….no nejak se clovek nastartovat musi ne?….

Patecnim vecerem pocinaje, udalosti kolem mne zacaly nabirat takovych obratek ze bych mela zacinat den spis panakem whisky. Mam vse ale ‘under control’, chodim sporadane do prace, sedim sporadane celej den u pocitace, (morim se se zakladama baraku co projektujem v lokalite s archeologickejma nalezema, takze se hadame o pozici kazdy piloty – doslova to posouvame o milimetry sem a tam podle toho kde co najdou – no vlastne by mne to melo strasne bavit, kdyz jsem kdysi sama byla ‘archeologem’), zvladnu i nezavaznou komunikaci s kolegy a vcera jsem byla v hospode s kamosem, kterymu jsem dokazala NEJEN se nevybrecet na rameni, ale dokonce jsem rec vedla takovym smerem a zpusobem ze neprisel na to v jaky situaci se nachazim a problemum jakyho kalibru ted celim. Presto se mi z nej podarilo ale vytahnout par zajimavejch nazoru na veci ktery se myho problemu tykaj, pomoci uskoku a ciste hypotetickejch otazek, coz povazuju za uspech, protoze jinak jsem spis typ kterej jak jednou neco zacne, neskonci dokud nevybali UPLNE VSECHNO a nejlip na rovinu, bez premejsleni a bez taktiky. Jak k tomu ale lidi prijdou kdyz to na ne nekdo takhle nalozi? Nakonec to casem vyresej nejak sami (nebo ono se to nejak vyresi samo) ale ten dotycnej s nima byl donucenej to sdilet a to uz nejde vzit zpatky.
No nic, jdu zas k tem zakladum.