Aneb pojednani o kancelarskych bojuvkach o misto.

A nemyslim tim ted misto jako pozici ale misto jako zidli u stolu, cca 2.5m3 velky prostor, zaplneny zhruba metrovym usekem ‘baroveho stolu’, jednou ‘barovou’ stolickou,  monitorem, pocitacem, klavesnici, mysi. Podtrzeno secteno, neni celkem o co stat, ale jsou tu jiste faktory, ktere to ci ono misto zvyhodnuji ci naopak znevyhodnuji. Napr. blizkost tiskarny, kam se lidi furt trousej a navic vam za zady, nikdy nevite kdy vam sledujou deni na monitoru, cekajic na svuj kyzeny dokument, navic tiskarna je hlucna a casto se zasekava, lidi se vas pak jako osoby sedici NEJBLIZ (a tim padem automaticky osoba pokladana za OSVICENOU a ZODPOVEDNOU) ‘ptaji: skjuuuuzzzmiii….there’s red light on it….’ …’It doesn’t work…???!!’ a vy pam musite vstat, kouknout na displey, precist ze dosel papir (a nezridka ho i donest ze skladu protoze furt jsou tu naky novacci ktery nevedej kde je co – i ja jsem si tim prosla a dodneska si pamatuju koho jsem se ptala a nakonec mi musel ukazat i jak se tam papir dava), v horsim pripade je papir nekde zaseklej a to vas zdrzi na dyl…

Pak jsou faktory jako co ze sveho mista VIDITE vy a kdo vidi zezadu na vas, protoze mit svuj screen pod perifernim uhlem pohledu sefa nebo mit za zady konferencni stul kde jsou caste porady, neni nic moc – graficke prostredi CADu je cerne a Outlooku bile, webovske stranky jsou barevene a nemate na nich vesmes v pracovni dobe co delat. Nekdy vas prozradi i rozebehle prsty po klavesnici, protoze CADovi technici maj spis klikat mysi, takze alespon mejte klavesnici co je TICHA a neklape.

Specificky faktor u naseho stolu pro 8 je blizkost steny s okny vedoucimi do zadniho traktu Post Officu, kde jsou m.j. suterenni garaze. Odtud je temer denne slyset typka co turuje svoji motorku (jejiz vyfukove plyny k nam pozdeji take dojdou, a ventilatory jejich molekuly rozvireni po celem kanclu). Tutu stenu kazdy touzi mit za zady, protoze timpadem ma zada kryta a skyta se mu vyhled do PROSTORU kancelare. Toto stesti ovsem maji pouze 4 z nas.

Moje prvni misto bylo prave tady, na kraji, s vyhledem pres celej kancl na BT tower (viz prispevek zde) a sedela jsem tu pres pul roku, nez prisly prni zmeny ve skladbe tymu, lidi odchazej a prichazej, celej IT tym byl presunutej do jiny budovy a nase oddeleni konstrukce zabralo dve patra. Nas, kreslicu a techniku, se to dotklo taky, par lidi slo nahoru, (kde je ted sklenene peklo v 30stupnovych vedrech bez klimatizace – ocelovo/sklenena konstrukce), pak Gary odesel, Dianne presla do jinyho tymu, Oli odesel, jeden novej typek nastoupil (a po par dnech se uz neukazal), pak teda nabrali nekoho jinyho, lidi odjizdej na dovoleny a kancl je poloprazdnej.

Za teto, lehce uvolnene situace se nas ‘sef’ (davam ho do uvozovek protoze je Senior Technician a ne sef ve smyslu managerskem) rozhodl nas trochu zprehazet. Novou holcinu posadit vedle mne (z cehoz jsem nemela prazadnou radost, divcina je mlada, usmevava, sympaticka blondynka z Jizni Afriky. Nemam nic proti mladejm, krasnejm, pritazlivejm, dobre placenejm novejm kolegynim, nastoli to sice mezi nami automaticky revnivost a soutezivost co do ‘appearance’ a ‘socialising’, kdyz pominem pracovni vykony. Fakt, ze jsem byla jedina holka v nasem tymu techniku mne tesil a lichotil. Nemusela jsem rano zdlouhave resit co na sebe a s make-upem a sperky jsem se nezabyvala uz vubec. /Nova slecna prisla ovesena naramky a nahrdelniky a trvalo ji pet minut je vsechny odlozit aby mohla pracovat/ To vsechno v pohode, ale ja ji mam ZAUCOVAT (!). Vysvetlovat system prace, system ukladani dat, tiskarny, vymejslet pro ni praci a dohlizet na ni atp. K tomu jsem se trochu ohradila protoze jsem tu ‘teprv’ prvni rok a napr. Mandeep uz asi sestej nebo osmej, ale jeho misto vedle Manuela v ohrozeni neni a nebude, sedej vedle sebe jako nejlepsi kamosi, porad si spitaj a konzultujou, od Manuela se naucil vsechno co umi a porad se zlepsuje. Pro lidi jako ja co jsou o par mist dal a pres stul je tezky neco pochytit, a porad stul obchazet a na neco se ptat samozrejme zdrzuje a otravuje, takze pokud to neni nezbytny nedelam to.

Sakra to jsem ale odbocila. Zkratka bylo volny Oliverovo misto (moje puvodni pred tim nez odesel Gary – o tom posledni odstavec tady) a nastal ‘boj’ o tom kdo ho zabere. Takovy intriky a uskoky, tajny dohody, kdo s kym o cem rozhodne, v takovy relativne nedulezity veci – fakt me to ohromilo. Mne se Manuel snazi udrzet spokojenou, protoze jsem jedinej ze dvou stalejch zamestnancu (ostatni jsou kontraktori), a jako takova mam proste prednost. Ale na misto mela zalusk taky Anisha, asistentka pro finance, ktera nakym nedopatrenim sedi u nas u stolu, ale jediny co dela je chatovani, zbesily psani mejlu a telefonaty. Jiste proto chtela mit kryty zada, ale podala to tak ze za ni na okennim parapetu je vic mista na jeji ‘files’ (coz jsou ve skutecnosti bulvarni casopisy a magaziny a sem tam naky faktury). Jenze to bohuzel nadnesla Nicci, asistence managera, ktera se ‘stara o skupinu’ ale jeji pravomoce nepresahujou pravomoce naseho Senior Techniciana, takze prisla az k hotovy veci (ja provedla presun bleskove pred 9am) – mohla jen protahnout tvar a afektovanym tonem poznamenat, ze si svevolne mista menit nemuzeme, ze ona pak musi oznamovat zmeny nasich Extension lines (kazdej ma profil na intranetu a tam udaje vcetne telefonni koncovky – coz se zmeni behem .5min) a pak odesly s Anishou  na cigaro. Od toho dne na mne Anisha vrha vrazedny pohledy a ignoruje my pozdravy. dalsi sance na presun jen tak neprijde.

Zbavila jsem se vsech nepratel, tiskarny a zasedacky za zady a sedim blizko vetraku !

Yipppiiiiiii (Sef nam po odpolednich chodi rozdavat zmrzliny misto aby instaloval klimatizaci – ale to uz je jinej pribeh)