pri googlovani zkratky PF jsem krome definice na wikipedii objevila na strankach jedne ceske graficke firmy tento clanek o puvodu PF v Cechach prevzany z casopisu Vlasta. Docela mne to okouzlilo, prestoze dle wikipedie novorocenka pochazi z Francie.

Co ovsem faktem zustava je ze nikde jinde nez v Cechach jsem se s takovou oblibou PFkek (nebo respektive s jejich ‘vydrzi’) nesetkala. Kamaradum ze zahranici vysvetluju pracne a slozite vyznam a smysl PFka (proste to je HODNE STESTI do Noveho Roku, no….ale stejne moc nechapou) Ja uz od mala mela o vyznamu PF jakesi povedomi, spojovala jsem si to s grafickym dilkem, neco jako Ex Libris v knizkach (kde TEM je konec?) a vetsinou si je vybavila v podobe dedeckova originalniho linorytu ci strycove umelecke fotografii. (teta pamatkarka, stryc restaurator, ded diplomat a amatersky malir, fotograf a milovnik vychazek..pred par dny se dozil krasnych a neuveritelnych 95let!)

V posledni dobe ale ubyva nejen rucnich a postou zasilanych pranicek, na vymreni jsou pohledy (dokonce ty nejlevnejsi, tisk Severografie – pak nema byt podnik v likvidaci,ze??) ale dokonce ubejva nejak i majlu, tak nevim, za chvili se asi lidi prestanou uplne i zdravit. To prece uz neni o tom ze postovne je cim dal tim drazsi a casu cim dal tim min?! Jak krasny to muselo bejt pred 100lety, rodina kolem stolu, zadna televize, cerna hodinka, drani peri, povidani si, navstevy od sousedu k sousedum, nikdo nesledoval hodinky, lidi travili cas SPOLU. Mozna prace byla tvrdsi a umornejsi, prostredky skromnejsi ale nejak mi to prijde opravdovejsi. Neni to melancholie posledniho dne v roce, ja JSEM stastna, jen se mi vzdycky strasne libily filmy pro pametniky, vzdycky jsem mela slabost pro babicciny pribehy, vzdycky jsem milovala stare, treba i rozpadajici se domy a veci. Jsem ze sedlacky rodiny a v detstvi jsem kazde prazdniny travila s brachou a bratranci na statku, v lese, na poli, louce, pude, smetisti, u potucku a vymejslela lumparny.

Jak vyrostou moje deti? Na cem? Na pocitacovejch hrach, zazivajic virtualni dobrodruzstvi bez odrenin, sramu, bouli? Nebudou stavet bunkry, v zime iglu a snehulaky (v Londyne totiz zadnej snih neni), nebudou lezt po stromech ale mozna je vezmem v nedeli do parku nebo zapisem na nejakej krouzek.

Hmmmm….

Musim se jit zeptat Franklina jestli se mu zastesklo po dzungli a vesnici s hlinenejma chatrcema a otevrenym ohnisti a jak to udelame s tim nedostatkem dobrodruzstvi v Londyne.