Dil 3: Mesto

Z Ruzyne jsme se dopravili na Smichov autobusem MHD a metrem, za pomoci tatovych instrukci a s pouzitim listku na dopravu co nam dal. Bylo to pomerne snadne, autobus byl temer bezbarierovy a na Zlicine je dokonce vytah. Samuel let prospal na mym kline, pri cekani na kocarek a kufry jsem ho na letisti nakrmila a ted spolucestujici bavil radostnym hykanim pokazde kdyz nad ridicovou kabinkou zablikaly cerveny pismenka nasledujici stanice. Zadny vytresteny ani ustraseny pohledy Franklinovym smerem jsem nezaznamenala, ani pozdeji pri prochazkach Prahou, naopak obdivnych pohledu smerem k Samuelovi jsem si vychutnala bezpocet. V metru se lidi ale divali pokradmo, v odrazech a pouze pokud jsme se na ne nedivali my, coz mi prislo humorne a smutne zaroven. V Londyne staci jet par stanic autobusem a dama co sedi vedle vas okamzite navaze se Samuelem konversaci, vypta se mne na jeho vek, jmeno, nebo aspon dela humorne obliceje a rozesmiva ho. Na Smichove jsme se vysplhali do bytu, odhodili zavazadla, najedli se, osvezili a bylo odpoledne. Franklin se prilepil na okno a pozoroval Prahu a Prazany, pro zbytek pobytu se misto u okna stalo jeho ‘zakladnim stanovistem’. Pocasi se menilo mrknutim oka od snehove vanice po slunecny jarni den, takze jsme neustale skladali a rozkladali igelitovou plastenku od kocarku. Vypozorovali jsme ale ze mezi ceskejma maminkama je tenhle dil vybavy kocarku vec bez ktere se lze obejit, kupodivu, tady v londyne nemusi ani prset a kocarky tim vybaveny jsou, aby se tam udrzelo vic tepla ci ochranilo pred vetrem, tady v praze chumeli a decka lapaj vesele snehovy vlocky do pusy a provlhava jim obleceni a houby zle. On se ten igelit blbe sklada, to je fakt, a zabere dost mista ale…

Nastoupili jsme do tramvaje c.9 ze dojedem do my banky vyzvednout nejakej cash a v miste urcenem pro kocarky uz jeden kocarek je. Franklin se podiva na asi dvouletou holcicku a pak se opta maminky ‘she’s mixed race as well, init?’ s veselym usmevem. Zamrazi mne protoze holcicka sice snedsi je ale jaksi podvedome ocekavam prekvapenou ne-li neprivetivou reakci maminky. Nakonec to dopadne tak ze s obema travime skoro cely zbytek dne obrazenim africkych mist (kadernictvi, prodejny) a Erinin tatinek je nigeriec, dokonce Igbo. Svet je malej. Pozdni odpoledne je slunecne a prochazime, uz sami, vyhlasena turisticka mista jako Staromak, Melantrichovu, Karluv most a F. je uzasem bez sebe nad nasi architekturou a nad tim jak je vsechno ciste a krasne. Pak jdeme navstivit babicku a dedu do Karlina, obema je pres 90 a oba jsou cili a bystri, prekladam a tlumocim a vypravim a cas utika a F. je ohromen a dojat nad jejich zajmem o deni a svet. Cestou od nich potkavame na ulici Davida, meho nekdejsiho (tehda nezletileho) milence, svet je opravdu malej, nastesti z toho nevznika zadna scena protoze je to dost necekane a surrealisticke setkani. Uz neni hysterickej dekadentni basnik ale postpubertalni vejrostek co se snazi dostat na FAMU nebo jsem to aspon tak pochopila, nevenovala jsem pozornost tomu co mi rika, fascinovaly mne jeho prvni vousy a naducane tvare, a zabyvala se myslenkou na to jak jsem s nim kdysi mohla neco mit. Holt lidi se menej :)

Pak jeste uskutecnime nekolik dalsich navstev, krome jineho se u nas zastavi Tony, typek kterej nas dal dohromady, za coz mu timto vzdavam dik ;) F. se vyptava jakej je pro Nigerijce zivot v Cechach a dozvida se ze nahovno, Tony sam uz je tu radu let a docela zvladl jazyk ale sehnat slusnou praci se mu nedari, dela na recepci hotelu (hned dvou protoze ma dve prace), nevim presne jestli je v livreji a podava klice nebo jestli dela i neco vic, nestihli jsme se tam jet podivat a stejne mel nocni smenu. Ostatni nigerijci o ktere clovek zavadi jsou ti co postavaji na Vaclavaku u KFC a prodavaji (zrejme) drogy. Pisu zrejme protoze to vim z doslechu, zadny jsme od nich nekupovali, ale za tu dobu co jsme sedeli vevnitr se tam nejaky podobny pransakce odehraly a to docela verejne. Kryci cinnost pro prodej je zrejme rozdavani letacku ale to vime opet jen zprostredkovane a je nam to vcelku jedno. To jedno ghananske kadernictvi spojene s prodejem umeni bylo prijemne misto a verime ze africka restaurace (prvni sveho druhu protoze jsme zadnou v praze neobjevili) by se uchytila, spojili bychom to s klubem a jeden den v tejdnu by se tam hralo a tancilo.

Byli jsme v Meli-melo, kamaradka Liz. mi textovala :’..je to tam plny uchylnych cernochu ale vam se tam libit bude..’ ale mne to nenadchlo, styl hudby vubec, prostredi jaktakz a klientela …hmmmm….cernosi sice jo ale fakt nejaky divny. Samozrejme kazdej zna kazdyho, vyrizujou tam ksefty, pripadne balej holky, ale normalni bila holka by tam asi sama nesla a to co tam jde s nekym zrejme s tim nekym i odejde takze…postradalo to ‘fun’ element a F. spravne poznamenal ze to neni ‘lively’ , presto jsme tam vydrzeli pres pulnoc a tri piva, neb maminka mela ‘babysitting’. Urcite prijedem co nevidet zas, az bude teplo a budem moct vysedavat na zahradce nejaky baby-friendly hospody nebo kavarny i kdyz kdovi jestli takovy v Cechach vubec existujou. Kam jsme prisli se kourilo. Po veceru v hospode clovek aby vypral kompletne svy nasmradly obleceni na coz my jsme si uz odvykli (tady uz se v hospodach bez vyjimky nekouri).

$$OBR327840$$

Na kave: spici Samuel a Erin ktera vyrusta bez tatinka a rika kazdymu cernochovi strejdo.

$$OBR327841$$

KFC na Vaclavaku

$$OBR327842$$

Africka kultura v Praze (Ghana).

$$OBR327843$$

Interier je prijemnej a obsluha pratelska. V suterenu koupite potraviny.

$$OBR327844$$

Zastupy turistu pred Karlovym mostem

$$OBR327845$$

Staromak

$$OBR327847$$

tesne pred timhle snimkem prosla mezi mnou a F. pani starsiho veku, chytla kocarek a smykla jim stranou a neco nevrazive zabrucela, asi ze ji prekazime v ceste.

$$OBR327848$$

F. vybira kyticku pro karlinskou babicku (kvetinarky z nej byly na vetvi:’pane to mi neberte odtamtud to mi reknete co chcete ja vam to navazu.’Ale obslouzit ho neprisly dokud jsem nezasahla.(anglicky neumely).

$$OBR327849$$

sestrencin pes

$$OBR327850$$

prostranstvi pred Andelem (na koncerte byli nejvdecnejsi tanecnici mistni bezdomovci a alkoholici a smazky – a ze jich tam je!!)

$$OBR327851$$

Tony

$$OBR327852$$

Odchazime aniz bychom se s nekym spratelili, prestoze nigerijcu tam par bylo, jaxi nebyli moc ‘o nicem’.

$$OBR327853$$

Odletame s jednou taskou a jednou slecnou navic!

$$OBR327855$$

V letadle easyjetu byl jeden mixed race kluk s ceskou maminkou a hadejte kde sedeli? spravne – u nas ;) Kluk umi bezvadne oba jazyky a hraje profesionalne fotbal, cetl si knizku o Maradonovi a prej ho potkal kdyz byl v Argentine hrat. F. byl ohromen.

Mimojine jsme absolvovali hned tri navstevy na cizinecke policii v Konevove (kapitola sama o sobe) a budeme zvat jeho bratra Nonsa kterej si plni sen o ceste do Evropy za karierou fotbalisty, ja zustavam skepticka ale prejici. One never knows!