Pro ty co si stezujou ze nepisu : BUDE HUR

diky vsem za majly a vzkazy a pozdravy a sorry ze jsem moc posledni dobou nepsala, byla jsem bizi, zacala jsem se napriklad angazovat v nasem kostele, pronajimame halu na ruzne krouzky a dalo mi dost prace zpracovat agendu kterou jsem prevzala a udelat v tom poradek, taky resim rozpadajici se vztah nasich znamych, ukoly do skoly mejch neschopnejch spoluzaku, jednu chvili jsme hledali novy byt protoze nam bytna zvedla najem a ted uz se konecne tedy chystame na odjezd.

Prislo to necekane ale ja jsem nikdy neprestala doufat ze to vyjde, i kdyz s pripadnym neuspechem jsem byla dopredu smirena. Zvlastni, ale presne tak nak to holt mam. Slavit vanoce tradicne jsme se tak jako tak nechystali a smutno nam nebylo, proste jsme pokracovali v drobnejch beznejch vecech. Franklinovi se podarilo vyridit tu registraci pro praci na stavbach, shodou okolnosti skladal test prave 10ho, ve stejnej den jako jsem ja prebirala klic od kostela. 10ho byl nas puvodni termin odletu. Do toho se loucila kamaradka co se stehovala zpatky na Slovensko a ja nasla kamaradku novou, jen par ulic od nas.

Vcera jsme po patricnejch oslavach (vypili jsme spolu s F. a tatou dve lahve cervenyho vina a dali si poradnou africkou veceri v restauraci, kde se S. plazil spokojene po zemi a vymet vsechen bordel pod stolem) udelali par zakladnich telefonatu. V Africe vsichni plakali a skakali radosti, moje mamka propadla naopak skoro okamzite a s predstihem strachu z toho co nas na ceste ceka a jestli se vratime v poradku. Dneska jsme nejak sesumirovali penize a rozhodli se co nakoupime a tak. Hlavni zalezitost je koupe auta, to musime provest v podstate obratem, to jest zejtra vybrat dalsich 2000liber a poslat je franklinovymu brachovi kterej mezitim odjel autobusem z Enugu do Lagosu nam tam to auto obstarat. Ted jsou tam dva dny svatku takze ma na nakup jen patek, v pondeli prilitame. Bez auta bychom se v Nigerii nemohli moc pohybovat, obzvlast mame-li male mimino, autobusy si predstavuju tak nejak podobne jako indicky, preplneny a nepohodlny. Z Lagosu do Enugu je to po silnici asi 6hodin jizdy, myslim ze bychom autobus nevydejchali, navic se vsema kuframa atp. Kocarek brat nebudem, na venkove stejne nejsou zadny rovny cesty, budem Samuela nosit uvazanyho na brise, berem jen autosedacku do toho (potencialniho) auta. Predesilam ze ani ja ani F. neumime ridit, prestoze ja jsem vlastnikem ridicskeho prukazu LOL. Ala tam se pry nemusim bat jezdit, tak jsem zvedava.

Touhle dobou uz je v Lagosu mimojine Hanka, kamaradka Dasi (te, co se vratila na Slovensko) a uz mi textovala ze je tam 35stupnu a ze se tesi az dorazime. Ja v Peckhamu prosla Primark a Peacocks a mezi svetrama a kozichama zkousela najit nejake plavecky a tilecka a kratasky. Bezuspesne. Musim projit dnes satnik a zjistit co staryho pujde pouzit.

Byli jsme dnes v Baby clinic zvazit Sama a poradit se o ochrane pokozky (mela jsem za to ze mi poradi neco specialniho ale poslala mne do drogerie koupit opalovaci mliko s vysokym ph faktorem, franklin naopak tvrdi ze deti u nich pudrujou, kazdopadne kosmetiku koupime az tam, vyjde to levnejc a bude to ucinnejsi). Samik nam trochu pohubl, prestoze se laduje uz beznou stravou, ma 8.5kg ve 27tejdnech.

Tak ja se jeste ozvu nez vyrazime ale tam uprostred buse to pak bude s internetem (elektrikou, vodou atp..) slabsi. Takze se mnou mejte trpelivost :-)