Day after

Nekdy lidi odejdou a je to jako by nikdy nebyli.

Vcera se za J. definitivne zavrely dvere a naposled s ni a jeji kamaradkou sjel vytah, odnasejic je s bezpoctem igelitek a tasek smerem k autu a pak dal do neznama.

Nejdriv jsem o ni nehodlala nic psat protoze hned asi treti den naseho spolubydleni pribehla s vykulenejma ocima ‘ty ses spoon?’ a ze ji google vyhodil jeden muj clanek na blogu kdyz zadala ‘spelovani’. (joo, husty, ted jsem to zkusila a je to hned sestej odkaz, asi tim ze je to bez diakritiky). No ale ted kdyz je neznamo kde, v propadlisti dejin, a zbylo za ni jen par rozpacitych usmevu, proc ne. Stejne muj blog necetla, nemohla by mi davat tak blby otazky jaky z ni obcas padaly (i kdyz..)

No takze pokojik je prazdnej.

$$OBR403950$$

$$OBR403952$$

$$OBR403953$$ 

Vystehovali jsme Samuela, zredukovali jeho hracky, jeho postylku nacpali k nam do loznice (za cenu vyhozeni nocnich stolku), a pokojik zaridili novym nabytkem. Postel 80. Komoda 120. Skrin 35. Stolecek pod laptop 45. Neco za odvoz odtamtud plus odtamhletad. Shaneni zrcadla. Vyklizeni policek v kuchyni, koupelne. Zarizovani novejch specialnich elektronickejch klicu.  

Nabizi se mi paralela se zacatkama s Barou. Taky jsme se domnivali ze jsme pripraveni, domluveni, ze delame kompromisy, ze jsme vstricni a komunikativni, ze se prispusobujeme…a najednou sok.

Kdyz jsem Franklinovi rekla ze J. odchazi reagoval s ‘vidis, to je proto ze jsi po ni nechtela zadnou zalohu, nebyla tu nijak vazana’. Ale copak je to o penezich? Pastickach? Pojistkach? Nekdo hleda bydleni a nekdo ho nabizi. Podminky predem znamy. Volny trh. A jak volny! Ta nabidka po ktere skocila se zrejme opakuje nekde tyden co tyden, takova a podobna je k mani neustale.

Co me vadi je pristup, princip. Den po odjezdu S. a K. sedi u stolu a ‘Pavlo, muzeme si promluvit?’ ‘Jasne’ vzhlednu prekvapene od pocitace. Ztlumi ovladacem zvuk u TV jako by se chystalo k ZASADNIMU sdeleni. A vypadne z ni ze uz nekde zaplatila zalohu, ze se bude stehovat pozitri a ze jak je ji to moc lito, ze mi da neco za ten nabytek co jsem pro ni nakoupila a ze mam uzasnou rodinu, manzela, dite ale ze chce bejt nekde kde s ni bude moct bydlet jeji kamaradka a ze potrebuje proof of address kvuli skole. Protoze to nebylo moc o ‘promlouvani’ jako vyslechnuti si jejiho sdeleni, ke kterymu jsem nemela co rict protoze veci uz byly jasne dane, nezbylo mi nez pokejvat rozvazne hlavou. Myslenky se mi sice rozletely vsema smerama, treba ohledne toho ‘proof of addres’ si nemyslim ze by bylo nerealny ho zaridit (neco holt clovek musi platit, plyn, eletriku, telefon, internet, aby prokazal ze na adrese bydli, u sharehouse s tim bude mit problem uplne identickej, bills bejvaj na majitele. Skole by ale mohlo stacit my dobrozdani a referencni dopis, ale to uz je pase). O touze bydlet s kamaradkou slysim prvne, to mozna mohla vedet uz driv ze? Chce mi veci vysvetlovat a popisuje kdy kam zavolala a co ji rekli ale ja opravdu nemam chut se do toho hloubs norit a nechat si to na sebe nakladat. ‘Hod mi pak klice do schranky, to je v pohode’, otacim se zpet k pocitaci a naslepo parkrat kliknu. Jak rada bych se ted nekam teleportovala, zidle me tlaci a jeji pohled do zad je mi neprijemnej. 

Mne fakt nevadi ze odchazi ale vadi mi nekonsistentnost. Libi se mi kdyz clovek vi co chce a podle toho se chova. 

Za ty necely ctyri tejdny jsme se s F. naucili za sebou v byte zavirat vsechny dvere, ktery jsme predtim nikdy nepouzivali, jak snadno se clovek ‘vycvici’!. Kdyz mi poprvy prisla rano zavrit dvere do obejvaku s utrapenym vyrazem ‘I can’t get any bloody sleep’ ve tvari a otazkou ‘nevadi kdyz zavru tyhle dvere’? citila jsem se provinile jeste tyden, ackoliv televize mela tlumenej zvuk, Samuel byl potichu a dvere byly privrene. Bylo 7rano. Jeji pokoj je pres asi 4metrovou chodbu na konci bytu.Zavirani a otvirani dveri mi prislo hlucnejsi nez jejich opatrne privreni, neklapaly zapadky. Ale intuice me zklamala. Napriste jsem tedy poctive zavirala ale jeste jednou se pak stalo ze jsem nedovrela a byla jsem napomenuta. Chtelo se mi rict ze taky existujou spunty do usi, kdyz nepomuze polstar pres hlavu, ale ovladla jsem se.

Vzdycky se po ranu tvarila znicene. V praci to bylo vzdycky spatny, bud moc vedro, nebo moc zima, lidi nedavali dyzka, kolegove byli blbi. Chodila obhlizet posilovny a skoly v okoli ale pokazdy prisla s tim ze personal byl neochotny, zarizeni ubohe, a kam chodila driv to bylo lepsi. Kazda jeji veta zacinala nebo koncila nebo obsahovala ‘JA’. Kolikrat jsme se s F. snazili mit s ni konversaci ale nikdy to moc nevyslo, nez clovek zkonstruoval odpoved/reakci, byla uz nekde jinde a nevenovala naslednemu zadnou pozornost.

Treba kdyz rano sedela vyrizene v obejvaku s tim jak ji boli hlava po mejdanu a jak je to strasny se takhle opit, F. rekl jednu kratkou ucastnou vetu ale nez ji dorekl ona uz stala u vesaku s pradlem ‘pane boze ja tady mam diru v ponozce!’

Mozna nekdo pamatujete charakter Nikky z jednoho historickeho BB? Drobna afektovana blondynka. Tak asi tak.

Pokazdy se ptala jestli se ‘ted muze jit vysprchovat?’ i kdyz jsem ji opakovala at se nepta.

A nejlepsi teckou bylo ‘muzu si pujcit vysavac?’ den pred odchodem. ‘To se nemusis ptat prosimte’ neztracim tvar. V den odchodu: ‘a muzu si pujcit teda ten vysavac? Pak ho privezem zpatky’  ‘Jako TAM do toho novyho bytu???‘ vytrestim oci prekvapenim  ‘no ja si tam jen potrebuju vyluxovat matraci’ —muj hluboky vydech—- ‘sorry to ne’        ‘Tak ahooooj’   vola z chodby vesele, absolutne nedotcena mou reakci, nevycitila neadekvatnost sve otazky.

Otazky jako kam ma vyhodit rejzi co uz nebude jist pomijim, treba jeji rodina mela kompost. Otazky typu jak se dostat z bodu A do bodu B a kolik to bude stat (ano tam jezdim bezne) a moje neustale odkazovani na google (platim internet, ses na nem denne tak ho pouzivej hergot, myslela jsem si pri tom). Pak se ale nabizi otazka jestli si nemyslela ze mi podobnymi konversacnimi tematy necini radost, mne, nudne nezamestnane matce na materske.

Pokud jste nekdo ve stejne situaci, zkuste nasledovne: 

– pouzivat vlastni mozek

– pokud mozno myslet PRED vyslovenim otazky

– pokud se tak nestalo alespon se pokusit vyslechnout celou odpoved a (v ramci moznosti) ji vzit na vedomi

– pokusit se odhadnout miru zajmu druhe strany o vasi malickost, obzvlast pokud se tyka rodinnych, osobnich zalezitosti a pribehu z detstvi.

 


 Jak to po sobe ctu asi se stavam anglicanem

 

18 thoughts on “Day after

  1. Efca May 16, 2009 / 4:09 am

    Tak to od ní bylo celkem oprsklý, když se takhle zdejchla. Asi bych při představě že kvůli mě někdo zrušil pokojíček pro dítě (!), koupil nový nábytek atd. už jen z principu zatnula zuby a snažila se tam vydržet co nejdýl.Ale když někdo myslí jen na sebe,tak to je potom těžký.A co s pokojíkem plánujete dál?Najdete někoho jinýho nebo ho vrátíte do původního stavu?

  2. spoon May 16, 2009 / 8:57 am

    Efca: my ten pokojicek nezrusili kvuli NI ale kvuli prijmu kterej z pronajmu potrebujeme (alespon docasne) jako injekci do rodinnyho rozpoctu. Projekt ubytovani byvale au-pair a navic Cesky, ktera mi slibila obcas pomoct se Samuelem, se mi zdal oboustranne vyhodny. Behem dneska a zejtrka se ma prijit podivat nekolik lidi, v pondeli odletam do Cech tak to pak bude muset par tejdnu pockat ale v idelanim pripade nekoho dalsiho najdem, nekoho komu bude vyhovovat to co nabizime.

  3. paja-ostrovanka May 16, 2009 / 10:05 am

    ufff. skoda. dalsi zklamani. vis, ja si nemyslim, ze byste neco delali spatne vy, ani vlastne mozna ona. ale spis si asi ona nedovedla predstavit, jaky to OPRAVDU bude takhle s nekym bydlet. a vis co? zase to nedopadlo tak nejhur. nevodila si domu cizi lidi, nechodila /snad?/ pozde v noci vozrala a nevyrvavala tam, nic neukradla, takze zaplatpanbuh, ze se za ni zavrely dvere v klidu a je pryc…

  4. spoon May 16, 2009 / 10:39 am

    pajo, to bych pochopila kdyby duvodem odchodu byl Samueluv casty plac nebo hlasity smich nebo nase hadky ci divoky sex nebo cokoliv co by rusilo jeji soukromi. Ale nic takoveho se nedelo a chodili jsme kolem sebe po spickach a vicemene se mijeli obcas v kuchyni. Naopak byla nasena ze svobody a Londyna, oboji okusila v uk poprve. Nabidla jsem ji at tu miva kamaradku pres vikend atp. Ale mas pravdu, vsechno je k necemu dobry a my ted aspon mame pokojik regulerne dozarizeny a ready for viewing.

  5. mozno dotycna vedela uz od zaciatku ze u vas dlho nebude a to ze ste nezorbrali ziadny depozit jej asi pomohol k rozhodnutiu preco vasu ponuku prijat. A rentujete izbu, kuchynu a kupelnu, nepotrebujes niekoho oduteho sediet v obyvacke…predsa telka je vasa a aj pocitac. Ak sa najomnik potvrdi, medze sa potom lahsie rozsiria. Drzim palce na dobreho najomnika.

  6. Leni ze Sevilly May 16, 2009 / 6:49 pm

    no souziti s prakticky cizi osobou je vzdy tezke a nikdy nevis, jake to bude. Myslim, ze nejlepsi je zit kazdy svuj zivot tak nejak paralerne s jasne stanovenyma limitama a neslevovat, nekamaradit prilis, proste strikntni najemnik – s tim souvisi i zaloha ap… tezko rict, kazdy clovek je jiny a musis to tak proste brat a poucit se do priste.,..good luck

  7. L. May 16, 2009 / 7:08 pm

    Tak snad radsi ze uz je pryc………

  8. spoon May 16, 2009 / 9:42 pm

    prvni zajemce…..odesel pred par minutama. Mladej kluk puvodem z Barmy, kterej zil od detstvi ruzne po Skotsku a Anglii, zivi se jako ucetni a doted platil dost drahej najem s kamaradem kterymu zkrachovala firma tak to bali a jde cestovat. On sam ma pritelkyni s ditetem (ne jeho) ktera bydli od nas kousek a bude tam travit nekolik dni/noci tydne. Plan je usetrit naky prachy a po case koupit svuj byt kde se sestehujou. Ona ted plati malej podnajem. Je to sympatak na prvni pohled. Zavolame si zejtra a vypada to ze dalsi schuzky odvolame…

  9. To je dobre. Ale jinak souhlasim s Pajou a s Leni: je to blby, ale podle me bejt cool a zaroven najemce, to je velkej problem a ve vetsine pripadu to selze. Ja pronajimam v Praze svoji garsonku, kde jsem driv bydlela, a dvakrat jsem ji pronajala, nebo spis pujcila, jen za najem a poplatky, kamaradkam, o nez jsem takto o obe prisla. Prvni si stezovala, ze je to male a ze ji je zima (sama jsem bydlela v byte o polovinu mensim, petkrat drazsim a se zachodem na chodbe…takze jsem jaksi nebyla k jejim stiznostem dost receptivni, ale ja jsem prece byla ta stastna ve Francii, tak se to nepocitalo), druha mi tri tydny pote, co jsme se bavili o planech, zda v byte zustane nebo ne (vzdycky jsem to vyrizovala, kdyz jsem mela cestu do Prahy, protoze abych shanela kdyztak nekoho novyho), poslala mail, ze je tehotna a ze se bude muset stehovat a vzala jako velkou krivdu, ze jsem potrebovala tyden, abych uprimne vykoktala nejakou gratulaci. Od ty doby to nemicham, se soucasnou najemnici udrzuju formalni vztah a dost se mi to vyplaci. Ona ze zacatku chtela byt kamaradka, ale jsem strasne rada, ze jsem na to nepristoupila, pak jsme meli nejaky neshody a mnohem lip se mi to resilo. Pritom nejsem zadnej krutas ani psychopat :-))).

  10. spoon May 17, 2009 / 11:36 am

    Terezo, to znam, pronajimam uz nakej rok byt v praze a skoro nikdy tam nejsem takze se vsechno resi pres mejly a s pomoci prostredniku a zalozeny je to na duvere. A zatim bez problemu – i kdyz se stalo ze pan umelec nemel penize, pan kuchar dostal job mimo prahu, pan hudebnik nemel na zalohu..vse se da resit kdyz ti lidi na rovinu a uprimne a vcas reknou ‘what’s the story’. Po najemnikovi/spolubydlicim nezadam aby byl cool ale aby byl ferovy.

  11. bosorka May 17, 2009 / 9:30 pm

    Ahoj!Dotaz mimo tema – jak to dopadlo s tim narozeninovym darkem pro tebe?

  12. Lenka May 17, 2009 / 10:23 pm

    Skoda,nejsme v London. Nastehovala bych se k tobe s celou svou family, myslim, ze je u vas veselo, a ze jste fajn lidi :-) ale vazne, bud rada, ze je pryc, ten kluk z Barmy bude fajn, drzim palce. A chapu, taky preferuju jednani na rovinu, ale neni moc lidi, kteri se jim taky ridi, bohuzel, mam pocit, ze je to hlavne vlastnost mnoha cechu… :-(

  13. alena May 18, 2009 / 11:52 am

    Spoon, drzim moc palce s novym najemnikem. Dle mych bohatych zkusenosti s najemniky {Londyn} je s klukama mnohem lepsi porizeni…zenskou uz nikdy, kdbych se nekdy v te situaci, ze musim pronajimat, jeste octla…Kdyby manzel nebyl tak blble afrikaansky konzervativni, mohl but aupair taky kluk a treba by byl super..toz good luck

  14. spoon May 18, 2009 / 12:15 pm

    tak jsme si placlia Allan vcera prisel zaplatit zalohu. Bylo dobry se na to vyspat, vedela jsem ze byl i na jinejch mistech a my meli jiny zajemce ale opet jsme si ‘klikli’ nebo jsem neznicitelny optimista :). Podruhy prisel i s pritelkyni a jejim synem. Kdyz ochazeli Samuel se rozplakal. Dost dobry znameni taky bylo kdyz jsem ho po prohlidce sla vyprovodit ven a ukazat mista na parkovani, ze mi vzal z ruky pytel s odpadky, naprosto prirozene. Pripada mi ze si na nic nehraje a je hozenej do klidu, docela se tesim. Bude se stehovat 26ho, takze az se vratim z Cech bude uz zabydlenej. Odlitame dneska vecer..YUPPIIII

  15. sedmi May 18, 2009 / 1:40 pm

    tak ať to vyjde :)

  16. Manželka May 19, 2009 / 1:09 pm

    Taky držím palce.

  17. M.Amar May 19, 2009 / 6:34 pm

    Já myslím, že to bude fajn. Držím palečky:-)

  18. spoon June 4, 2009 / 7:37 pm

    a dobry to je..prijela jsem z Cech a A. je zabydlenej, dvere do jeho pokoje dokoran, v kuchyni vsude plno jidla a koreni (jeho koreni mezi mym korenim) – veci jako safran, vanilka, veci ktery neznam, spousta lustenin a zvlastnosti, vok panev (kterou jsem vzdycky chtela mit) – tesim se na nejakou barmskou specialitku! :-D a zatim jsme se nevideli, vcera prisel pozde vecer a ranou uz tu nebyl..

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s