krize pozdne odpoledniho patku aneb ‘co s vikendem’

Tropicky vedra pokracujou. No dobre ja vim, neni to nic objevnyho, proste je venku hezky, cesta z prace autobusem zacina bejt k nepreziti, a pobyt v kanclu ostatne taky, zamrizovanym oknem velkoplosne kancelare vidim pres dratene pletivo odraz odpoledniho slunce na hlinikove fasade sousedni budovy. Pokud teda nemame stazeny jeste rolety (a k tomu rozsviceny svetla – trochu psycho ale kvuli reflexim na monitorech je to proste nezbytny). Takze si jenom PREDSTAVUJU jaky je to v parku. Nebo radsi ne.
Po dvouletym pobytu v centru Londyna se muj pojem ‘priroda’ opravdu zuzil na ten park, bohuzel. Vrcholem blaha je svalit se do travy a doprat si piknik v podobe sendvice a vina, ostatni parecky nebo rodinky rozvalene po dekach na dohled (a casto i doslech). Pak jsou parky kde lze delat veledulezite a velekulturni prochazky podel nejaky vody, kde nejspis naky starenky nebo maminky s detma budou krmit labute nebo aspon holuby (a kdyz ani to ne tak urcite veverky – ty jsou vsude). Taky jsou tam zahrady se zahonama ruzi, kde ale obchazite a preskakujete turisty kteri si tam delaji pamatecni originalni a unikatni fotky.
O vikendu, pokud se dostanu pres svoji (neustale rostouci) nechut neco delat (muzeme tomu rikat lenost anebo mozna nedostatek motivace – nebo trpim mozna jarne/letni depresi a libuju si v tom byt ‘budizknicemu’, nevim), pustim se nejdriv do domacich praci na ktery pres tejden (pozdne vecernich prichodu a casnych rannich odchodu) nebyl cas : uklid, nakup, vareni, prani. Pak vetsinou zkejsnu na internetu chatovanim nebo zbuhdarmym brouzdanim po siti. Vecer kdyz se setmi uz se mi tuplem nechce nikam jit. Kde jsou ty doby kdy jsem byla ochotna vyrazit klidne i uprostred noci do klubiku za dobrou hudbou ci kamosema. Dneska mne zase tahne Michael na University of Dub v Brixtonu. Vim ze to nezacne pred 11pm. Tou dobou uz budu lezet na gauci u tv a nic mne neprinuti se jit oblikat a chystat mezi lidi.
Obcas jsem se aspon vypravila na nejakou vystavu ale dlouho uz jsem necetla kulturni prehledy, prestala jsem organizovat navstevy hospod a klubu a volat a textovat kamosum. Nejak tu kazdej zesobecti, cas mu prijde cennejsi a chce ho venovat vyhradne sobe. Preorientovala jsem se vic dovnitr a nachazela uspokojeni ve vsednich vecech partnerskeho zivota. Takovy uspokojeni z toho ‘bejt usazena’ jsem ani necekala ze budu zazivat LOL. No, ted prochazime zkouskou ohnem a mne to nak prestava vsechno trhat zily. Asi ke skepticismu zacinam bejt taky cynik. Nejak bylo, nejak bude.

1 thought on “krize pozdne odpoledniho patku aneb ‘co s vikendem’

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s