Nemusi prset, staci ze kape Aneb Clovek mini a buh meni.

Vubec jsem to takhle neplanovala ale rozhodla jsem se jit nakonec ‘s proudem’. Veci se samy rozhodly ze se takhle budou dit a ja jen kejvam a kroutim hlavou, podepisuju papiry a odpovidam na textovky, telefonaty a absolvuju schuzky. Jsem zvedava a plna ocekavani.

V prubehu nekolika poslednich dni se udalo toto: nasli jsme se s Jarkou, nasi od zejtra novou spolubydlici, bejvalou Au-pair, vysokoskolackou a budouci servirkou, ktera nam bude prispivat na najem a prilezitostne pomahat se Samuelem. Takze se zabyvam prodejem a nakupem nabytku a logistikou jeho odvozu, jeste ze clovek ma kamarady! Byt uz je preorganizovanej a pokojik prazdnej. A pak ze to nepujde! Dohodli jsme se ze je to naneurcito, ze uvidime jak to pujde ale obe jsme z toho setkani byly pozitivne naladeny takze mam pocit ze jsem krome platiciho najemnika ziskala kamaradku. (Mozna jsem ji mela rict ze si vedu blog a ze vstupuje do Big Brother House aby to pak nedopadlo jako s Barou :-))

Dnes jsem taky podepsala smlouvu se spolecnosti Humane a stal se ze me Support Worker. Ackoliv nikoho noveho nehledali a denne maji telefonaty od lidi co touzi po tom dostat sanci, delat treba i zadarmo, zaplatit si training atp., me vzali a hodej me do vody bez skoleni, udelala jsem jen neformalni pohovor (Samuel jim mezitim demoloval zasedacku) a byla jsem shledana zpusobilou a obdrzela uznani co se tyce mych znalosti a prehledu (jo, jeden muj ex byl drogove zavislej, o sleeping rough vim svy a o pomahani uprchliku taky). Vzpominam si ted letmo na projekt nad kterym teoretizovali pred lety s Ludkem Marksem, totiz o zrizeni domova pro drogove zavisle z jednoho rozpadleho staveni (nebo to snad byl kostel? zvonice?) kteryhoz smysl byl zaprahnout je do tezky fyzicky prace a zabit tak dve mouchy jednou ranou – opravit pamatku a vylecit zavisle ze zavislosti. Zustalo bohuzel u myslenky. Ale zpet k me nove praci – jsem externista a budu placena podle hodin, sichty jsou ruzorode a na ruznych mistech, o ruzne delce. Je treba si vzdy v pondeli zavolat, rict jak a kdy mam ten tejden cas a ‘zabookovat’ si praci. Taky jsou nektere ‘sleep over’ – nocni, coz je lip placeny a vetsinou tam neni moc co delat (udelat obcas kafe a pokecat s nejakym typkem co nemuze spat). Zatim uplne presne nevim co tam vlastne budu delat ale bylo mi receno ze proste jenom tam ‘bejt’ a ze ‘uvidim sama’ a ze se nemam bat. Znovu musim konstatovat ze neni nad to mit kamarady protoze tenhle job mam diky osobnimu kontaktu.

Co se rysuje dal je prace v hospode ale to nechci zakriknout. Je to muj davnej znamej a zase se prestehoval, tentokrat na Viktorii. Nevim jestli hleda nebo nehleda staff ale zkusim na nej vyvinout jemny natlak. Docela rada bych se po 10letech vratila za bar, i kdyz tentokrat jen part-time a vicemene pro radost a zabavu. Zatim nic neslibil ani nevyvratil a zve me tam i kdyz se neni schopnej vyjadrit KDY. Nektery chlapi jsou na zabiti! LOL

Oficialni ‘papirovou’ praci zkratka potrebuju, dnes mi totiz volali z jedne z vysnenych skolek s tim ze pro me maji misto. Absolutne jsem to necekala. Dost mozna ze je to ta uplne nejlepsi, neni sice ‘posh’ ale je aboslutne friendly a k tomu pomerne blizko (cca 20min pesky). Za par dni tam jdem na obhlidku, zatim ji znam jen z okukovani zvenku. Pokusim se ji nafotit. Jakmile budu oficialne pracovat nabehne mi zpatky Tax credit, a budu ji schopna poplatit, alespon pevne v to doufam. 

Vcera vecer jsem byla ve meste na veceri a sklenicce s kamaradkou co taky slavi narozky (skoro vsichni mi kamosi jsou Skopci!). Vysla jsem z baraku v 7 vecer a hned mi prislo vsechno jiny. Vzduch nejakej cerstvejsi, vonel zvlastne, patrovej autobus skryval mnoha dobrodruzstvi a pohledy spolucestujicich me vzrusovaly. Jako by moje nadseni ‘svobodou’ bylo nakazlivy. V osm na Bond Street. Nebo rikala Baker Street? uvazuju si a necham se vezt autobusem pres Temzi a znovu me uchvati pohled na London Eye, vsechny ty mostu a budovy a soumrak a svetla. Vecere v nejlepsi thajske restauraci a ja kapsovy kalhoty, tenisky a cernej natelnik ulepenej na rameni od samuelovejsch susenek a tekouciho nosu. Nikdy jsem se necejtila lip. Vsichni ti modelove a modelky s distunguovanyma dialogama mi mohli….Sakra takhle dneska vypada pracujici lid? premitala jsem. To se do procesu asi jen tak nedostanu. A vadi mi to? Ne. S Hankou bylo fajn. Jidlo bylo uzasny, vino taky. Jedly jsme hulkama. Povidaly si nekolik hodin a pak sli jeste jinam. Trvala na placeni. Vnutila jsem ji pulku. Studuje osteopatii, ma asi dva joby a prave ji pustil k vode (nigerijskej) pritel. Po 6ti letech! Chybi ji kontakt s jeho dcerou (z jineho vztahu) se kterou byly velky kamaradky. Long story. Domu jsem dorazila vesela v pul dvanacty, oba my muzi uz spali. 

A jinak? V plnym proudu je moje ‘socializovani’ se skupinkou ceskejch a slovenskejch matek v okoli, porad nekam chodime a neco podnikame. Ted byly dva tejdny prazdniny tak mohly ‘ven’ i ty co normalne nemuzou. 

Taky se zacinam kamaradit s lidma z baraku, dole bydli ten pohodovej Jamajcan co vecne hlida dve vnoucata a sedi ‘na zaprazi’, srdecne se pokazdy zdravime. Pod nama bydli Japonec s dvema detma, dneska byli taky chvili pred barakem.

$$OBR399085$$
otec a syn davaji kratoucky ‘fotbalek’ nez pripravim veceri.

$$OBR399082$$
sroceni kolobezkaru

$$OBR399079$$
trilety chlapecek me vyrazil dech predvedenim pryzoveho pasku kolem zapesti. ‘What is it for?’ ptam se nejiste. ‘I am turning into alien’ vysvetlil vecne. Tady u lampy maji spaceship a je potreba se na ostruvek dostat i s dopravnim prostredkem. Na lampe je nejakej zakytovanej sroub a to jim slouzi jako tlacitko pro presun. Byli vsichni strasne vazni, Samuel se uplne prirozene do hry zapojil.

$$OBR399080$$
dnesni stul – krome tulipanu jsou kytky ulovky z prochazek.

$$OBR399081$$
a pokec s nonsem – je mu v nemecku dobre, pracuje v africke restauraci a ma pritelkyni. Posila uz dokonce penize domu a rodina nevi jak mi podekovat. Mozna se z poflakujiciho (vystudovanyho) ‘budizknicemu’ opravdu stane spokojenej obcan Evropy, kdo vi?