uz bylo na case

Skoncila jsem s vypravenim ve ctvrtek kolem poledniho s tim ze zrejme odjela smer ruska agentura. V patek jsem rozepsala pokracovani ale bylo to splachnuto vodou a ted uz to nepodam zrejme tak pusobive protoze cas utekl a udalosti pribylo a zacina mi to vsechno splyvat a nechci se opakovat. Navic mne uz to tak otravuje a unavuje ze se skoro ted NUTIM o tom psat ale chci to uzavrit kdyz uz jsem to zacala. Zjistila jsem totiz ze pravou pricinou vseho meho utrpeni je snaha porozumet jejim mozkovym pochodum, snaha vydedukovat ktera bije a podle toho se pak zachovat. Ale kdyz nekdo nevi co chce pomoct se mu neda, bohuzel. I F. se uz zacal vyhybat komunikaci s ni neb to nevede k nicemu.

Takze poporadku. Ve ctvrtek bylo domluveno ze vyrazi navecer s F. do toho holicstvi, neb ve stredu prijela pozde. Prijela zase pozde ale stejne ji tam vzal. Neporidili sice ale dostali doporuceni kam jit a kde to zkusit a reference a rozhodli se to nechat na nasl. den neb bylo pozde. No a doma vyzvidame jak poridila, jak stravila den. Odpovida nesouvisle a plete tri veci dohromady. Pozdeji pochopim ze v jedne agenture chteli NI number, v druhy sice ne (v ty rusky), vyinkasovali vsak 10liber a nedali ji ani zadnej car papiru ani prislib kdy a jak se ozvou, jen ji rekli ze s jejim typem viz muze delat jen urcity druhy prace a vic jsem se od ni nedozvedela (napr. JAKY druhy prace meli na mysli a jestli ji nakou takovou sezenou a kdy a jaky ma sance…) Asi ze nezeptala ani ona sama, ackoliv clovek by rekl ze jazykove bariery nemaje, nic ji nebranilo. Pak referuje o tom ze si byla pozadat o NI number, ze ji na jobcentre dali cislo kam zavolat a ze tak ucinila a ze ma sjednany appointment, ze ji postou prijde dopis ktery ten appointment potvrdi a s tim dopisem ze muze dostat praci i bez NI cisla. Jsem ohromena, F. si tohle zaridil teprv nedavno a me samotny to trvalo MESICE se vubec k appointmentu dopracovat. Ptam se: a co po tobe chteli? Cos jim davala, nasi adresu?Melas ji nekde napsanou? A ona ‘mnoooo…jsem ji nevedela celou, jen Manor Avenue, Lewisham…’ a ja na to ‘ale post code je docela dulezitej, bez toho to asi nedojde’ ..a ona v zretelne opozici ‘ ale kdyz jsem jim rekla ze Lewisham tak by meli vedet…’ Zalapam po dechu: ona se se mnou bude snad hadat?! Postcode je v adrese naprosto KLICOVEJ! No a pozdeji kdyz se F. sel koupat jsme osamely v obejvaku a ona najednou zaspita ‘Pavlo, vis co?’ ‘ne, co?’ optam se. ‘Ja jsem se dneska sesla s Dejvem a on tam byl se mnou a ja jsem dala JEHO adresu. On mi ten dopis pak da. Rikal mi at to nerikam Franklinovi. Ale ja mu rekla ze mam pritele!…’ Ohromene to stravuji…(aha tak proto mne devce rano neotravovalo s tim jak se tam dostat, mela uz zajistenej doprovod) a pravim ‘ ses velka dost na to abys vedela co delas’ …a opoustim obejvak. Proc se sakra hadala o ty adrese?

No dobry, tak si rikam, ma rozebehly veci, neco se vyvrbi drive nebo pozdeji, pak byla ta povoden v patek, zacinala jsem prispevek tim jak je venku tma a zima a slejvak a ze jsem teda doma odkazana na TV a jeji existenci protoze je jasny ze v desti nikam nepujde. Pak byla sobota kdy jsme ji skoro nevideli protoze jsme byly s Vercou a Norou a detma venku a vecir pak spolu s manzelama u nas popijeli a besedovali a ona nam ‘vyklidila pole’, kde byla a co delala jsme se ovsem nedozvedeli, prisla asi 5min po jejich odjezdu (kolem 11vecer) takze se mne zmocnilo podezreni ze se potloukala nekde okolo a cekala az se ji obejvak ‘uprazdni’ a zacalo mi ji bejt lito.

Vcera, v nedeli, nam oznamila ze jsou jeji narozeniny a ze se jde projit a premejslet. (YES!) A kdyz prisla hned v chodbe mne na pozdrav a ‘how are you?’ spustila zpoved jak je osamela a ze mluvila s maminkou a ta ze ji rekla at se vrati domu a ze jestli bych ji nepomohla sehnat letenku domu ale ze ma jen 150liber a ze to teda muze bejt jen do Warsavy…a muj mozek zacal zpracovavat prival informaci a prehodnocovat situaci. ‘Takze ty mas jen one-way letenku?’ ‘jo’ ‘ ale warsava je v polsku’ ‘to nevadi, od tamtud muzu jet vlakem’ ‘a to zvladnes?’ ‘jo’ (a sehnat si letenku na net ne?? myslim si… vubec se mi nak nechce bejt ‘involved’, vidim problem. ‘a uz ses uplne rozhodnuta? kdy teda chces letet?’ ‘nooooo…..co mozna nejdriv…’ A ja jsem rozplocena mezi panikou jit okamzite shanet letenku (a pripadne ji to pres svoji kreditku koupit a chybejici penize do ni vrazit) a druhej hlas mne nabada jit se zavrit do loznice a ignorovat ji. ‘Az prijde F. tak si sednem a promluvime ok? ‘ uzaviram to neb na ni fakt nemam naladu, stoji jeste ve dverich a vali to na mne zatimco ja jsem bizi uplne s necim jinym (psanim mejlu) a nehodlam toho kvuli ni okamzite nechavat. Pozdeji jsem pak slysela jak Franklinovi vypravi ze ji zacina skola a ze je nejlepsi studentkou ve tride. Kdyz jsem se ji na dokonceni studii ptala ja mavla nad tim rukou jakoze bezpredmetne, ze skolu muze dodelat kdykoliv.

Takze se podivam po nejakejch tech letenkach, zjistim ze za 150 se nesezene single let ani do Warsavy natoz do Minsku, zacne se mi o tom i zdat ale pak mne napada: hergot, ma rodinu a milence, nak sem prijela, nak zas odjede. Venku je spousta agentur a ja zrovna na cele napis CESTOVKA nenosim. Kdovi co tam vlastne mam. Kazdopadne nakou tu vrasku uz jo, hlavne takovou tu vodorovnou, myslitelskou, kdyz nadzvednu v udivu oboci.

Tak dobrou noc