Jak se mi nechtelo do prace

V nedeli jsem sla spat (no, spat, spis teda do postele) s takovym tim ‘sakra to uz je konec vikendu???:(‘ a rano kdyz F. odchazel tak jsem se protahovala (teprv ted malej poradne usnul) a rikam si ‘to by bylo fajn moct zustat v posteli’ a zapnu TV a ve zpravach hlasej ze vcera bylo 28stupnu a dneska ze to bude podobny.

Predstava umorne cesty autobusem do kanclu kterej je pod strechou a peceme se tam i pri prumernych (natoz extremnich) teplotach, hnipani se v praci ktera mi zadna poradna na stole jeste nepristala a v kontrastu s tim predstava bary ktera se samuelem v parku chyta bronz, pripadne obrazi obchody, plus moje omleta omluva ‘a potrebuju si dodelat veci do skoly!’ a pohled z okna kde slunicko prozarilo prvni zelene listky na stromech, a uz jsem vytacela recepci nasi firmy.

Lhat nebudu, proste se optam jestli by se beze mne neobesli jeste den, dva, ke konci tejdne se ma ochlazovat a bude po peknym pocasi, premitam jak to nejlip formulovat, M. jeste neni u sebe tak nechavam voicemail a ze zavolam po devaty. Volam po devaty a mam pripravenejch tisic omluv, ze vim ze dovolenou si mam bookovat s predstihem atp a ze jestli je tam neco akutniho ze jsem obratem na ceste ale M. je samej usmev a ochota a prej uz mi poslal mejl, ze je to v pohode, ze jasne, a ze jestli nechci i stredu, a ve ctvrek mam skolu ze jo? Ja rikam jo, ale dva dny mi stacej, ve stredu rano tam budu. Prace se tu najde ale nic nehori, hlasi M. a ja mam pocit ze ma radost ze zustavam doma a nevim jestli je tak nezistne rad ze si uziju krasneho pocasi a nebo jestli to prepisk s nabiranim kontraktoru (minulej tejden nastoupila Samantha) a nema pro ne praci nebo jestli ma jeste spatny svedomi z toho M. majlu. Kazdopadne pekne podekuju a odvolam odpoledni Mariam a zrusim dnesni dopoledni Martinu, pak se vsichni tri nasnidame, a jdu se S. na navstevu k M. a Kim. Cestou domu nakoupim a uvarim, vyperu a pradlo hodim ven, B. se S. jdou do Deptfordu, ja se poflakuju doma a na zahrade a odpoledne prijde Mikulas, povesi nam houpacku, spravi boule na podlaze (drevo se nam opet nafouklo, povesila jsem tam spatne vyzdimany pradlo a kapalo na parkety). Vypije dve piva, ja si dam Strogbow, upecem dve pizzy, posedime venku, dam si mentolku a je mi fajn.

Mikulas je dobrodruh, je s nim sranda ale nekdy clovek proste nestiha. Dneska v 10pm mel jet s nejakym typkem z pohybu do cech, za spolujizdu autem si typek rekl 40liber, Mikulas nabid 50 kdyz ho vyzvedne doma a ujistoval se ze tam bude misto na kufr. ‘Ze mam jeste dve kytary jsem mu zatim nerek’ smeje se pod fousy. ‘A co ma za auto, kolik jede lidi, co je to zac?’ vyzvidame s Barou. ‘To jsem se nezeptal’, potahne s vaznym vyrazem z rucne ubalene cigarety. Nechce se mu od nas ale nakonec tu nechava naradi, bere si do ruky posledni pivo a vyrazi.

Neco po desaty mi vola: ‘tak prijel, ale kdyz videl muj kufr tak utek. Vyrazim na Viktorku’ ‘A nebylo by lepsi podivat se na ty autobusy nejdriv na internetu?’ navrhuju. ‘Ono neco pojede, tak cau’ louci se. A vono asi jo.

My zejtra jedem na vylet do Brightonu, jupiiii mooooore ;-)))))))))))

2 thoughts on “Jak se mi nechtelo do prace

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s