tentokrat jen ja

Nejdriv jsem otalela, cekala jak se vyvine situace s Franklinovo praci (pripadne moji), parkrat jsme to s manzelem prodiskutovali a pak jsem si bookla easyjet do prahy a zpatky na 5ti denni trip. Varianta ze s sebou beru Obinnu, kterou prosazoval manzel nakonec byla prebita mymi argumenty (nepracujes, Samuel je cely den u Mariam takze ho jen vyzvednes a rano ho tam zas dovezes. Cestovaniho mel za celej prosinec a leden dost. Je tezkej a nechce si mi ho vsude samotny tahat.Ty se mnou jet nechces. Takze bud pojedu sama nebo vubec.) Jeste dneska rano se mne ale ptal ‘Co kdyz sezenu nakou praci?’ ‘No ted uz se to na tech par dni nezblazni, jsou to jen tri pracovni dny a vikend, nebo holt zacni delat od 9 do 5 at ho stihas vyzvednout’ vubec jsem se nenechala rozhodit. Veskery telefonaty ktery od naseho prijezdu totiz udelal byly zoufaly. Nikdo nema praci, vsichni sedej doma. Jeho bejvalej hlavni kontraktor sice cosi prislibuje ale je to vzdaleny a nekonkretni. Mezitim jsem mu ja obvolala par mist z novinovejch inzeratu a zaregistrovala ho u recruitment agency. Kamaradky manzel poslal formular a prislibil interview a moznou praci jako ‘security guy’ coz sice neni nijak zvlast extremne dobre placeny ale je tam moznost postupu na supervisora atp a je to trvalej pracovni pomer s dobryma podminkama.

Ja sama reagovala asi na 4 pomerne solidni nabidky CAD Techniku tady v Londyne a jednu pozici v Cechach (z ktere mi prisel obratem feedback…zajimave..je to anglickej job neco jako tenant co-ordinator).

V Praze hodlam krome pohrbu absolvovat nekolik poradnejch tahu po barech, nejaky divadlo, nekolik filmu a nejaky terapeuticky nakupni orgie (nastesti tam mam furt vzornyho najemnika co plati najem takze jen vyberu penize z banky). Ctvrtek a patek uz je booklej, na zbytek prijimam nabidky :)

Dneska jsem dorazila do somalsky internetovy kavarny na Lewisham Way odkud jsem surfovala minulej tejden a optala se jich jestli nenasli muj flash disk. Ani tak fakt ze byl muj jedinej, mel 2giga, ale to ze obsahoval spoustu fotek z Egypta a my CV, znamenalo ze bych nerada aby se dostal do cizich rukou. Dokazala jsem o nem rict jenom ze je zelenej. Usmevavej mladik sahl pod pult a beze slova mi ho podava. Zrejme si me pamatoval. Zmoklou, rozkaslanou a usmrkanou, s kafem a croissantem.

Neni to krasny?