prvni mesic za nami
Samuelovi jsou dva roky a jeden mesic. A prave zaciname patej tejden skolky. Protoze porad nemam stalou praci a me prilezitostne ‘solichy’ financne jeho pobyt tam v zadnem pripade nepokryji, vysli nam vstric s castecnym ‘uvazkem’ a pilotni dil se rozebehl jen na tri dny v tydnu, Po-St. V dubnu jsem v tomto clanku zpochybnovala sve rozhodnuti ho tam dat, a polemizovala nad tim co pro nej bude ve vysledku lepsi. Par dni se mnou (hrani, parky, kamaradky a jejich deti) a par dni kolektivu ve skolce (pevnejsi rezim, moznost spoustu veci okoukat od starsich deti, interakce a hra) se mi zdalo jako naprosto idealni reseni.
A jak to probiha?
Prvni tyden byla ‘settling down period’- zvykaci obdobi – takze po pet dni v tydnu tam chodil postupne na vic a vic hodin. Prvni den jsem tam byla s nim od 10.30 do 11,dalsi den do 12 mimo jejich mistnost ale v budove, den na to tam byl i pres obed, ve ctvrtek do 2 odpoledne (to s detma i po obede spal -k memu velkemu udivu opravdu usnul uprostred 8mi jinejch deti!! –bez mazleni a tuleni a mamy!!??!!:))), v patek do 3.30. Cely tyden zadarmo, vyplnili jsme mezitim papiry (zadne velke drama) a od pondeli zacali platit. Stejna castka jako za full day u childminderky Mariam (35liber), od 8 do 17.45.
Zacala jsem ho vodit tak na 9tou protoze se u nich z toho nestrili, (kolikrat me prekvapilo ze jeste v 9 je tam deti ze by se daly spocitat na jedne ruce) a vyzvedavat tak kolem ctvrte, protoze mi ten den byl dlouhej a bylo mi bez nej smutno a nechtela jsem aby tam byl posledni.
Rano se deti schazej ve velke ‘spolecne’ mistnosti kde maji spousty zakouti a aktivit, a jsou namichane vsechny vekove skupiny. Az kdyz uz to vypada ze je jich dost a zakopavaj o sebe (jsem vydedukovala), premistej se kazdej se svou skupinkou do ‘svy’ mistnosti. ‘Yellow flower’ je ta Samuelova. Je jich tam 8 a jsou od veku 2 do 3let, Samuel je nejmladsi, nejvetsi a jedinej mix race (v cely skolce). Maj ve skupine jednu bilou holcicku, Mayu, andilka s blondatejma vlasama, ktera se rada svlika (nektery deti maj zvlastni zaliby ze?) a zbytek jsou cernosi (v cela skolce vetsina). Dve ucitelky, obe Jamajcanky. Reditelka je bila Britka. Vsechen staff je velice pratelskej a sympatickej a dalo by se rict neoficialni. Kdyz meli na Under 5s Funday festivalu stanek, zdravili jsme se jako stari znami a pekne poklabosili.
Prvni dny nebyl moc rad kdyz jsem ho opoustela, plakal a me to trhalo srdce. Stacilo vsak zajit za roh a pozorovat ho par minut pres bocni prosklene dvere a bylo mi jasny ze uslovi ‘sejde z oci sejde z mysli’ se da v jeho pripade aplikovat bezezbytku. Pozorovat ho, jak se necha chvili konejsit v naruci nektere z vychovatelek (ktere o to bezmala souperily – jedna mlada slecna nas dokonce na festivalu v parku vyhledala aby ukazala Samuela kamaradce a posmutnele dodala ze neni v jeji skupine), aby se nasledne vrhnul ke kadi s piskem nebo vodou nebo zeleznici nebo nejake stavebnici a zacal zanicene ‘rozpravet’ s ostatnimi, mi bylo vetsim zadostiucinenim nez usmevne ujistovaji vychovatelek ze byl ‘fajn’ odpoledne pri predavani.
Ostatne odpoledne se jen tezce odtrhaval ze svych momentalnich cinnosti, nebylo to zadne zoufale vrhani se k matce se slzou v oku. Jeho vykrik ‘mami’ je sice pokazde nadseny a radostny, ale podeziram ho ze je to ciste z duvodu ‘ukazat se ostatnim’ jako kdyz vam na skole v prirode prijde pohled a ostatnim (jeste, nebo vubec) ne. Takze ‘mami!!’ a dal sedi v kruhu kolem stolu s ostatnimi a chlubi se ze prave vystrihujou z papiru obrazky (PROBOHA kazde dite ma opravdu v ruce nuzky!!) – jindy zrovna svaci (a vida, tady ho nikdo nemusi krmit, najednou je samostatny uplne samozrejme), jindy me tam tahne ‘sit down!’…LOL. Pak jdeme, umyt si ruce, pripadne prevliknout (pokazdy je zapraskanej, ale nest!), ma svuj vesacek s obrazkem (nekdy mi hlasi: ‘Sami’ a jindy Obina’, ukazujic na svou fotku) a jeste pozdrav na recepci a vsem mava radostne a hlasite vola ‘baaaj’.
Jednou me uplne dostal, prisla jsem a on zrovna radostne poskakoval chodbou z koupelny (naucil se sam si umyt a utrit ruce) a jak me videl poskakovani se zmenilo v jasavy indiansky tanec. Jindy mi hlasej ze laskoval s Mayou kdyz meli odpoledne spat, simral ji a chichotali se a zlobili. (JA TAM CHCI TAKY BEJT TO VIDET!!:)) a vubec je v kolektivu oblibenej. Jedno starsi okate devcatko s cupky se ho vzdycky ujme, vezme ho za ruku a nekam ho vede. Posledne mi hlasila tajemne ‘I think Samuel likes me’ hmmm :))
Ted uz rano nebreci ani tu chvili na nabuzeni meho pocitu viny (ucitelka pravi ‘mami has to go to work’ a ja si myslim ‘I wish’) ale vbiha do mistnosti vesele.
Naznacila jsem dnes personalu ze je mozne ze Samuela ze skolky v dohledne dobe vezmem protoze se mi zadna prace zatim nematerializovala a ze je mi dost zinantni utracet penize a pak stravit den surfovanim po internetu. Byla mi projevena sympatie a porozumeni a nabidnuto zredukovani dnu/hodin, na dva, den a pul??? tazavy pohled…at to jeste zvazim….vyjdou mi vstric…nebude se na me vztahovat ve smlouve uvedena 4tydenni ‘vypovedni’ lhuta, jsou flexibilni, vedi jaka je situce na trhu prace, a zadny cekaci list deti v tehle vekove skupine nemaji takze Samuel nikomu misto neblokuje. To byla uleva! Nedostavil se pocit selhani ci fiaska. Dvere jsou dal otevrene.
Jinak ma junior od nedele novy sestrih, uz to bylo moc ‘bushy’ a ‘curly’ takze je zase za chlapecka :)
$$OBR410919$$
$$OBR410921$$
$$OBR410920$$
Jo mimojine tuhle prisel a zacal znicehoznic pocitat od jedne do desiti (akorat vynechava tvrdosijne trojku). A vubec veskera jeho mluva je anglicka. Ja jsem tak trapne nedusledna. Porad se chystam mluvit na nej VYHRADNE cesky ale pokazdy se pristihnu ze OPET mluvim permanentne anglicky a v nejlepsim pripade sem tam vytahnu cesky slovicko. Co mu zustalo jediny po prijezdu v Cech je ‘autiko’ misto ‘car’ a ‘pejsek’ misto ‘dog’ ale zbytek je v AJ :(
spoon and other things 
Jak je mozny, ze ten kratky sestrich na nem vypada tak dobre? Ja malyho obrala strojkem a 3 tydny vypadal jak vezen :o) A to tricko (a samozrejme skolka) se neda nez zavidet!
Hmm… mineho sestrih :o)
to je delany holicskou britvou v africkym salonu, az bude vetsi muzeme mu doprat i nejaky ‘fancy’ designy – vyholeny ornamenty – zjistila jsem ze na dorosteni vlasu na plaits nemam trpelivost. Ted jak byly ty vedra tak se porad drbal a potil – tohle je prakticky. Navic jak se mu vlasy kroutej do kudrlin mel samy prstynky a kucery – tohle pripomina trochu vzdalene rovny vlasy a mne se to libi :)Tricko je darek k narozeninam od A&Z ,)
Spoon, Samuel je nádherný! A moc mile a pěkně napsaný článek. Jsem si vzpomněla, jak jsem dávala s krvácejícím srdcem poprvé synka do školky… V září to čeká dcerku, auuu.
drzim palce, at se ta prace nejaka objevi, skola vypada supr a samuelova adaptace jeste lip – a ty pokroky sou pozitivni! a jen dodam, at zkusis na nej vic cesky, pozdeji by te to mohlo mrzet (jako moji kamosku tady;))
jé, tomu to sekne :P a koukám že Maya je asi docela časté jméno v UK?
Se vám Samuel parádně rozmluvil :-) Se školkou je to skvělé, i jak to S. zvládl, i že vám tak vychází vstříc. Jsem zvědavá, jak bude školka probíhat v září u nás, ale věřím tomu, že to půjde. Děti bývají dost jiné, jak zmizí rodič z dohledu :)
val: jo, ani to vsechno nezaznamenavam. Velice caste je taky ‘this way’ kdyz diriguje kudy/kam chce jit. sedmi: nevim, zas tolik deti neznam :)Leni: dik! budu se snazit ,)
kransej. prijde mi, ze je ti strasne podobnej.jinak se primlouvam za vzhradni cestinu z tvych ust. vim, ze je to tezky, ale nebudes litovat. odmenou ti bude naprosto dvojjazzcny dite. a pro nej je to jako darek od mamy.
Čtu taky tu velkou úlevu z tvýho článku, jak skvěle se tam adaptoval… To nás to ještě bude čekat a začínám přemýšlet, že budu asi ta, která s tim bude mít větší problém než Vampír :-) chjochjo, ty mámi citlivky ;-)
ehm…. ty mámy citlivky….
spoon zacni opravdu hodne s tim mluvenim v cestine, co mam nejaky zname kteri to zanedbali, tak deti kdyz zacnou chodit do skoly tak uz nechteji mluvit cesky vubec a uz se nikdy cesky nenauci. A je to pak hlavne strasne blbi s rodicema, protoze je strasne kdyz babicka nerozumi svemu vlastnimu vnukovi.
Chválím sestřih,a závidím. To víš, u nás afro salony nejsou :) … a školka zní dobře.