sedmi January 2, 2010 / 2:59 pm

    Spoon, moc drzim palce :) Taky mi dotazy typu "uz vite, co to bude" prijdou absurdni… ale zvedava jsem :D

  16. Cestovatelka January 2, 2010 / 5:09 pm

    Nádherná zpráva pro začátek dalšího roku! Držím palce. Důležité je pozitivní myšlení. Já jsem celé těhotenství vzývala všechny svaté(tedy ne všechny, ale nechci to rozepisovat:) a prosila je, aby vše dobře dopadlo.

  17. Papaja January 2, 2010 / 5:13 pm

    Spoon, také držím palce. Máš pravdu, na pohlaví nezáleží, hlavně, ať je dítě zdravé. Krásný nový rok!!! :)

  18. M.Amar January 2, 2010 / 8:05 pm

    Držím všechny čtyři palce. A jak říkám, rok 2010 bude dobrým rokem, takže všechno dobře dopadne, nám všem:-)

  19. jitule January 3, 2010 / 10:14 am

    Ahoj Pavli, tak to je super zprava! Moc gratuluju a vse nej do noveho roku :D

  20. Karol January 3, 2010 / 5:10 pm

    Mám velikánskou radost! :) Všechno dobře dopadne. Tenhle rok bude super, to je jistý. Hodně štěstí.

  21. Cheorchia January 3, 2010 / 5:43 pm

    BLAHOPREJUUUUU :*Mam z toho takovou radost mila Spoon :)))!

  22. Christabel January 3, 2010 / 5:53 pm

    Spoon, gratuluju a přeju, ať všechno dobře dopadne!

  23. Mirka January 3, 2010 / 7:34 pm

    tentokrát to bude holčička .)

  24. Ebo January 3, 2010 / 10:25 pm

    Moc bajecne, gratuluju!

  25. Lenka January 4, 2010 / 11:36 am

    Mila rodinko,je to nadherna zprava hned na zacatku roku, tak preju spoustu dalsich krasnych a pozitivnich zprav a nam preju spoustu tvych krasnych povidani a fotek tvych milych deticek :-) gratuluji

  26. hanele January 4, 2010 / 8:17 pm

    Krásná zpráva! Letošní Nový rok byl celý o sdělování nových přírustků a jsem šťastná, že i vy se máte na co těšit! Přeju, aby se strach mírnil a ty se mohla na ten kalup psychicky připravit ;)

  27. Eliza January 4, 2010 / 10:03 pm

    Jako první zprávu tohoto roku jsi si nemohla vybrat nic lepšího. Hodně držím palce.!! Hezky se to říká, špatně se to prožívá, ale moje úspěšnost byla také 50 na 50. Dvě dcery už mají čtyři vnuky. Tehdy kdysi jsem to prožívala 2x jako konec světa. Takže moc držím palce.!! Na pohlaví opravdu nezáleží, záleží jenom na tom krásném přitulení se.

  28. gemini January 5, 2010 / 9:09 am

    lze říct jen: moc gratuluju :)

  29. Gleep January 5, 2010 / 3:39 pm

    všichni už nejspíš přáli všechno co se dá a tak se přidávám a držím palečky! Mam velkou radost! (nojo člověk už ani neleze do čtečky když dřepí pořád jen na FB :-D) tak hezký nový rok!

  30. LEN January 5, 2010 / 10:54 pm

    GRATULUJU A DRZIM PESTI!!!

  31. loupak January 7, 2010 / 11:41 am

    happy new year, spoon

  32. Liz January 7, 2010 / 12:15 pm

    Pavli, to je nadhera!Mila Spoon, drzim ti vsechny palce a mam radost z toho, jak jsi krasne zacala novy rok! Tak at je ten cely rok happy!

  33. maria January 7, 2010 / 7:06 pm

    Je, Spoon, moc a moc gratuluju a preju cele Tve rodine vsechno nejlepsi a hlavne hodne zdravi v celem roce!

  34. zuzi January 8, 2010 / 1:03 pm

    Já se připojuji. Ať všechno dobře dopadne k vaší spokojenosti!

  35. Anonymous January 8, 2010 / 3:25 pm

    2010 je rok ditete….tak do toho!

  36. Liška January 8, 2010 / 4:18 pm

    Držím palce! Ty minulé zážitky s potratem, to je hrůza. Toho se děsím. Slyšela jsem taky o mnohých dalších. Jak to, ženský, zvládáte, takovéhle tělesné záhuly, to obdivuju!

  37. flamme January 9, 2010 / 10:51 am

    Mila Spoon, dodatecne, kdyz ted opozdene docitam blogy, srdecne gratuluju a drzim palce, at si tehotenstvi uzivas a vsechno dopadne dobre:D

  38. Jita January 10, 2010 / 9:33 pm

    :) moc a moc gatuluju, raduju se a přeju štěstí a sílu a štěstí :)…btw. hlavou mi vrtala starší fotka z bloqu…Sam – piáno – dědeček …a Ty v křesílku tak nějak "těhotně" uvelebená :))

  39. spoon January 12, 2010 / 3:24 pm

    Jito, tu fotku jsem na blogu nenasla, ale vim ze je na FB. Zname se? Nenechalas na sebe mejl..

  40. Laura January 12, 2010 / 9:36 pm

    spoon, ja se k tomu dostala tak nejak pozde, ale i tak… to "you have done the waiting" se da vylozit i jinak a vztahnout na prte cislo janevimkolik. Tak good luck, vy oba…

  41. keep_smile January 15, 2010 / 7:35 pm

    zdravim…tak jsem se konecne prokousala celym blogem od zacatku az do konce :o) a chtela bych Ti poprat, aby se miminko narodilo zdrave a i tehotenstvi bylo bez problemu :o) drzim palce

  42. Jita January 15, 2010 / 7:56 pm

    no jo, je z FB…omlouvám se za popletení :) byla to ta fáze: Těhotná? Špíček? Fáze, kdy je hloupé se ptát :)…známe se z FB…tak nějak platonicky :)) (ve smyslu neopravdově :)

  43. iva January 19, 2010 / 5:43 pm

    moc moc gratuluju.. bála jsem se zeptat jestli je všechno ok. Nádhera, paráda, a jen tak dál!Jinak mě vůbec nevadí když se mě někdo ptá, jestli víme co to bude – já sama jsem byla strašně zvědavá. Ale bylo mi upřímně jedno, co to bude :) Opatrujte se!

  44. zdenka January 30, 2010 / 12:45 am

    super, držte se. pohlaví- nepohlaví co jste si tam s tátou dali to tam máte!!!!.

  45. mimi ade March 9, 2010 / 7:37 pm

    ne,ze by me tvuj clanek nerozbrecel,vim jake to je,ale ted musis byt silna,ten malicky te bude potrebovat silnou a kdybys neco potrebovala tak mi dej vedet.ju

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s