uprostred niceho

Ocitla jsem se ve zvlastnim pocitu casoprazdna, v prostorovem a pocitovem vakuu

jsou bezmala dve hodiny odpoledne, a pokud nechci zmeskat letadlo mela bych nepozdejc kolem ctvrte uz sedet v nejakem prostredku londynske hromadne dopravy a nechat se odvazet na Heathrow. Misto toho se nachazim v plnem zaujeti nad satnikem, prochazim supliky a prerovnavam kominky, zehlim Franklinovy kosile a dokonce i trenyrky, coz jsem nikdy nedelala. Mela jsem dlouhou horkou koupel s knizkou, do ktere se marne snazim zacist, ted jsem si udelala toust a caj s mlekem a premyslim co vlastne sbalit, kolem mne ruzne mobily, nabijecky, prevody AJ-CZ zasuvek, sbirka klicu, kreditnich karet, karet na dopravu, zdravotnich karet, a v male prirucni tasce zatim jen par darku. Pojedu nalehko ale rada bych se uz konecne ‘vzila do pocitu’ ze odjizim a porad mi to nejak nejde…

Kdyz dopoledne prisel Franklina vyzvednout kamos a oba pak odchazeli na fotbal, on na sobe cerveny tricko s Poborskym, ksiltovku a usmev od ucha k uchu, prislo mi najednou hrozne nepatricny nekam odjizdet a nebejt tu az se vrati a bude hladovej a ziznivej jako vzdycky. Posledni ujistovani o tom ze si zavolame, na-emailujeme, budeme chybet, ja jako vzdycky posledni checking typu ‘mas klice?’ ‘mas dost penez?’ a podobne, uz byli na ulici, oba jak pubertalni ulicnici, poskakovali a smali se a slunicko se do nich opiralo.

Na mne ted dolehla zvlastni tiha nepopsatelne ‘skorolitosti’ z odlouceni, uplne bezduvodna samozrejme, protoze se jedna jen o par dni, a zacinam podvedome pochybovat o tom, ze se zvladnu vubec nejak zabavit, abych napriklad cestou na letiste nepropadla uplne zoufalosti a prazdnote a nezacaly se mi kutalet slzy z oci. Az budu v Praze bude to jiny, ale tahle chvile ‘odkotvovani’ a ‘presunu’ je najednou takova spatne stravitelna a bylo by fajn kdyby ji slo preskocit.

6 Replies to “uprostred niceho”

  1. uklidnila jsem se az v letadle. Sice jsem se snazila distancovat od okolniho deni ctenim knizky a ignorovat celej let a bojkotovat sledovani nacvicovani navleku zachranejch vest a smeru unikovej cest ale pak se to zhouplo a leteli jsme a ja pochopila o cem byl ten dusevni zmatek. Poprvy se nevracim domu ale opoustim domov. Doma je tam kde je Franklin.

  2. tak, spoon, dcera to říká úplně stejně, domov mám už tam, kde je Pumi a u mamky je to až na druhém místě …

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s