Aneb nenudim se

Predevcirem jsme vybocili z ponekud monotoniho kolobehu plinka, krmeni, plinka a octli jsme se uprostred akcniho filmu. Stalo se to asi takhle: Po dlouhe vychazce Hilly fields, posezeni v parku a nasavani vune posekane travy vracim se s kocarem ulici dolu k Lewisham Way. Cestou jsem jeste narazila na auto s napisem ‘For Sale’ za 250liber (Rover, cervenej tridverak) ktery jsem chvili okukovala, a pak uz jdem kopcem dolu, fotim si predzahradky viktorianskejch domu, ibiskovy kere a najednou si vsimnu periferne jakehosi vzdaleneho pohybu. Na baraku pres cestu se nekdo splha nahoru po plastovy trubce vodovodniho odpadu. (Odbocka: protoze zde v anglii nejsou fakticky zadny mrazy, jsou vsechny svody vedeny VENKEM po fasade a nemusej bejt zaizolovany). Takze typek pomerne rychle stoupa nahoru, pomaha si ostenim oken, rimsickama a drzi se roury jako pavouk. Leze tak rychle ze nabydu pocitu ze to nedela poprvy. Protoze mam v ruce fotak s dobrym zoomem, nevaham a nasekam par fotek nez zmizi v otevrenym okne. Pak se priblizime s kocarem bliz a mne furt vrta hlavou jestli si jen nekdo zapomel klice nebo jestli jsem na stope zlocinu. Rozhlizim se kolem a hledam komplice, auto s ridicem atp…ale krome par nezucastnenych obcanu cekajicich na autobus na blizke zastavce nikde ani zivacka. V duchu si zapisu cislo baraku a popojdu dal k lavicce kde usedam a vytacim 999. Abyjste vedeli nehlasim ‘zlocin’ poprve, uz jednou jsem byla v Camdenu svedkem predavani kontrabandu (nepochybne baliku drog) a z toho mi tak busilo srdce ze jsem to hlasila az kdyz jsem prijela domu ;) Takze si me bere policejni operator a zaznamenava podrobne popis dotycneho a detaily. Za necelejch pet minut, jeste jsem ani nepoposla do nasi ulice, priritily se se sirenama asi tri policejni auta a chlapek mi vola od baraku aby se ujistil ktery vchod a ktery patro a jestli jsem nevidela nikoho vychazet. Louci se se slovy ‘speek to you soon’ coz mne trochu rozrusi a znervozni. Kdyz ted chytnou zlocince budu muset jit svedcit? Nebude stacit jim poslat fotky mejlem? Zabyvam se predstavama jaky to bude kdyz budu zejtra na titulce novinovejch stranek. Londyn je na nejvyssim teroristickym stupni pohotovosti a co kdyz jsem objevila hnizdo nejakejch vyrabecu bomb? Takovy veci jsou v televizi ted denne.

Po zbytek dne se od mobilu nehnu, nesu ho sebou i k prebalovani a pak jeste travime zbytek odpoledne se Samem na zahrade a chytame posledni slunecni paprsky ale zadny VIP hovor neprichazi. Objevi se Franklin, nakrmim ho, povypravime a jdem spat.

Co je jeste u nas jinak noveho je ze prijela Marina. Beloruska princezna, kudrnata blondata modroka droboucka mlada divenka, ktera je pritelkyni Franklinovyho nigerisjkyho kamarada z Egypta. Prijela ze Skotska, kde ji vyhodili z farmy kde byla sbirat jahody. Prijela jako studentka s vizama na sber ovoce prave v tyhle farme takze je prakticky bez papiru a my se ji budem pokouset pomahat ted najit praci (resp.ja) ale nakou takovou kde by je nezajimalo ID a imigracni status.

Je miloucka a domluvi se slusne anglicky, na druhou stranu ale je hrozne naivni a nic neumi protoze doted jen studovala (zemedelskou skolu). Porad vypravi o sve rodine, ukazuje nam fotky, je ‘homesick’ (po mesici) a nema predstavu jak a co chce delat dal. Se svym pritelem jsou uz dva roky a porad si SMSKujou a volaj, ovsem on by byl rad (a jak jsem pochopila tak i rodice) aby tu zustala a uchytila se. A pak by ‘nejak’ prijel i on. Proc jeji rodice chtej aby zmenila zemi je protoze pokud si sveho cerneho pritele vezme a budou mit deti, nebudou to mit v jejich malem meste lehke. Rodice musi byt nesmirne tolerantni a odvazni, kdyz jsou takhle ‘pripraveni prijit o dceru’ …jeji sestra je vdana za nejakeho Kavkazkeho chasnika a na forkach vypadaji stastne a jejich rocni modrooka holcicka je jako andilek… (ja jsem zrovna ten pravej k tomu soudit, ja vim, ale nemuzu se ubranit predstave co by bylo kdyby si nasla dejme tomu spoluzaka ze skolu a ne aficana kterej byl ‘na uteku za lepsim’, bohuzel pres chudou zemi…ale Franklin ho zna a rika ze je to fajn kluk tak doufejme ze jeho umysly jsou cestne a stejne mi do toho nic neni)

Bude ale nesmirne tezky najit i nekvalifikovanou praci pri tom privalu lidi z vychodni evropy. Penize nema, je placha ale pritom zaroven hrda, trochu mi pripomina mne samou kdyz jsem tu byla poprve, odkazana na pomoc ostatnich ale neschopna si to pripustit, poustela jsem se do zpovedi a konversaci o ktere nikdo nestal, nesamostatna, a pritom neurcite ‘ukrivdena’….ach jo. Druhej den a neskoci a neumeje nadobi, nepripravi si jidlo sama ackoliv jsem ji Xkrat rekla at se chova jako doma, porad ceka ze ji neco ukazu, prikazu, vysvetlim, neumi ani odpovedet na inzerat mejlem, nema CV, predstava ze ji poslu s mapou London A-Z do ulic je zrejme v oblasti fantazie. Je 11.43 a jeste nevylezla z obejvaku, kde spi, (Franklin tedy musel ke mne do loznice – dobre mu tak – zachranovat lidi – ted se nevyspi) ale ne, ja rada pomuzu, ale nejak s timhle to nebude lehky….pripada mi ze nema energii a odvahu na to nekde zacit litat za barem a nebo uklizet cizi domacnosti…ale tak zacinali vsichni….ona ale holt je trochu asi nobl…no pockame az se rozkouka a uvidime..v nejhorsim ji F. bude muset prestehovat nekam jinam protoze prece jen je to dost omezeni …kdyby aspon litala po venku a shanela neco a sem se prisla vyspat…nevim…je to mala holka musim na ni bejt hodna ;) Je mi ji lito, ale vsichni jsou tu na stejny lodi, doma malo penez, spatny nebo zadny sance najit praci, ale laska k domovu velika, zit v rozploceni se neda, musi si vybrat. Jen jsem probirala s F. ze bych ji nerada navezla do neceho ceho by pak litovala (falesny ID atp)…no jak rikam, uwidime …