Zeme puvodu: Gambie Jazyk: Pigin English Nabozenstvi: Islam Pocet manzelek: 2 (nepotvrzeno) Zpusob obzivy (statni prispevky a prodej ganji) Zvlastni znameni (krome nekolika jizev na tvari): obe predni horni jednicky nahrazeny jednim zlatym a jednim stribrnym zubem (touzil pry po tomto kosmetickem zkrasleni uz od detstvi).

Madingo ma nepochybne charisma. Je vysokej, stihlej, ma uhrancivej pohled, nedbalou klativou eleganci, a vetsinu casu je hozenej vyrazne ‘do pohody’. Potkala jsem ho v Oh!Baru, coz je podnik v Camdenu, kde v sobotu vecer probiha ‘BLESSED’-reggae party, dj’s a tanec. Sice nema dredy, ale na Marleyho hity poskakuje a mava zapalovacem jako pravej rastaman. Kdyz jsem se s nim prvne dala do reci nevedela jsem jak znama camdenska figurka to je. Nebyla jsem sice v Oh Baru poprvy a nektery lidi jsem znala od videni ale abych vedela do je kdo, pripadne co je jeho ‘byznys’, na to jsem byla novacek.

Nevim uz presne kdo koho tenkrat sbalil, je uz to skoro rok zpatky, bylo uz neco po pulnoci a oba jsme meli za sebou dost drinku a par jointu. Ke cti mi budiz pricteno ze jsem hned neskoncila u nej doma, jen jsem si odnesla jeho cislo a celkem sporadane jsem se dopravila sama domu. Jenom si pamatuju ze byl hrozne prirozenej, nenucenej (narozdil od jinejch typku u kterejch bylo ocividny ze maj v hlave jedinou vec-sex- a pokud mozno okamzite). Presto jsem byla ostrazita a nastartovana vypadnout odtamtud jakmile by zacal byt moc doternej, bavili jsme se na maly chodbicce u hajzliku a satny (jediny misto v klubu kde clovek slysel vlastni slovo a neprekazel pohybu ostatnich). Pak jsme sli ven na jointa a potkali ‘cestou’ par jeho kamosu, (mj. Charlieho, kteryho jsem mela tu cest poznat pozdeji). Bavili jsme se o blbostech (ja mela zasek na tom ze tam je kazdej druhej za ucelem nekoho sbalit a ja rozhodne neco takovyho nemam zapotrebi atp atp) a skoncili v objeti na nejaky odstaveny motorce, ja naprosto okouzlena jeho usmevem, tonem hlasu apod. Zacali jsme se pak vidat, zval mne k sobe a varil, koukali jsme na televizi, poslouchali hudbu, nedelali nic, sedeli, popijeli a pokurovali. Navstevovali ho ruzni kamosi, vetsinou se vsechno odehravalo u nej doma, musel totiz, jak jsem zjistila pozdejc, bejt ‘na prijmu’ pro pripadny kupce. Mel o neco vyssi pozici nez ‘pesaci na ulici’, k nemu jezdili lidi sami, a vetsinou pro vetsi mnozstvi. Parkrat jsme jeli k nejakejm jeho kamosum autem, a kluk co nas vez byl tak zhulenej ze jsem mela vazny pochybnosti o uspech nasi mise. Proste jsem neverila ze bude mozny aby jsme se neztratili, aby jsme na kruhovym objezdu nejezdili porad dokola, aby si nekdo dokazal vzpomenout kam jedem a kde to je a pripadne jak se tam dostat. Z toho duvodu take Mandingo nikdy nebyl schopen se se mnou na nicem nikdy domluvit. Kdyz jsem neco navrhla, vetsinou odpovedel ‘zavolej mi pozdejc jo?’ Nikdy nic neplanoval, vsemu co prichazelo se podrizoval. Bylo mi jasny ze chci-li ho videt, musim za nim prijet a chci-li s nim mluvit, musim mu zavolat. SMSky nepouzival, jednou mi vysvetlil, ze mu dela problem mackat ty malicky tlacitka… (Je ale zajimavy ze Lamimu, kterej snad huli jeste o neco vic, smsky problemy nedelaj). Takze napr. kdyz rekl ze bude v 8 doma, znamenalo to jet z prace v klidu domu, v 10 zkusmo zavolat (a potvrdit si ze je nekde v horouci prdeli), pak zavolat podruhe zkusmo ve 12 a pak jit spat. Proste NEEXISTOVALO aby neco dokazal odhadnout casove nebo mistne.

Pak se jednou ze dne na den vytratil, proste se po nem slehla zem. Az nahodou a po par tejdnech jsem se dozvedela ze odjel do Gambie se ozenit. A ze tady uz mimochodem zenatej byl (s postarsi Nemkou s detma – to zrejme kvuli papirum protoze spolu nezijou, ale kdo vi?). Lami pak se strasne divil jaktoze to nevim. No priste se asi svejch potencialnich pritelu kontrolne zeptam jestli uz nakou zenu maj, mozna to nebude od veci.

Kdyz se pak za par mesicu vratil, volal mi a strasne se divil ze uz s nim nechci nic mit. Bavili jsme se po telefonu a malem mne uvedl do pochybnosti o tom jestli mi rekl/nerekl ze odjizdi a na otazku proc mi nerekl ze je zenatej odpovedel otazkou ‘a tys byla na my svatbe?’ – coz jsem skutecne nebyla, takze to bylo tvrzeni proti tvrzeni. V dalsich diskusich s nim a jeho kamaradama se pak vsechno jeste stokrat prekroutilo a zrelativizovalo, takze jsem uz vubec nevedela co je a co neni pravda, a docista jsem vzdala sve usili tomu porozumet a udelat si jasno ve faktech, motivacich vsech zucastnenych.

Ostatne co na tom uz ted zalezi.

$$OBR62238$$

Obcas se v Oh Baru potkame, ja pokazde s nekym jinym a on sam, na svem obvyklem miste, u chodbicky na zachod, vsechny zname zdravic uvazenym rytmickym pokyvanim hlavou, provozujic byznys ‘as usual’. Obcas si od nej dokonce neco koupim (pro kamose vetsinou, ja mam jiny zdroje)…Je pripravenej kdykoliv si se mnou opet neco zacit a zrejme je presvedcen, ze jsem ho bezduvodne opustila a mozna mne ma fakt rad a vzal by si mne. Jenom nevim jak bych vychazela s tema ostatnima manzelkama. Zrejme by jsme se vidat nemusely, jenom bychom si rozvrhly dny kde se o nej ktera bude starat. Nakonec mit manzelku v kazdy zemi nemusi bejt od veci. Paralelni domovy, spousta deti (ze kterych nektery to mozna nekam dotahnou a nektery se o tatinka postaraj az zestarne), a zadny starosti. Protoze pokud si starosti nepripoustime tak opravdu nejsou.