11 dni do svatby

Aneb: piknik v Hyde Parku a Franklinova kosile

Kamaradi kteri maj prijet z Cech (jmenovite Vlado), jevi uz znamky lehke neduvery v to, ze vubec nejaka svatba bude. Jeste jsem neodeslala oznameni, natoz pozvanku s detailama a instrukcema jaxe sem dostat a jak a co bude probihat. Sice jsem nejakej Layout oznameni udelala ale furt s tim nejsem moc spokojena graficky, kamos Michael co dela webdesign je taky bizi a tak to zatim ceka az si nekdy vecer sednu ke stolu s compem, otevru cerveny vino a zapomenu na lednicku, kuchyni, televizi, rozkopany parkety, a udelam par magickejch zasahu do fotky ve fotoshopu. Zaroven resime s fararem v kostele scenografii’ a choreografii’ naseho obradu, on je reziser a my herci, nicmene muzem mluvit do vybery hudby (varhanik uz nam prehraval ukazky nakejch veci a my si pokouseli predstavit jak pri tim pochodujem k oltari), varianta je I reprodukovana hudba z CD – asi budem mit kombinaci obojiho (nechci tu moc prozrazovat ale pujde o africky gospel/soul od prostitutky ktera se obratila na viru a jeji hlas se zaryva hluboko do srdce – skoro  mne to az srazilo na kolena kdyz jsem to poprvy uslysela – bohuzel to CD neni k sehnani tady – zaukolovali jsme teda pribuzny v africe a poslali ho postou – otazka ovsem je dorazi-li vcas a zda vubec). Dale muzem mluvit do vyberu zpivanych songu, modliteb, cteni z bible, roby oddavajiciho, kvetinovych dekoraci a vubec je toho hodne. Kdyz to zkratim tak NIC NENI NEMOZNE.

Vcera jsme vsak misto komponovani tohoto programu ci jinych, nemene dulezitych cinnosti (jako obstaravani prstynku, svatebni kytice, ozdob do vlasu atp), vyrazili na piknik do Hyde Parku.

V praci jsem to zabalila driv (po te co jsem prisla pozde – az po obede – byla jsem ve skole vyrizovat registraci), a tak jsem se uz priblizne kolem 6pm valela na travniku s pifkem a cigarkem, zatimco Jana se prohanela okolo jezera na koleckovejch bruslich. Bylo krasne, teplo a porad jeste svitilo slunicko. Na ten ucel jsem si nandala kontaktni cocky abych mohla mit na nose /cele slunecni brejle. (napada mne pro to spravnej anglickej termin : sporting‘ – to pouzivaj ve smyslu noseni’, chlubeni se’, davani na obdiv’).

Franklin dorazil kolem sedmy, tancic radosti nad prave uskutecnenou koupi – podarilo se mu sehnat kosili s kanyrama jakou si pral (rekla bych renesancni) – v nakym zapadlym vetesnictvi na Carnaby Street, byla opravdu dost ANTIQUE, orvany limce a platynko slabsi nez dech. Barva vyblede losova. (Pro ctenare se smyslem pro kombinaci barev a design: Moje saty jsou vanilkove zlute, retro styl 60tych let). K tomu byl dovybaven’ vinovym sametovym motylkem a vinovym satenovym opaskem’ sire asi 25cm). Dale zakoupil BROZ pro mne – babickovskou BIZU z kociciho zlata s ruzovymi a vinovymi kameny.

Hmmmmmmmmmmmmmmmmm

Motylka jsme cestou ztratili – zapomeli jsme ho v autobuse kdyz jsme zkouseli nandat do rukavu kosile manzetove knoflicky (zihany hnedy masivni ovalny kamen v kocicim zlate) a doma jsme pak zjistili ze kdyz se F. do kosile navlece, pres svetly (skoro prusvitny) material prosvita jeho ebenova barva kuze (obzvlast viditelne u svu kde je latka ve vic vrstvach) a predevsim: ze se kanyry nehodi k jeho klasicky strizenymu saku. (Nemluve o barevne nekompaktibilnosti s mymi saty).

Takze mame par moznosti:

–   smirit se s tim ze nas vsichni zaskatulkuji jako barvoslepe milovniky second-handovych obchodu

–   delat na svatbe jen CB fotky

–  jit lovit dalsi kostymni kousky do camden marketu a doufat ze to nakonec nak zkombinujem

–  vzdat to a jit do KLASICKE B&W kombinace (to jest ja si poridim novy saty a on novou kosili)

No, porad jeste neni problem prekopat cely styl – je docela uzasny co vsechno si clovek muze vymyslet – napr techno svatbu, kovovy saty, sklenenou kytici, barevny vlasy, nebo hippie style, nebo enviroment style (na farme a jenom s organickejma vecma na jedeni a recyklovatelnym nadobim a jen proboha nic DOVAZENYHO)….mohli by jsme mit tradicni africkou (tu ale budem mit az prijedem tam takze o to neprichazim)….ale pak si vzdycky nakonec reknem: at the end of the day – doe’s it matter? NO! The main thing is that we;re happy and the rest is piece of cake. Takze to fakt berem easy a ja mam mimoradny stesti ze F. je tak pohodovej a v nicem nevidi nejmensi problem. Jeste se jedinkrat nestalo ze by jsme se na necem neshodli.

Mimochodem tuto nedeli nam skoncili ‘Wedding Preparation’ – prochazeli jsme ‘kursem’, dva na dva, bylo to hodne zajimavy, do psychologie, smerovani, praktickejch veci i otazek viry. Napisu o tom nekdy pozdejc. Byla to ‘podminka’ hlavnich duchovnich z kostela kde snatek budem uzavirat (viz clanek nekde hodne nize). My si to nakonec ale docela uzivali, napr lekci o sexu LOL. Ti dva, Matt&Esther, jsou uzasni a urcite nam budou na svatbe tak je vyblejsknu. Hodne nam toho prozradili i o sobe a spratelili jsme se.
Asi ted nebude snadny do kostela PRESTAT chodit (po te co jsme dosahli sveho – oddaciho certifikatu), nebylo by to fer.

 —

$$OBR370932$$

piknik zacal (Jana a jeji kamarad z Moravy)

$$OBR370933$$

piknik se chylli k zaveru (piva vypita)

$$OBR370934$$

dve hrdlicky

$$OBR370935$$

cestou domu jsme si uzivali centrum Londyna jako pravi turisti

$$OBR370936$$

v tasce vedle mne je Franklinuv vyse popsany nakup (jeste kompletni) ;)

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s