I kdyz ted uz se mi ta rada zas tak nekonecna nezda a pauzy, prestoze hodinove, zdaji se byt kratsi a kratsi. Snazim se je vyplnit: zoufalym spisovanim eseji  a rocnikovych praci do skoly; neustalym checkovanim mejlu; tupym ziranim z okna; konzumaci vseho co mi prijde pod ruku (povetsinou toho, co se dalo obstarat cestou do prace nebo ve firemni kantyne protoze jsem moc lina se v poledne nekam odebirat shanet sendvic); surfovanim internetu (a to uz taky upada, nic zajimavyho tam stejne neni a doma ho mam taky)

Dneska jsem zacala pracovni den spustenim pocitace a naslednym vytazenim knizky a doctenim kapitoly co jsem nedocetla rano v autobuse, dostava to spad a nemohla jsem oddolat. Venku je nadherne slunecno, celej vikend byl uplne luxusni a ja si ho uzila nadoraz, prestoze sobotu jsem stravila z velke casti v praci (od 10 do 3) – ale to bylo dobrovolne tak se to jako muka nepocita ;) Pak uz volala Jana a podarilo se jim s Petou najit Blue Posts, hospodu pred nasi firmou takze jsem vyrazila je vyzvednout, cestovatele, a udelali jsme pravou turistickou pesi trasu pres Oxf. Street, Trafalgar Sq, Westminster, trpelive jsem cekala az si vyfotej fontany a Big Beny (pozdeji jsem na fotkach zjistila nejen ze vypadam jak verlyba ale ze kalhoty ktere nosim jsou opravdu HROZNE kratke (prodlouzene nemeli a ja JSEM dlouha) takze uz si je na sebe nevezmu dokud je nejak neprodlouzim. Fakt to vypada smesne.

Pak jsme dojeli k nam a uvarili skvostny veprovy vypecky a spenat a bramborovy knedle a vecir (v noci) pak s Franklinovejma znamejma vyrazili do Silver Buckle (hospody kde hrajou Djs hip hop & DnB a je tam nacpano cernejch tanecniku) a bavili se az do rana (ja nealko ale byla jsem ‘high’ – jednou pri ceste tanecnim salem na zachod jsem zachytila obdivnej pohled jednoho krasnyho chlapa (samozrejme cernocha s dredama) kterej zaregistoval moje bricho a vztahnul ruku aby mi ho pohladil. Upozornuju ze tam bylo tak narvano ze neslo projit a nedotknout se ale jeho dotek nebyl rozhodne nevedomej). Pak tam po me koukalo jeste par typku, sedeli jsme na ‘galerii’ pod reprakama a meli luxusni vyhled, a ja bricho schovany zabradlim, ale tancit jsem nesla, na to tam byli jiny exhibicionisti (to by jste proste museli videt).

V nedeli pak prijela Iva a vezla nas na vylet po londyne ‘na sever a zase zpatky’, aby Franklin mohl predat Stanleymu nejake dary na cestu do Nigerie. Dik Ivo!

V praci se to klasicky vse hroti, ze dvouch mne pridelenych kontraktoru byl jeden odvolan na dulezitejsi projekt, druhej si zlomil udajne nohu, snad najmou nekoho jinyho, nebo se sem dokulha koncem tydne, nevim, nikdo mi nic nerekne, koordinator Manuel odjel do Japonska, venku se lidi slunej na terasach (vcera jsem neco nafotila na mobil, bejt sama v tomhle velkoplosnym kanclu je zvlastni pocit…) .. mam se dobre.

Doufam ze vy taky xx